Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání www.stoupaninahoru.cz www.woodcraft.cz Kmenové zřízení STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR ČRDM - Česká rada dětí a mládeže ATOM - Asociace turistických oddílů mládeže ČR
Hlavní stránka » Pro členy LLM » Právní koutek
Zpět na obsah

Nájem a výpůjčka

Velmi často se nám může stát, že nám bude někdo ochoten poskytnout nějaký prostor či pozemek (třeba pro konání schůzek oddílu nebo plochu pro konání tábora či tělocvičnu jako zkušebnu), a nebo nám někdo bude ochoten poskytnout nějaký předmět (třeba stany), ovšem až poté, co věc bude "nějak právně ošetřena".

Tuto situaci lze řešit dvěma způsoby: buď smlouvou nájemní nebo smlouvou o výpůjčce. Oba tyto právní vztahy řeší ten samý problém - jedná se o užívání cizí věci. Odlišnost spočívá v tom, že smlouva o výpůjčce je bezplatná (typickým příkladem je kupříkladu výpůjčka knihy ze školní knihovny), nájem je naopak zásadně úplatný (kupř. nájem bytu).

V případě nájmu je třeba z hlediska našich potřeb rozlišovat nájem obecně a nájem nebytových prostorů. Nebytové prostory jsou totiž zvláštním předmětem nájmu, jehož režim je upraven zvláštním zákonem.

Výpůjčka

Smlouvou o výpůjčce vznikne vypůjčiteli právo (to je ten, kdo si půjčuje věc) po dohodnutou dobu věc bezplatně užívat. Výpůjčku lze sjednat ohledně jak věci movité, tak věci nemovité (tedy kupř. ohledně plochy pro tábořiště).

Písemná forma se pro platnost smlouvy nevyžaduje, postačuje tedy ústní dohoda, přičemž obsah smlouvy prokážeme i potvrzením vlastníka o tom, že nám vypůjčil v potvrzení popsanou věc na určitou dobu (rovněž v potvrzení uvedenou).

Půjčitel (to je ten kdo věc poskytuje) je povinen:
  • předat vypůjčiteli věc ve stavu způsobilém k řádnému užívání,
  • pokud je zapotřebí při používání věci zachovávat nějaká zvláštní pravidla nebo postupy, které nejsou všeobecně známé, je vypůjčitele povinen s nimi seznámit,
  • může požadovat vrácení věci i před skončením stanovené doby zapůjčení, jestliže vypůjčitel neužívá věc řádně nebo jestliže ji užívá v rozporu s účelem, ke kterému slouží.
Vypůjčitel je zase povinen:
  • věc užívat řádně a v souladu s účelem, který byl ve smlouvě dohodnut nebo kterému věc obvykle slouží,
  • věc chránit před poškozením, ztrátou nebo zničením,
  • pokud to není dohodnuto, nesmí přenechat věc k užívání jinému,
  • vrátit věc, jakmile ji nepotřebuje, nejpozději však do konce stanovené doby.

Nájem

Nájemní smlouvou přenechává pronajímatel za úplatu (nájemné) nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral užitky. Písemná forma v obecné rovině není vyžadována, je však stanovena pro některé zvláštní druhy nájmu (mj. smlouva o nájmu bytu). Z důvodů, o kterých bylo již psáno jinde, však budeme upřednostňovat smlouvu ve formě písemné.

Ve smlouvě by mělo být v prvé řadě stanoveno, co se pronajímá (v případě označení nemovitostí viz kapitola o katastru nemovitostí). Pronajmout tak lze jak věc movitou (vozidlo, nářadí, přístroj ale i zvíře), tak věc nemovitou (pozemek, dům, les, rybník).

Smlouva by měla obsahovat dobu nájmu. Dobu lze sjednat buď na dobu určitou (od dne x.y. do dne x1.y1) nebo na dobu neurčitou (od dne x.y. na dobu neurčitou).

