Z našch kmenů | - z dění LLM |
Nosí šerpu poct | - kmen Ďaleká cesta ze Slovenska |
Zážitky z cest | - Slovinsko |
Volání dálek | - Roald Amundsen, Severozápadní průjezd |
Sebeobrana | - 1.světlo - sebeobrana |
Dva divoši | - překlad recenze z univerzitního amerického časopisu |
Každý tam jednou nemusí | - návštěva USA |
Stránky Přírody | - domácí ekologie |
Hau Kóla | - výšivka ptačími brky |
Hau Kóla | - Lenošky u Šajenů, Arapahů, Siouxů, Kajovů |
Hry a hříčky | - různé hry pro malé i velké hry hýbací |
Duchovní život | - setkání ohnivců |
Anasazi | - puebla, USA... |
V zemi PIDIžvíků | - hádanky a rébusy pro malé i velké |
Rolf zálesák | - kreslený komiks (6. Nepřítelova tvrz) |
Přede mnou leží několik knih či sešitů různé velikosti, různého provedení a úpravy. A také různého stáří. Jsou to vudkrafterské či junácké kroniky různého data, různých kmenů či rodů a družin. Nejstarší kronika berounských Psohlavců je z roku 1912 a dalších let, kronika kmene Mamutů z Červeného Kostelce z dvacátých a třicátých let minulého století, kmene Wahpeton od roku 1936 do dneška, družiny Woape a Mawadani patřících do kmene Ranné svítanie ze Zvolena z třicátých let.
Četba víc než zajímavá; někdy radostná až veselá, jindy bys pěstí do oka slzu zatlačil. V každém případě ukázka toho, čemu se říkalo vudkraft nebo lesní moudrost. A když nad nimi spíte či bdíte, v každém případě se vynořují otázky a problémy, které nedávají jednomu spát. A tady bych rád na některé z nich upozornil. Proč? Kde je jistota, že všichni ti jmenovaní byli ve kmeni celou dobu? Kdy přišli a proč a jak se zařadili mezi ostatní? Jaké měli přezdívky či lesní jména, kam a odešli a jsou-li, kde jsou a co dělají? A odešli-li, tak proč?
První nejasnost se objevuje v datování existence a činnosti v kmeni. Den třetí nebo dvacátý se dá ještě dost přesně určit. I měsíc. Ale ročník? První otázka! Rok od založení vudkrafterské činnosti v USA v roce 1902? 19?? Nebo osm let od vzniku ČSR? Myslím si, že by to na začátku nebo na posledních stánkách kroniky mělo být vysvětleno. Co je vám platné, že kmen slavil velkým sněmem desáté výročí vzniku, když nevíte, kdy byl založen, dokonce kým a kdo byli zakládající členové? A co byli? A co dělali ve společenském životě? A proč se jim říkalo Medvěd, Ko, Šerif, Sora, Hadík? Je zřejmé, že jejich aktivita nebude opomenuta na stránkách kroniky.
„Po cestě domů jsme se dohadovali a diskutovali." O čem? O stříbrné pětikoruně, o stavbě tratě u Hartmanic, o tom, kdo bude příště vařit a co? Nebo o výborné střele bratra Slunka – 120 metrů na první výstřel právě zhotoveným lukem? Mnohé kroniky jsou velmi pečlivě ozdobeny obrázky, malůvkami a kresbami. Muselo to dát mnoho práce a úsilí. Jsou ale obrázky ve shodě s obsahem? Proč obrázek koně – pěkný! – pádícího koně, když v celé kronice není ani jediné slovo o tomto krásném a ušlechtilém zvířeti?
A co názvy míst, kde jste tábořili, přespali či vařili, koupali se? Co říká „Údolí myšího řevu", když jde vlastně o Kovačovský potok? Nemám nic – ba, co dím – nic proti vlastním názvům spojeným s jistou situací či příhodou. Ale to znamená, že situace by měla být ve zkratce zaznamenána.
V kronice družiny Mawadani jsou na posledních stránkách dvě mapy: jedna speciálka 1:75 000 a druhá (snad) 1:10. Jsou na nich vyznačeny trasy, tábořiště, zajímavosti, mimořádné události zaznamenané slovně v kronice, například Račí potok, Jezevčí skály atd. Častým kamenem úrazu jsou fotografie. Je škoda, když sice vidíte kuchaře rozdávajícího jídlo, ale kdo to je, se nedozvíte. Kdo to střílí lukem? Kdo to hraje lakros? Dnes není vzácné mít fotoaparát. Ale to, co je na fotografii, mělo by mít bližší pojmenování.
A nakonec. V kronice by měl být zaznamenán další osud kroniky v případě, že zanikne či se rozdělí kmen. Kdo si ji ponechá, převezme-li ji náčelník LLM, půjde-li do městského či okresního archívu atd.