Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání www.stoupaninahoru.cz www.woodcraft.cz Kmenové zřízení STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR ČRDM - Česká rada dětí a mládeže ATOM - Asociace turistických oddílů mládeže ČR

Stopa Černého Vlka 2010

(4.6. 2010)
Stalo se » V LLM » Velké Hry
Daleko na jihozápadě ležela na úpatí vysoké hory Xapatan indiánská vesnice. V hoře Xapatan sídlil mocný duch, Pán hory, a spolu s ním mnoho dalších duchů, jeho služebníků.
Vždy, když některá z dívek z vesnice vstoupila na práh dospělosti, vypravila se na náročnou cestu k hoře Xapatan a tam, v posvátné jeskyni, musela mezi všemi duchy poznat jednoho, kterého jí Pán hory předurčil jako ochránce po celý zbytek jejího života. Dívka musela od malička vnímat veškeré hlasy přírody, aby při důležitém rozhodování poznala, který z duchů je určen právě jí. V tmavé jeskyni měla před sebou mnoho sošek nejrůznějších duchů. Ale jen jeden z nich byl její, měla jedinou volbu, která měla vliv na celý zbytek jejícho života.
Jednoho den se k Hoře vypravila i krásná a veselá dívka, která však v životě vždy více dbala na to, jak krásný její vzhled, namísto toho, aby dbala na krásu své duše. Po příchodu do jeskyně byla bezradná. Který duch je jejím ochráncem? Kterou sošku má zvolit a odnést? Po chvíli přemýšlení to vyřešila tak, jako doposud vše v životě: vzala všechny. S obrovským balíkem sošek na zádech se vydala na cestu zpět, navýsost spokojena sama se sebou a svojí mazaností. Ale Pán hory spokojen nebyl. Nesmírně se rozzlobil a dívku v jeskyni uvěznil i se všemi soškami. Marný byl její pláč, Pán hory byl neoblomný.
„Pán hory se zlobí,“ šeptali si lidé ve vesnici, když viděli, jak obloha potemněla a křižuje ji jeden blesk za druhým. Krásná dívka se stále nevracela. Uplynul den, týden, druhý...  a její přátelé začali tušit, že pokud jí nepůjdou na pomoc, už ji nikdy neuvidí. Sedm mladých bojovníků se vypravilo k Hoře, aby z posvátné jeskyně dívku vysvobodili...
 
Letošní měsíc sazenic téměř každý den pršelo, louka na Malém Waldenu laškovně čvachtala při každém kroku a příjezdové cesty na tábořiště pokrývala hlubší či mělčí vrstva mazlavého bláta znemožňující dojezd plechovými oři. Přesto se však o posledním květnovém víkendu sjelo na tábořišti
 
přes 100 lidí z několika ligových kmenů: Wallowa – Stopaři, Wallowa – Kynkažu, Jestřábi, Bobři, Strážci údolí, Tussilago, Osmaka Opo, Tatankaska, Čovečové, Jezerní lidé. Od účasti na tradičním mezikmenovém klání je neodradila ani nepříliš optimistická předpověď počasí. Až do tmy pak znělo táborem neustálé ťuk, ťuk, ťuk, ať už to byly občasné dešťové kapky, zatloukání kolíků či štípání dřeva.
V sobotu ráno však nebe vypadalo mnohem slibněji a opravdu jsme si užili krásný slunečný teplý den, který nejednoho woodcaftera zlákal ke koupání v chladném rybníku.
Na ranním pow wow byli bojovníci a bojovnice rozděleni do sedmi skupinek a seznámili se s dnešním náročným úkolem – nejstarší dívka z každého družstva se vydala na strastiplnou cestu do posvátné jeskyně, aby získala sošky všech duchů. Její družstvo, 7 bojovníků a bojovnic, mezitím v okolí Waldenu bojovalo o holé životy a také o nápovědy, které pak dívce měly pomoci s výběrem „správného“ ducha. Pán hory nachystal úkoly nelehké jak pro bojovníky, tak pro dívky. Bylo nutné překonat silnou obludu (Mango, někdy i s Medvědem), prosmýknout se pod palbou nepřátelského kmene, porazit zlé duchy, vyhrát nad zemskou přitažlivostí, ale také prokázat dobrou paměť, trpělivost a hluboké znalosti přírody.
Stopa ČV 3Stopa ČV 4Stopa ČV 6Stopa ČV 7Stopa ČV 8Stopa ČV 9Stopa ČV 10 Stopa ČV 11Stopa ČV 12Stopa CV 13Stopa ČV 14 Stopa ČV 15 Stopa ČV 16 Stopa ČV 17
Stopa ČV 18Stopa 19 Stopa ČV 20 Stopa ČV 21 Stopa ČV 22
A dívky v posvátné jeskyni to neměly o nic jednodušší... Během první části však každá z dívek získala všech 20 sošek a bojovníci alespoň nějaké nápovědy.
Stopa ČV 24 Stopa ČV 25  Stopa ČV 26
A odpoledne vypuknul boj o život. Bojovníci vyrazili tryskem směrem k dívkám, dívky vyrazili tryskem směrem k táboru a na místě, kde se setkali, bylo nutné bleskurychle na základě nápověd vybrat jedinou z dvaceti sošek a co nejrychleji doběhnout do tábora dříve, než Pán hory dívku a její zachránce dostihne. Nesou ale správnou sošku?
Stopa ČV 27 Stopa ČV 28 Stopa ČV 29 Stopa ČV 30 Stopa ČV 30 Stopa ČV 31
 