Nájemné by mělo být sjednáno ve smlouvě, nejlépe určením jeho výše za určité časové období, měl by být sjednán způsob jeho placení i splatnost (viz příklad v příloze této kapitoly).

Nájem skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, pokud se pronajímatel s nájemcem nedohodne jinak. V případě nájmu sjednaného na dobu neurčitou by smlouva měla obsahovat i výpovědní dobu, jakož i pravidla pro její běh. Pokud není dohodnuto něco jiného, činí výpovědní doba u nemovitostí tři měsíce, u věcí movitých jeden měsíc.

Obecná ustanovení OZ o smlouvě nájemní jsou připojena v závěru této kapitoly.

Nájem nebytových prostor

Bude-li nám někdo chtít úplatně přenechat prostor pro zřízení klubovny, skladu výstroje a tak pod., bude se zpravidla jednat o tzv. nebytové prostory.

Tento právní vztah se bude řídit zákonem o nájmu a podnájmu nebytových prostor č. 116/1990 Sb. ve znění pozdějších novelizací.

Nebytovými prostory jsou (§ 1 písm. a) z.č. 116/1990 Sb.) místnosti nebo soubory místností, které podle rozhodnutí stavebního úřadu jsou určeny k jinému účelu než bydlení. Takovými prostory však nejsou příslušenství bytu (např. sklep) ani společné prostory domu (kupř. půda). Za určitých podmínek (§ 1 písm. b) z.č. 116/1990 Sb.) se vztahuje tento zákon i na byty.

Pokud si nejsme jisti, zda určitý prostor je či není nebytovým, dojdeme se zeptat na územně příslušný obecní úřad, kde nám informaci poskytnou, nebo poradí, na který úřad se obrátit.

Smlouva o nájmu nebytových prostorů má zvláštní náležitosti, přičemž předně musí být písemná, dále musí obsahovat:
  1. předmět nájmu - tedy popis nebytových prostorů, které se pronajímají, pokud je v domě situace složitá, vhodný bude náčrtek, kde polohu prostorů vyznačíme;
  2. účel nájmu - tedy k jakému užití se prostor pronajímá - kupř. jako sklad výstroje, klubovna, fotokomora a tak pod.;
  3. výši nájemného - tedy kolik budeme platit - např. 100 Kč za metr čtvereční ročně, t.j. celkem ročně ...;
  4. splatnost nájemného - např. nájemné se platí jednou ročně, vždy do 15. ledna toho kterého roku;
  5. způsob platby nájemného - např. nájemné se platí na účet pronajímatele č. 1234567890/0009 u banky Bohatá, a.s., pobočka Kamenov;
  6. a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá;
  7. datum;
  8. podpisy účastníků, případně i otisky razítek.

Pokud smlouva nemá tyto náležitosti, je neplatná a pronajímatel nás může kdykoliv z prostor vystěhovat bez jakékoliv náhrady.

Zájemci o tuto problematiku se mohou seznámit se zákonem č. 116/1990 Sb., který je v příloze této kapitoly, jakož i se vzorem smlouvy o nájmu nebytových prostor.

Pro úplnost upozorňujeme, pro případ, že by před 3. 12. 1999 (toho dne nabyl účinnosti zákon č. 302/1999 Sb., kterým byl po páté novelizován z.č. 116/1990 Sb.) byly pronajímány nebytové prostory jinak určené k provozování obchodu nebo služeb, byl takový pronájem je možný jen s předchozím souhlasem dle § 3 odst. 2 zákona č. 116/1990 Sb. v tehdy platném znění - jinak je smlouva opět neplatná.

