Hlavní stránka

Je to třicet let od doby, kdy jsme udělali velký krok k demokracii. Je to už třicet let, kdy můžeme o naší zemi mluvit jako o svobodné. 

 

Dovolte nám krátké zamyšlení.

Náčelnické zkoušky musí mít splněné každý náčelník kmene LLM, zároveň jsou akreditovaným kurzem MŠMT „Hlavní vedoucí dětských táborů“. Ideální je, když je ve kmeni několik lidí se splněnými náčelnickými zkouškami, aby mohl náčelník zodpovědně přenechávat některé dílčí úkoly k řešení někomu jinému.

Tři zářijová T. Točník, TaMaLo a Tawiskara. Všechny tyto akce jsou mnou i naším kmenem velmi oblíbené a jen co skončí, už se těšíme na další ročník. Na mě vyšlo zavzpomínat na TaMalo.

Listopadové v pořadí již 216. náčelnictvo zasedalo poprvé ve staro – novém složení od voleb po Sněmu zástupců. A že bylo co projednávat.

Mohlo by Vás zajímat ...

Nevíš co letos o Silvestru?
Tak pojeď tábořit na Samechov.
Oslavíme příchod nového roku stylově v týpý, pod hvězdnou oblohou.

Už od konce prázdnin se těšíme na svátek svatého Václava. Kdy se na našem tábořišti sejdou lidičky, aby si zastřílely z luku a poměřili své dovednosti v lukostřelbě. Je nám ctí a radostí připravovat střelnice a lovecké stezky a pak pozorovat radost a spokojenost střelců ze sdíleného zážitku, který přináší dobře trefený šíp. 

V sobotu 19.10.2019 proběhl volební Sněm zástupců. Letos jsme se sešli opět na Moravě, konkrétně v krásném ekocentru Trkmanka, Velké Pavlovice. Sněmu se zúčastnilo přes šedesát zástupců kmenů, rodů, stráží a členů náčelnictva s volebním právem. 

V minulém roce se zvedaly hlasy po změně,

a tak proběhly v letošní Velké Hry netradiční formou.

 

Připravili jsme pro dětské kmeny čtyři výzvy.

 

Podívejte se, jaké to bylo...

Po prázdninách první, leč v řadě již 214. náčelnictvo. Čemu jsme se věnovali tentokrát?

Na webu Severka.online vyšel článek o návštěvě J. Seton od J. Dully - Modoka.

Několik odkazů z médií o letošní návštěvě J. Seton.

Jestli mě snad letos trochu mrzelo, že už zas končí prázdniny a začíná hektické školní období, orazil jsem si víc než dostatečně poslední srpnovou sobotu a první zářijovou neděli, kdy se na Kubátce u Chrudimky pod vynikající patronací kmene Trilobit odehrál letošní ligový sněm, v pořadí už devětadvácátý. 

I když se stav letošní ohnivecké čotokvy nenaplnil, nás to nezastavilo a vyrazili jmse s přihlášenými a dalšími zájemci na severní hřeben Malé Fatry.

 

Zajímá vás jaké to bylo?

Výpravu očima jednoho z účastníků popisuje tento článek.

Po návratu z tábora domů na mě rodiče po očku koukají, asi přemýšlí, proč jsem tak zničená. Musím uznat, že patnáct hodin strávených v Expresu Hrůza byla... fuška. V průběhu vítání je samozřejmě okomentován i kouřový odér ohně v teepee, který jsem s sebou přivezla. Když pak usínám v pokoji, slyším jen nepříjemné ticho, a tak otevírám okno, aby mi ti naši malí cvrčci a kobylky připomněly bohaté zvuky tamní divočiny. Dokonce mi pod zády skoro chybí ten hrbol, na kterém jsem celý týden spala.

Dnešek s sebou nepřinesl jen první prázdninový den, ale také první den ligového obchůdku. 

 Než si na dva měsíce od schůzování odpočineme, ještě Vás seznámíme s 213. červnovým zasedáním náčelnictva.

Díky všem kdo přijeli a přiložili ruku k dílu. 

Ve městě, jež má ve znaku medvěda se nás sešlo čtvero rodin. Popovezli jsme se k Zelenému kříži, kde na nás dýchla vůně mařinky a kde nám Čingis ukázal pacibulky kyčelnice. Chutnají podobně jako černá ředkev. Minuli jsme pařez ozdobený cedulí "pařezový bar", osvěžili se z vlastních zásob kohoutkové vody a seběhli do rokle pařezového potoka...

Máme za sebou 212. zasedání náčelnictva. Něco se nám podařilo dotáhnout, něco je stále v procesu, něco nového se rodí…

Velikonoční putování je akce našeho kmene s mnohaletou tradicí. Jezdit na tuto akci se začalo již roku 2000. Ačkoliv se rok co rok obměňují lokality, kde se akce koná, plánují se stále nové zajímavé výlety do přírody či za kulturou, tradice Velikonočního putování, čímž myslím hlavně konání sněmu a samozřejmě oslavu Velikonoc, se nemění.

...podívejte se, jak jsme se měli.

V sobotu ráno vyrážím do lesů kolem řeky Sázavy a v jedné malé vesničce zanechávám svého ocelového oře. Je krásné počasí, cesta údolím ubíhá docela rychle, takže zanedlouho vidím srub Suivakko se svými charakteristickými karmínovými okenicemi

Na dubnovém, předvelikonočním 211. zasedání náčelnictva jsme toho měli na programu tolik, že někteří z nás tak tak stihli poslední jedoucí metro či tramvaj. A nad čím, že jsme tak dlouho rokovali?