Výroční sněm LLM 30. 5. 2009

Navzdory neatraktivní předpovědi se poslední květnový víkend sjeli na Malý Walden woodcrafteři z různých koutů země na výroční sněm. Tentokrát se meteorologové nezmýlili a opravdu vydatně pršelo v noci i ve dne. Nicméně ani počasí, které jsme si zvykli nazývat „ošklivé“, neubralo nic na pohodové náladě a milé atmosféře v řadách účastníků sněmu.
Letošní sněm byl trochu jiný než sněmy minulé, byl zaměřen na Velkou lóži. Bylo výrazně méně účastníků, jen sotva přes 50, ale o to více jsem vnímala soudržnost, spolupráci a společného ducha… cosi, co těžko umím popsat, něco, čím dýchaly ligové sněmy před 10 či 15 lety a co se v posledních letech tak jaksi rozmělňovalo....
Večerní výroba bubnů, ranní píseň na čvachtající louce, dopolední vaření hromadné hrstkové polévky i společná práce na stavbě sněmovního týpí, přípravě dřeva na sněm i potní chýši…

 

Ve sněmovním týpí pak po poledni proběhla tradiční soutěž v rozdělávání ohně třením dřev a křesáním… vzhledem k počasí to bylo opravdu pro zkušené.

V týpí bylo narváno jak v tramvaji, rozdělávači do sebe téměř šťouchali luky a lokty, diváci stáli na jedné noze, nikdo nechtěl přijít o jedinečný zážitek. Zvítězil obhájce titulu Tom z Wabashe s časem 2:15 (svůj dosavadní rekord v této soutěži 0:47 tedy nepokořil, ale i tak „komu čest, tomu čest“), mezi křesači zvítězila Čeyanala s časem 0:13 a v těsném závěsu za ní Čí-rí (0:15).
Předem proklamovanou starodávnou soutěž jsme bohužel museli zrušit, nicméně zasvěcení už ví, na co se mohou těšit na příští rok a co mohou trénovat…..
Odpoledne déšť ustal a proběhla velká soutěž v lukostřelbě o grilované kuře. Vzhledem k nepříliš vysokému počtu účastníků sněmu se soutěže nakonec zúčastnili téměř všichni a boj o postup do finále byl tedy skutečně napínavý. Neméně tak i finále samotné.
 

  

  
Házení sekyrou do terče vyhrál Škarman-Sokol, přestože v průběhu finále neustále odbíhal míchat připékající se pohanku, neb nevěřil, že výhercem kuřete bude právě on.
Mrzelo nás, že řadu plánovaných soutěží (jako například týmové přetahování lanem v dešti na bahnité louce) jsme už prostě nestihli…
Přes den byly ve sněmovním týpí vystavené i soutěžní výrobky.
 

V pozdním odpoledni jsme se vnořili do útrob potní chýše.
A navečer zaplál ve sněmovním týpí slavnostní oheň.

   
Byly uděleny tituly (Jerry - sagamor a Škarman-Sokol - orlí sagamor), náčelnictvo ocenilo Yučikalu orlím perem za 10 let spravování ligového webu. Až uvidíte u Yučiho ve vlasech orlí pero, budete vědět, že to není stylový doplněk image koupený za mrzký peníz, ale pocta za pořádný kus dlouholeté práce pro každého z nás.
Po slavnostním ukončení sněmu jsme ještě dlouho do noci seděli ve sněmovním kruhu a debatovali nad řadou témat ohledně současnosti i budoucnosti Ligy a jejího dalšího směřování. V diskusi jsme pokračovali ještě nedělní dopoledne a jak už to bývá, mnoho témat se nakouslo, ale závěrečný verdikt? Uvidíme časem… i rozvíření poklidných ospalých vod má svůj smysl. Mezi otevřené body patřilo např. „stárnutí“ členstva,  tzn.  že letos  více  než   70 %  členů  LLM  překročilo hranici nad 26 let,  což  by nás mohlo vyčlenit z kategorie „dětské organizace“. Jak nabírat nové členy dětského věku?  Doplňování členů  pohlavním rozmnožováním je sice způsob v LLM oblíbený a často používaný, nicméně časově náročnější, než by bylo potřeba; musíme se zaměřit i na jiné cesty… Pořádání komerčních táborů (s cílem nalákat děti na celoroční činnost), jak to provádí řada podobných organizací? Jak stanovit hranici mezi upřímnou a kvalitní woodcrafterskou činností a povrchním lákáním nových oveček? Podporovat zakládání kmenů v místech, kde je hlad po podobném vytížení volného času dětí (zatímco ve městech je naopak převis nabídky nad poptávkou)? Důraz na kvalitu vedení kmenů, náměty na tvorbu publikací, které by mladým náčelníkům usnadnily kvalitní práci… Dotkli jsme se i připravované příručky Kmenové zřízení, o důvodech pro její sepsání (více viz na popo.woodcraft.cz/viewtopic.php). Opět se objevila zásadní otázka, která se táhne celou historií Ligy od samého založení jak červená nit – má se Liga jako celek vyjadřovat k věcem veřejným (cílem woodcraftu je přece mj. i výchova k zodpovědnosti a tedy i k občanství a organizace má silnější slovo než jedinec) nebo má zůstat čistě rekreační výchovnou organizací, která vychová takové jedince, kteří se budou společensky angažovat dle svého nejlepšího svědomí sami za sebe? Inu…. čas byl neúprosný a neumožnil nám dobrati se závěrů… mohou být vůbec nějaké?


Balíme mokrá týpí, společně uklízíme tábořiště, každý se loučí s každým…
Děkuji všem účastníkům, že se nenechali odradit počasím a našli si čas na společnou ligovou akci. Času máme všichni tak jaksi stále méně, vždycky je důvod, proč se mi něco někdy nehodí. Jsem ráda, že stále ještě jsou lidi, kterým stojí za to se zastavit, vypadnout a jít zmoknout na podmáčenou louku a funět do vlhkého klestí s vidinou hrnku teplé kávy…
Díky všem,  co  se  podíleli  na  přípravě  sněmu,  ať  už  přímo na místě nebo v době před sněmem (i když některým to pak nakonec s účastí nevyšlo z více či méně radostných důvodů).

Řečnická otázka na závěr: jak jste vnímali letošní sněm? Rozhodnutí náčelnictva, aby letošní sněm proběhl bez účasti Malé lóže vyvolal i negativní reakce… myslíte, že to přineslo nějaký užitek a že příští (nebo některý další) rok bychom to měli zopakovat podobnou formou nebo bychom se měli raději vrátit k „celoligové akci“?

---

Komentáře, diskuze

---