Závěrem upozorňujeme, že v případě této smlouvy je výhodnější nájem na dobu určitou, neboť ten lze vypovědět jen z důvodů uvedených v § 9 odst. 2 a 3 citovaného zákona, naproti tomu nájem na dobu neurčitou, není-li dohodnuto jinak, lze vypovědět kdykoliv, bez uvedení důvodu. Výpovědní lhůta, není-li dohodnuta v jiné délce, činí tři měsíce a počítá se od prvého dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena ( např. je-li výpověď doručena 20. 9., počítá se od 1.10. a posledním dnem je 31. 12. téhož roku ).

Vzor smlouvy o nájmu nebytových prostor

Smlouva uzavřená dále uvedeného dne, měsíce a roku mezi:
1. panem Janem Vlastníkem, RČ ...., bytem ....
jako pronajímatelem na straně jedné
a
2..Právnickou osobou X.Y., IČO 00 00 00 00, se sídlem ... statutární orgán jednající: Jan Předseda, předseda ...
jako nájemcem na straně druhé.

I.

Pronajímatel je vlastníkem domu č.p. 00 v Olomouci, ul. Mládežnická č. 00.

V tomto domě se nachází v suterénu nebytový prostor o dvou místnostech, přičemž prvá má výměru 25 m2 a druhá má výměru 15 m2. Přesné umístění těchto prostorů je zachyceno na plánku, který je nedílnou součástí této smlouvy jako její příloha. Nájemce tyto prostory vlastním nákladem opravil a přestavěl a tyto byly kolaudovány stavebním úřadem jako klubovna a sklad materiálu.

II.

Pronajímatel přenechává nájemci nebytové prostory popsané v čl. I do nájmu, přičemž prvá místnost (25 m2) bude užívána jako klubovna a druhá místnost (15 m2) bude užívána jako sklad materiálu.

III.

1. Nájemné bylo dohodnuto ve výši 250,- Kč za jeden metr čtvereční ročně, tedy celkem 10.000,- Kč ročně za obě místnosti.Nájemné se platí čtvrtletně, tedy po 2.500,- Kč, a to vždy do každého 5. dne druhého měsíce kalendářního čtvrtletí na účet pronajímatele vedený u .... č. ú.. variabilní symbol...

2. Na úhradu osvětlení, úklidu společných částí domu a odvozu odpadu je nájemce povinen platit paušálně sjednanou částku 2.000,- Kč ročně. Tato úhrada se platí společně s běžným nájemným, tedy čtvrtletně po 500,- Kč.

IV.

Dodávání elektrické energie, plynu, jakož i dodávku vody a stočné si nájemce zajišťuje sám a platí přímo dodavatelům medií.

V.

Nájemní smlouva je sjednána na dobu 3 let. Nájem počíná dnem 1. 1. 1996.

Tuto smlouvu lze změnit pouze písemným dodatkem.

V Olomouci dne ____________

____________________  ___________________
    pronajímatel           nájemce

Vzor smlouvy o nájmu věci movité

Smlouva uzavřená dále uvedeného dne, měsíce a roku mezi:
1. panem Janem Vlastníkem, RČ ..., bytem ....
jako pronajímatelem na straně jedné
a
2..Právnickou osobou X.Y., IČO 00 00 00 00, se sídlem ...
statutární orgán jednající: Jan Předseda, předseda ...
jako nájemcem na straně druhé.

I.

Pronajímatel je vlastníkem osobního vozidla tov. zn. Škoda 120 L, státní poznávací značky AAA 00 00. Za vozidlo je zaplaceno pojistné.

Toto vozidlo pronajímatel pronajímá nájemci na dobu od 1. 7. 1995 do 31. 8. 1995. V autě je rezervní kolo a hustilka.

Společně s vozidlem pronajímatel nájemci předává :
- technický průkaz + útržek složenky za pojistné,
- nářadí a to: ...
- soupravu náhradních dílů a to: ...

II.

Nájemné bylo dohodnuto ve výši 15.000,- Kč za celou dobu nájmu.

III.

Nájemné bylo zaplaceno před podpisem této smlouvy v hotovosti k rukám pronajímatele, který příjem potvrzuje. Pronajímatel kromě toho podepsal nájemci i příjmový doklad číslo 000195 na tuto částku.

