Jeden ptáček ležel na zádech a nožky měl vztyčené proti nebi. Letěl kolem jiný, divil se, a hned se ptal:
"Co je to s tebou? Proč ležíš na zádech?"
Ležící odpověděl :
"Nesu na svých nohou oblohu. Když je stáhnu, obloha se zřítí."
V tom okamžiku se z větve blízkého dubu oddělil list a padal s tichým šelestěním k zemi.
Toho se ležící ptáček tak polekal, že bleskurychle vyskočil a letěl pryč, jak mohl nejrychleji. Obloha však zůstala na svém místě.