Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání www.stoupaninahoru.cz www.woodcraft.cz Kmenové zřízení STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR ČRDM - Česká rada dětí a mládeže ATOM - Asociace turistických oddílů mládeže ČR
Hlavní stránka » Publikace LLM » Časopis LLM » Ročníky 2000-09 » Ročník 2000
Jednotlivá čísla
Číslo
 obálka 4/2000

PDF (23.49MB)

4/2000

Obsah:

Z naší Totemové desky - BV potřebuje pomocníky, Křest křesáním
Z naší Totemové desky (2) - co se vše stalo v LLM
Nosí šerpu poct - BV představuje kmen Nová Země
Ligové pasovací kopí - jeho symbolika
Móda - na téma: současnost
Psí spřežení - o zážitcích s "rychlými psi"
Stránky přírody - jedle, poznávání zvěře dle stop a trusu
Hau Kóla - látková zimní košile
Tesařství - o starobylém to řemeslu
Přírodní národy - o bizonu
Přírodní národy - hudba a ústní slovesnost u Sev. Arapahů
Velká hra vlků - je již v půli!
Každý tam jednou nemusí - vyprávění z cesty po Peru a Bolívii
Woodcraft ve světě - setkání polských woodcrafterů
Volání dálek - Teki Odulok: Sobí Lidé
Obřadnictví - Ganové - horští duchové
Poezie - básně: Štír, Střelec, Kozoroh
Recenze - tipy na zajímavou četbu nejen o vyučování
Pro chytré hlavičky - hádanky a rébusy pro malé i velké
Družina Lenochodů - kreslený komiks (V zimě)

Vybrali jsme pro vás :

Ganové – horští duchové

Apačský tanec ganů

Možná jste to viděli někde na obrázku. Tanečníci s fantastickými ozdobami na hlavách, v suknicích a vysokých mokasínech, vystupující před Notre Dame v Paříži. Tanec horských duchů – ganů (říká se jim také crown dancers).

Tanec ganů není jen ukázkou fantastických krojů a okamžikem neobyčejného zážitku jak pro diváky, tak pro tanečníky, ale také duchovní záležitostí. Horští duchové gan scházejí z hor, aby lidem přinesli dobro.

Tanec se tančí, když lidé chtějí přivolat sílu gan, sílu bytostí, které kdysi žily mezi Apači a teď žijí v horách. Sílu gan představuje podle víry Apačů vítr. Tanec se také váže na obřady léčení a puberty a dodnes se předvádí při společenských událostech, svátcích, pow wow, inauguracích apod. Existuje mnoho tanečních skupin, které se snaží předčit jedna druhou.

Původ ganů

Na počátku všeho Nejvyšší Bytost, Dárce Života, přenesla Apače ze středu země do krajiny, kterou začali obývat. Dostali poučení, že mají jednat v souladu s přírodou i lidmi, chránit zemi a všechny živoucí bytosti na ní. Ale Apačům chyběla láska – chovali se krutě a nelítostně. Tehdy poslal Dárce Života horské duchy gany, aby naučili Apače lepším způsobům. Lidé se tedy od nich učili, jak léčit, jak zodpovědně lovit, jak pěstovat plodiny, jak si vážit věcí i života samého.

Ale Apači znovu sklouzli ke starému způsobu života; ganové z toho byli nešťastní a rozhodli se opustit je. Jenže ganové jsou dobří duchové, kteří lidem věří, i když je zklamali, takže, než odešli, namalovali své podoby na skalní plochy. Lze je vidět podnes. Pak vešli do jeskyní a odešli hluboko do svatých hor. Dlouho studovali Apačové kresby na skalách, protože zjistili, že cesta životem, kterou jim ganové ukázali, nabízí více radosti a smyslu než věčné neshody, touha po majetku a starost jen o sebe. Nakonec se rozhodli ztělesnit gany a tak se přihlásit k tomu, co si přál Dárce Života. Napodobili jejich čelenky, košile a mokasíny nakreslené na skalách a začali je používat k tancům, které je kdysi učili ganové. Tak se ganové znovuzrodili a tanec se tancuje dodnes.

Tanec

Tanečníci mají tělo pomalované černobíle; obrazce znázorňují blesky, mraky a déšť, považované za silné zdroje nadpřirozené síly.

Tančí obvykle čtyři tanečníci představující gany, pátý je klaun. Klaun přichází na taneční plochu jako první, a to z východu. Je hlavním tanečníkem. Nejprve se obrátí k východu, pak k jihu, západu a severu. Pak taneční plochu opouští. Poté přicházejí ostatní tanečníci. Klaun jde za nimi. Východní gan je nejdůležitější, jde vpředu (jeho symbolická barva je černá). Za ním přichází jižní gan, pak gan západní a nakonec severní gan. Po vstupu na taneční plochu se obracejí do čtyř světových stran. Kapela začne se zpěvem. Všichni tančí v řadě kolem ohně jako had. Při obřadu iniciace pak tancují také s dívkou a jejími přáteli. Pak tancuje každý tanečník sám a snaží se předčit výrazovostí svého tance ostatní. Pohyby jsou prudké a dynamické; ganové skáčou prudce vpřed, trhají tělem, otáčejí tělem a čelenkami ostře ze strany na stranu, natahují ruce, hole mají k zemi nebo nad hlavou. Někdy se nečekaně zastaví a otáčejí hlavou ze strany na stranu jako jelen. Během tance občas spontánně vykřiknou oooohhhhhh! Nakonec čtyřikrát obtančí kruh po směru slunce a směrem na východ opouštějí taneční plochu.

Po odpočinku přicházejí zpravidla tančit ještě čtyřikrát.

Taneční propriety

kresba tanečníků

Taneční propriety tvoří hlavně čelenka a hůlky (původně z juky nebo silných stonků rostliny Dasylirion texanum), jelenicové suknice, vysoké mokasíny, černé kápě a rolničky. Každý tanečník si volí svou vlastní podobu čelenky a oděvu, ale dodržují se některé společné prvky. Důležitou součástí výzdoby tanečních předmětů jsou symbolické předměty a kresby. Čtyři barvy (černá, modrá, žlutá a bílá), v nichž bývají kresby provedeny, představují čtyři světové strany. Na každé masce je obrazec symbolizující tanečníkův klan. Na dřevěné části tanečníkovy čelenky jsou někdy namalovaní motýli; ti mají připomínat, že i motýli byli předky lidí. Hvězdy, slunce a měsíc namalované na zadní straně masky a na tanečníkově těle jsou „světlem“, které odhání zlé síly. Kříž s červenou linií okolo představuje Dárce Života a slunce, které díky němu svítí. Bílé tečky na čelence a tanečníkově těle představují čisté srdce, s kterým tanečník tancuje. Bílé trojúhelníky na těle reprezentují svaté hory, odkud ganové přicházejí. Dodnes tanečníci podle starého zvyku po tanci svlékají oděvy na tajném místě a schovávají je v posvátné jeskyni. Oděvy se očistí a pronášejí se nad nimi modlitby. Aby je nikdo nemohl nosit, kdyby je náhodou objevil, odstraňují se z nich řemínky.

Josef Porsch – Ablákela