IV.

Vozidlo převzal nájemce před podpisem této smlouvy provozuschopné a se všemi věcmi uvedeným v čl. I smlouvy a je povinen je vrátit 31. 8. 1995 do 18.00 hod. v místě bydliště pronajímatele.

V __________ dne ____________

____________________  ___________________
    pronajímatel           nájemce

Vybraná ustanovení Občanského zákoníku:

HLAVA SEDMÁ
Nájemní smlouva

ODDÍL PRVNÍ
Obecná ustanovení

§ 663

Nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

§ 664

Pronajímatel je povinen přenechat pronajatou věc nájemci ve stavu způsobilém smluvenému užívání, nebo nebyl-li způsob užívání smluven, užívání obvyklému, a v tomto stavu ji svým nákladem udržovat.

§ 665

(1) Nájemce je oprávněn užívat věc způsobem stanoveným ve smlouvě; nebylo-li dohodnuto jinak, přiměřeně povaze a určení věci. Pronajímatel je oprávněn požadovat přístup k věci za účelem kontroly, zda nájemce užívá věc řádným způsobem.

(2) Nájemce je povinen věc užívat pouze v případě, že tak bylo smluveno, nebo že neužíváním by byla věc znehodnocena více než jejím užíváním.

§ 666

(1) Nájemce je oprávněn dát pronajatou věc do podnájmu, nestanoví-li smlouva jinak.

(2) Dá-li nájemce věc do podnájmu v rozporu se smlouvou, pronajímatel má právo odstoupit od smlouvy.

§ 667

(1) Změny na věci je nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele. Úhradu nákladů s tím spojených může nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal. Nestanoví-li smlouva jinak, je oprávněn požadovat úhradu nákladů až po ukončení nájmu po odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání věci. Dal-li pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě nákladů, může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci.

(2) Provede-li nájemce změny na věci bez souhlasu pronajímatele, je povinen po skončení nájmu uvést věc na své náklady do původního stavu. Hrozí-li v důsledku prováděných změn na věci pronajímateli značná škoda, je pronajímatel oprávněn odstoupit od smlouvy.

§ 668

(1) Nájemce je povinen oznámit pronajímateli bez zbytečného odkladu potřeby oprav, které má provést pronajímatel. Při porušení této povinnosti odpovídá nájemce za škodu tím způsobenou a nemá nároky, které by mu jinak příslušely pro nemožnost nebo omezenou možnost užívat věc pro vady věci, jež nebyly včas pronajímateli oznámeny.

(2) Nájemce je povinen snášet omezení v užívání pronajaté věci v rozsahu nutném pro provedení oprav a udržování věci.

§ 669

Jestliže nájemce vynaložil na věc náklady při opravě, ke které je povinen pronajímatel, má nárok na náhradu těchto nákladů, jestliže oprava byla provedena se souhlasem pronajímatele, nebo jestliže pronajímatel bez zbytečného odkladu opravu neobstaral, ačkoli mu byla oznámena její potřeba. Jinak může nájemce požadovat jen to, o co se pronajímatel obohatil.

§ 670

Nájemce je povinen pečovat o to, aby na věci nevznikla škoda. Je povinen dát věc pojistit, jen jestliže to stanoví smlouva.

ODDÍL DRUHÝ
Nájemné

§ 671

(1) Nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání.

(2) Není-li dohodnuto nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak, platí se nájemné ze zemědělských nebo lesních pozemků půlročně pozadu 1. dubna a 1. října, při ostatních nájmech měsíčně pozadu.

§ 672

(1) Na zajištění nájemného má pronajímatel nemovitosti zástavní právo k movitým věcem, které jsou na pronajaté věci a patří nájemci nebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti, s výjimkou věcí vyloučených z výkonu rozhodnutí.

