Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání www.stoupaninahoru.cz www.woodcraft.cz Kmenové zřízení STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR ČRDM - Česká rada dětí a mládeže ATOM - Asociace turistických oddílů mládeže ČR

Páté Putování skřítků

(28.5. 2019)
Stalo se » V LLM
Míla s Kubíkem v kočárku zde suverenně předvedl výkon takřka akrobatický. Na potoce jsme brzy našli kemp Jezevec, na kterém jistě pár let nikdo netábořil. Ve chvíli, kdy většina skřítků i dospělých dřímala pod měsíční oblohou, se ze tmy vynořila světla baterek a brzy jsme se přivítali i se Šemíky a jejich kamarádem Markem. A bylo nás pět – rodin. Dopoledne se naše řady rozrostly i o mou krásnější polovičku, která na nás čekala u též krásné hájovny Kolna. Na úpatí posvátné hory Veliz jsme se pokochali výhledem na panorama Brd. Na vrchol jsme šli zase ve větším počtu, neb se přidali Indy, Viktor a Jáchym. 
foto
 
Hora Veliz nese jméno slovanského boha Velese, ochránce stád, který na sebe bral i podobu medvěda. Pod vrcholem hory stojí na louce několik chalup a kostel přestavěný v baroku z románsko-gotické klášterní svatyně. Kdysi tu stávala tvrz, jejímž správcem se 15 let před založením Berouna stal vladař jménem Medvěd. Nyní zde na malebném hřbitově spočívají kublovští obyvatelé. Z tohoto místa lidského posvátna jsme vystoupali do míst posvátna přírodního. Člověk zde sice postavil dřevěný idol – vousatého strážce – ale s takovým citem a pokorou, že působí, jako by na skalce vyrostl společně s okolními buky. Skřítkové se zde ovšem zaobírali spíše krabičkou plnou plastových drobností, která byla ukryta ve skalní spáře.
 
fotoPřes ves Kublov jsme došli na skálu Pískačku, kde k naší hrůze ifoto
radosti předváděli skřítkové odvážné horolezecké kousky. Slunce právě zapadalo, když jsme rozbili svůj tábor na kempu u kublovských jezírek. Za soumraku došel i Jerry s holkama. Otužilec Jaromír ještě za večerního šera vyzkoušel vodu, já s Terezkou jsme si svých pár temp nechali na slunné ráno. To bylo vpravdě nedělní. Děti se rozprchli do širokého okolí a dospělí si užívali klábosení a zpívání u ohně až do pravého poledne. A jako jsme se předchozí dny postupně scházeli, tak jsme se nyní loučili podle toho, jak kdo spěchal na vlak, bus, či ke svému vozu. 
 
 
A protože toto putování jsme věnovali hlavně našim skřítkům, vězte, že těm se nejvíce líbilo:
Pouštět listové lodičky, spát pod širákem, krmit kozy u hájovny a lézt po stromech. Také se jim líbilo na hřbitově a na tom kopci, ta socha a keška a jak je Čingis honil s křivolakým klackem, který byl obludou, a posezení u ohně, skákání po kamenech v potoce a hraní her, co si sami zorganizovali.
 
fotofotofotofoto
 
 
 
 
 
 
 
fotofotofotofoto

 
 
 
 
 
 
 

Tomáš Macek – Netopýr  
 
 
Fotografie: Martin Macek - Čingis
Kresby: Tomáš Macek - Netopýr

Komentáře, diskuze

Doposud nebyl zaznamenán žádný komentář.


Kolik je jedna krát dva ? (ochrana proti nevyžádanému příspěvku)

Nový příspěvek
Jméno:*
Email:
WWW:
Odpovědět:
Příspěvek:*
* Povinná položka
Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Správce těchto stránek nemůže ovlivnit jejich obsah a nenese za něj zodpovědnost. Vyhrazuje si však právo je odstranit.
Nepřijatelné jsou zejména urážky, vulgarismy, rasismus, neplacená reklama a příspěvky nesouvisející s příslušným tématem.
Pokud s něčím nesouhlasíte, uveďte důvod a přidejte argumenty. Jinak je váš názor k ničemu a nemá tu co dělat.