Rozuzlení se však bojovníci dozvěděli až při večerním sněmu. Správnou sošku donesla všechna družstva a máme-li uvést pořadí družstev podle toho, kdo byl nejrychlejší a nejříve donesl správnou sošku do tábora, tak v drobných odstupech doběhla družstva takto:
Strážci údolí + Tussilago (čas 0), Bobři (9 s za vítězem), Stopaři – Wallowa (10 s za vítězem), Jestřábi (1 min 19 s), Čovečové (1 min 50 s), Osmaka Opo + Velká rodina (2 min 13 s), Wallowa – Kynkažu + Tatankaska + Tussilago (4 min 50 s). Nutno pochválit zejména nejmenší bojovníky a bojovnice, některé sotva pětileté, kteří se se ctí vypořádali se všemi úkoly stejně dobře jako jejich mnohem straší spolubojovníci.
Po skončení večerního sněmu jsme se ještě sešli zpět ve sněmovním kruhu s mladými náčelníky a dlouho do noci diskutovali nad problémy dnešních dětských kmenů. Díky všem za účast v inspirativní debatě.
V neděli ráno nás probudilo bubnování deště na plachty týpí, které vydrželo po celé dopoledne. Kmeny se proto svižně pustily do balení mokrých týpí a o něco dříve, než byl původní plán, jsme se rozjeli domů do civilizace rozvěsit a sušit zablácené plachty.
Další ročník Stopy Černého vlka máme za sebou. Ráda bych poděkovala jménem  organizátorů (Kamila, Marta, Hela, Wikki, Dan z kmene Jezerní lidé, Mango a další z kmene Wallowa – Stopaři) všem bojovníkům, bojovnicím i jejich náčelníkům za účast i za pomoc při hře. Po sedmnácti letech bychom se za tento tým chtěli rozloučit a předáváme tímto organizaci této tradiční dobrodružné hry další generaci woodcrafterů, abychom se v dalších ročnících mohli těšit na nové nápady a další tajuplné zápletky.
 
 
Kamila Lunerová – Jezerní lidé – Iwétempu

Komentáře, diskuze

7.6. 2010 21:11
Kamila
Ahoj vespolek, jenom bych chtěla dát na vědomost, že na dřevišti zůstala po odjezdu poměrně malá sekyrka. Pokud už jste někdo zjistil, že jste ji tam zapomněl, ozvěte se.
11.6. 2010 11:40
Oslík
ahoj rád bych se zeptal co jsme měli vyčíst z té šifry,kterou jsme dostali na Stopě?
14.6. 2010 12:20
Wančetan
Tak na tábořišti se po odjezdu všech našla malá zablácená polní lopatka. Našel ji majitel pozemku a je u něj uschovaná (v Bobrůvce). Na táboře ji můžem vyzvednout pokud se někdo ozve, že je jeho.

Kolik je šest plus dva ? (ochrana proti nevyžádanému příspěvku)

Nový příspěvek
Jméno:*
Email:
WWW:
Odpovědět:
Příspěvek:*
* Povinná položka
Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Správce těchto stránek nemůže ovlivnit jejich obsah a nenese za něj zodpovědnost. Vyhrazuje si však právo je odstranit.
Nepřijatelné jsou zejména urážky, vulgarismy, rasismus, neplacená reklama a příspěvky nesouvisející s příslušným tématem.
Pokud s něčím nesouhlasíte, uveďte důvod a přidejte argumenty. Jinak je váš názor k ničemu a nemá tu co dělat.