(2) Zástavní právo zanikne, jsou-li věci odstraněny dříve, než byly sepsány soudním vykonavatelem, ledaže by byly odstraněny na úřední příkaz a pronajímatel ohlásí svá práva u soudu do osmi dnů po výkonu. Stěhuje-li se nájemce nebo jsou-li odstraňovány věci, přestože nájemné není zaplaceno nebo zajištěno, může pronajímatel zadržet věci na vlastní nebezpečí, do osmi dnů však musí žádat o soupis soudním vykonavatelem, nebo musí věci vydat.

§ 673

Nájemce není povinen platit nájemné, pokud pro vady věci, které nezpůsobil, nemohl pronajatou věc užívat způsobem dohodnutým, nebo nebyl-li způsob užívání dohodnut přiměřeně povaze a určení věci, anebo nemohl-li z uvedených příčin při nájmu zemědělských nebo lesních pozemků docílit žádný výnos.

§ 674

Může-li nájemce užívat pronajatou věc z důvodů uvedených v § 673 pouze omezeně nebo jestliže při nájmu zemědělských nebo lesních pozemků užitky z věci klesly z uvedených důvodů pod polovinu běžného výnosu, má nájemce nárok na přiměřenou slevu z nájemného. Pronajímatel si však musí započíst náklad, který ušetřil, a cenu výhod, které měl z toho, že nájemce věc užíval jen omezeně.

§ 675

Právo na prominutí nebo na poskytnutí slevy z nájemného musí být uplatněno u pronajímatele bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebude-li uplatněno do šesti měsíců ode dne, kdy došlo ke skutečnostem toto právo zakládajícím.

ODDÍL TŘETÍ
Skončení nájmu

§ 676

(1) Nájem skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, nedohodne-li se pronajímatel s nájemcem jinak.

(2) Užívá-li nájemce věci i po skončení nájmu a pronajímatel proti tomu nepodá návrh na vydání věci nebo na vyklizení nemovitosti u soudu do 30 dnů, obnovuje se nájemní smlouva za týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně. Nájem sjednaný na dobu delší než rok se obnovuje vždy na rok, nájem sjednaný na dobu kratší se obnovuje na tuto dobu.

§ 677

(1) Zrušit nájemní smlouvu sjednanou na neurčitou dobu lze, nedojde-li k dohodě pronajímatele s nájemcem, pouze výpovědí.

(2) Nájemní smlouvu lze vypovědět při nájmech pozemků patřících do zemědělského půdního fondu nebo lesního půdního fondu5) v jednoroční lhůtě, a to ke dni 1. října běžného roku; při nájmech jiných nemovitostí v tříměsíční lhůtě, při nájmu movitých věcí v jednoměsíční lhůtě.

------------------------------------------------------------------
5) § 1 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb. § 2 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích.
§ 678

Ustanovení o výpovědní době, vyklizení a odevzdání platí pouze tehdy, není-li smlouvou nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak.

§ 679

(1) Nájemce je oprávněn odstoupit od smlouvy kdykoliv, byla-li pronajatá věc předána ve stavu nezpůsobilém ke smluvenému nebo obvyklému užívání, anebo stane-li se později - aniž by nájemce porušil svoji povinnost - nezpůsobilou ke smluvenému nebo obvyklému užívání, stane-li se neupotřebitelnou anebo bude-li mu odňata taková část věci, že by tím byl zmařen účel smlouvy.

(2) Jsou-li místnosti, které byly pronajaty k obývání nebo k tomu, aby se v nich zdržovali lidé, zdraví závadné, má nájemce toto právo i tehdy, věděl-li o tom při uzavření smlouvy. Práva odstoupit od smlouvy se nelze předem vzdát.

(3) Pronajímatel může kdykoli odstoupit od smlouvy, užívá-li nájemce přes písemnou výstrahu pronajatou věc nebo trpí-li užívání věci takovým způsobem, že pronajímateli vzniká škoda, nebo že mu hrozí značná škoda. Nejde-li o byt nebo nebytový prostor, může pronajímatel také odstoupit od smlouvy, jestliže nájemce, ač upomenut, nezaplatil splatné nájemné ani do splatnosti dalšího nájemného, a je-li tato doba kratší než tři měsíce, do tří měsíců, nebo jestliže s ohledem na pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu je třeba pronajatou věc vyklidit.

§ 680

(1) Zničením pronajaté věci nájemní smlouva zaniká.

(2) Dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele a nájemce je oprávněn zprostit se svých závazků vůči dřívějšímu vlastníku, jakmile mu byla změna oznámena nebo nabyvatelem prokázána.

(3) Dojde-li ke změně vlastnictví k nemovité věci, může z tohoto důvodu vypovědět nájemní smlouvu pouze nájemce, a to i tehdy, byla-li smlouva uzavřena na dobu určitou; výpověď však musí podat v nejbližším výpovědním období, pokud je zákonem nebo dohodou stanoveno. Při změně vlastnictví k movité věci může smlouvu vypovědět i nabyvatel.

§ 681

Po podané výpovědi nebo tři měsíce před skončením nájmu a předáním věci je nájemce nemovité věci povinen, není-li dohodnuto jinak, umožnit zájemci o pronajmutí její prohlídku v pří-tomnosti pronajímatele nebo jeho zástupce. Nájemce nesmí být prohlídkou zbytečně obtěžován.

§ 682

Skončí-li nájem, je nájemce povinen vrátit pronajatou věc ve stavu odpovídajícím sjednanému způsobu užívání věci; nebyl-li způsob užívání výslovně smluven, ve stavu, v jakém ji převzal,s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.

§ 683

(1) Došlo-li k poškození nebo nadměrnému opotřebení pronajaté věci v důsledku jejího zneužití, odpovídá nájemce i za škody způsobené osobami, kterým umožnil k pronajaté věci přístup, za náhodu však neodpovídá.

(2) Domáhat se náhrady lze pouze do šesti měsíců od vrácení pronajaté věci; jinak nárok zanikne.

§ 684

Uplatňuje-li třetí osoba k věci práva, jež jsou neslučitelná s právy nájemce, je pronajímatel povinen učinit potřebná právní opatření k jeho ochraně. Jestliže tak pronajímatel v přiměřené lhůtě neučiní, nebo nejsou-li jeho opatření úspěšná, může nájemce odstoupit od smlouvy.

Citace zákona o nájmu:

Zákon č. 116/1990 Sb. ze dne 23. dubna 1990 ve znění z.č. 403/1990 Sb. z.č. 529/1990 Sb. z.č. 229/1991 Sb. z.č. 540/1991 Sb., z. č. 302/1999 Sb. o nájmu a podnájmu nebytových prostor

Úvodní ustanovení

§ 1

Tento zákon se vztahuje
  1. na nebytové prostory, jimiž jsou místnosti nebo soubory místností, které podle rozhodnutí stavebního úřadu jsou určeny k jinému účelu než k bydlení; nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu, ani společné prostory domu;
  2. na byty, u kterých byl udělen souhlas k jejich užívání k nebytovým účelům. 1)

§ 2

S prostory uvedenými v § 1 (dále jen "nebytové prostory") nakládají jejich vlastníci, popřípadě ti2), kteří vykonávají právo hospodaření (dále jen "pronajimatel").

Smlouva o nájmu

§ 3

(1) Pronajimatel může nebytový prostor přenechat k užívání jinému (dále jen "nájemce") smlouvou o nájmu (dále jen "smlouva").

(2) Nebytové prostory se pronajímají k účelům, ke kterým jsou stavebně určeny3).

(3) Smlouva musí mít písemnou formu a musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši a splatnost nájemného a způsob jeho platby, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá. U nebytových prostor v objektech, se kterými hospodaří bytová organizace založená národním výborem, je možné smlouvu na dobu určitou uzavřít nejdéle na dva roky, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.4)

(4) Pokud smlouva neobsahuje náležitosti podle odstavce (3), je neplatná.

------------------------------------------------------------------
1) § 57 odst. 2 zákona č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty, ve znění zákona ČNR č. 146/1971 Sb., zákona SNR č. 159/1971 Sb.
2) § 6 zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku.
3) § 85 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
4) Např. zákon č. 429/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem najiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 541/1990 Sb.

§ 4

Přikázání nájemce

V případech stanovených zákony národních rad lze přikázat pronajimateli, aby pronajal nebytový prostor a uzavřel nájemní smlouvu s určeným nájemcem; v tomto případě může pronajimatel vypovědět smlouvu jen se souhlasem orgánu, který přikázal její uzavření. Ustanovení tohoto zákona jinak zůstávají nedotčena.

§ 5

Práva a povinnosti pronajimatele a nájemce

(1) Není-li ujednáno jinak, pronajimatel je povinen odevzdat nebytový prostor nájemci ve stavu způsobilém k smluvenému nebo obvyklému užívání, v tomto stavu jej svým nákladem udržovat a zabezpečovat řádné plnění služeb, jejichž poskytování je s užíváním nebytového prostoru spojeno.

(2) Nájemce je oprávněn užívat nebytový prostor v rozsahu dohodnutém ve smlouvě.

(3) Nájemce je povinen hradit náklady spojené s obvyklým udržováním.

(4) Nájemce je povinen bez zbytečného odkladu oznámit pronajimateli potřebu oprav, které má pronajimatel provést, a umožnit provedení těchto i jiných nezbytných oprav; jinak nájemce odpovídá za škodu, která nesplněním povinnosti vznikla.

§ 6

Podnájem

(1) Nájemce je oprávněn přenechat nebytový prostor nebo jeho část na dobu určitou do podnájmu jen se souhlasem pronajimatele.

(2) Práva a povinnosti vyplývající z § 5 se vztahují i na toho, komu byl nebytový prostor přenechán do podnájmu.

Nájemné

§ 7

Není-li výše nájemného nebo úhrada za podnájem upravena obecně závazným právním předpisem, stanoví se dohodou.

§ 8

Může-li nájemce užívat nebytový prostor omezeně jen proto, že pronajimatel neplní své povinnosti ze smlouvy nebo povinnosti stanovené tímto zákonem, má nájemce nárok na poměrnou slevu z nájemného; toto ustanovení se vztahuje též na podnájem.

Skončení nájmu

§ 9

(1) Nájem sjednaný na dobu určitou skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán.

(2) Pronajimatel může písemně vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu určitou před uplynutím doby, jestliže

  1. nájemce užívá nebytový prostor v rozporu se smlouvou;
  2. nájemce je o více než jeden měsíc v prodlení s placením nájemného nebo úhrady za služby, jejichž poskytování je spojeno s nájmem;
  3. nájemce, který na základě smlouvy má poskytovat pronajimateli na úhradu nájemného určité služby, tyto služby neposkytuje řádně a včas;
  4. nájemce nebo osoby, které s ním užívají nebytový prostor, přes písemné upozornění hrubě porušují klid nebo pořádek;
  5. užívání nebytového prostoru je vázáno na užívání bytu a nájemci byla uložena povinnost byt vyklidit;
  6. bylo rozhodnuto o odstranění stavby nebo o změnách stavby, jež brání užívání nebytového prostoru;
  7. nájemce přenechá nebytový prostor nebo jeho část do podnájmu bez souhlasu pronajimatele;
  8. jde o nájem nebytového prostoru v nemovitosti vydané oprávněné osobě podle zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd;
  9. jde o nájem nebytového prostoru v nemovitosti převedené původnímu vlastníkovi podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

(3) Nájemce může písemně vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu určitou před uplynutím sjednané doby, jestliže

  1. ztratí způsobilost k provozování činnosti, pro kterou si nebytový prostor najal;
  2. nebytový prostor se stane bez zavinění nájemce nezpůsobil ke smluvenému užívání;
  3. pronajimatel hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z § 5 odst. 1.

(4) Vztahy ze smluv o nájmu a podnájmu nebytových prostor, které byly uzavřeny v době od 31. prosince 1989 do 31. prosince 1990 podniky a hospodářskými zařízeními Komunistické strany Čech a Moravy, Komunistické strany Slovenska - Strany demokratické levice a Komunistické strany Československa a podniky, hospodářskými a účelovými zařízeními Svazu mladých, nástupcem Socialistického svazu mládeže, jako pronajimateli, zanikají dnem 31. ledna 1992, pokud neskončí před tímto dnem.

§ 10

Je-li nájem uzavřen na dobu neurčitou, jsou pronajimatel i nájemce oprávněni vypovědět smlouvu písemně bez udání důvodu, není-li dohodnuto jinak.

§ 11

Pronajimatel je povinen vypovědět smlouvu, jestliže mu byla uložena povinnost uzavřít smlouvu s přikázaným nájemcem.

§ 12

Výpovědní lhůta je tři měsíce, nebylo-li dohodnuto jinak; počítá se od prvého dne měsíce následujícího po doručení výpovědi.

§ 13

Nebylo-li dohodnuto jinak, je v případě ukončení nájmu nájemce povinen vrátit nebytový prostor ve stavu, v jakém ho převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.

§ 14

Nebylo-li dohodnuto jinak, nájem zaniká

  1. zánikem předmětu nájmu;
  2. smrtí nájemce, pokud dědici po zůstaviteli, který byl nájemcem, do 30 dnů od jeho smrti neoznámí pronajimateli, že pokračují v nájmu;
  3. zánikem právnické osoby, je-li nájemcem.

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 15

(1) Práva užívání nebytových prostor, vzniklá podle dosavadních předpisů, se řídí tímto zákonem a považují se za vztahy vzniklé na základě smlouvy uzavřené na dobu neurčitou. Tímto ustanovením nejsou dotčena práva užívání vyplývající z věcného břemene5).

------------------------------------------------------------------
5) § 135b a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 131/1982 Sb.

(2) Pokud se jedná o nájem, který vznikl z práva užívání nebytových prostor podle předpisů platných před účinností tohoto zákona k poskytování služeb zdravotnických, sociálních, spojů k zabezpečení činnosti politických stran, pracovišť základního výzkumu, umělecké tvůrčí činnosti, k vykonávání divadelní, koncertní a osvětové činnosti a o nájmu provozních jednotek zřízených k pracovní rehabilitaci a zaměstnávání invalidních občanů, je možné jej vypovědět jen po předcházejícím souhlasu národního výboru.

(3) Správní řízení zahájená podle dosavadních právních předpisů o hospodaření s nebytovými prostory se k počátku účinnosti tohoto zákona zastavují.

(4) Tento zákon se nevztahuje na nebytové prostory užívané podle zákona č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, ve znění zákona č. 95/1988 Sb.,a zákona č. 114/1990 Sb.

§ 16

Zrušují se
  1. § 196, 197, 392, 393 a § 493 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,
  2. zákon č. 111/1950 Sb., o hospodaření s některými místnostmi,
  3. vládní nařízení č. 172/1950 Sb., kterým se provádí zákon č. 111/1950 Sb.,
  4. vládní nařízení č. 52/1955 Sb., o přesunu působnosti v hospodaření s některými místnostmi,
  5. směrnice vlády č. 412/1959, uveřejněná v částce 43/1959 Ú.l., pro činnost výkonných orgánů národních výborů při plánovitém hospodaření s nebytovými místnostmi.

§ 17

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1990.