Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání www.stoupaninahoru.cz www.woodcraft.cz Kmenové zřízení STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR ČRDM - Česká rada dětí a mládeže ATOM - Asociace turistických oddílů mládeže ČR

předchozí kapitola | následující kapitola | Zpět na obsah

1. METODOLOGIE DIPLOMOVÉ PRÁCE

1.1. Cíl diplomové práce

Cílem práce je verifikace nebo falzifikace hypotéz:

H1: Woodcraft a knihy E.T. Setona měly na území bývalého Československa mimořádný ohlas a specifický vliv na vznik a činnost organizací a hnutí s programem v pobytu v přírodě.

H2: Woodcraft je v České republice dosud živým a také stále aktuálním programem celoživotního vzdělávání a učení.

H3: Současná Liga lesní moudrosti je fungující organizací, která naplňuje Setonův pedagogický program s přihlédnutím na aktuální proměny společnosti.

Pro osoby praktikující woodcrafterskou činnost se stanovené hypotézy mohou zdát ve své předvídatelnosti snadného potvrzení příliš jednoduché. Vypracování práce však dává možnost, jak pro tyto zdánlivě jasné teze najít potvrzující důkazy, vystavit je možnosti vyvrácení a zejména s výsledky výzkumu seznámit širší veřejnost (než je relativně úzký okruh vyznavačů lesní moudrosti - woodcrafterů) a především veřejnost odbornou.

Cílem kapitol 2-6 je, na základě analýzy pedagogické činnosti a vybraných literárních děl E.T. Setona, popsat pedagogické ideje, ideály a cíle v nich obsažené. Dále pak zaznamenat historický vývoj woodcrafterského hnutí a současnost Ligy lesní moudrosti (LLM) a definovat její výchovné principy a zásady.

Dílčí cíle této části práce jsou:
  • Popsat a prokázat vliv Setonova woodcraftu na pedagogický systém a program dalších organizací a hnutí s programem pobytu v přírodě v ČR.
  • Upozornit na výrazný přínos a vliv překladatelů a následovníků díla Setona.
  • Upozornit na význam literárních děl E.T. Setona v dobách totalitních režimů.
  • Popsat prvek vzoru ideálního indiána a vývoj obsahového vnímání pojmu „indián“ v Čechách a na Slovensku od 20. let minulého století po současnost.

1.2. Metodika výzkumu

Ve zpracování práce vycházím ze tří zdrojů. Prvním a vstupním zdrojem byla moje dosavadní znalost díla a myšlenek díla E.T. Setona včetně vlastní zkušenosti s pedagogickou prací ve vedení dětského tábornického oddílu, osobní participace na činnosti hnutí lesní moudrosti a také aplikace těchto zkušeností v sociální práci s neorganizovanou mládeží v rámci realizace preventivních programů. Dalším zdrojem k získání přehledu, objasnění pojmů a souvislostí je provedení obsahové analýzy stěžejních děl E.T. Setona zaměřených na woodcraft, dostupných odborných publikací, časopisů, interních materiálů a elektronických zdrojů. Hlavním pilířem praktické části je provedení kvalitativního výzkumu formou polostrukturovaných rozhovorů.

Použitá metoda předpokládá osobní kontakt s osobami, situacemi a jevy a měla by zpřístupnit podrobnosti skutečného života zkoumaných osob. 3 Nelze předpokládat, že se každý člověk ovlivněný Setonem, také někdy v praxi setkal s hnutím lesní moudrosti. Z tohoto důvodu, se vedle zájmu o organizovanou (tedy cíleně woodcrafterskou) činnost, zaměřím také na pedagogický vliv samotné četby jeho knih. Kvalitativní výzkum se z tohoto důvodu zaměřuje na dvě skupiny respondentů formou polostrukturovaného rozhovoru. 4 Respondenty obou skupin jsem zvolil pomocí záměrného výběru na základě mé osobní znalosti nebo dalších doporučení. Výběrovým kritériem je předpoklad znalosti díla E.T. Setona.

1.skupina: Oslovil jsem výrazné osobnosti, které nejsou v současnosti aktivně zapojené ve woodcrafterském hnutí, přesto jsem u nich předpokládal určitou znalost Setonova díla. Strukturovaný rozhovor se v tomto případě týkal jejich názorů na význam odkazu E.T. Setona a to zejména v kontextu života v současné společnosti.

Počet respondentů 5.

Výzkumem jsou zejména hledány odpovědi na otázky:
  • V čem konkrétně respondenta ovlivnila četba knih E. T. Setona?
  • Proč našlo dílo E. T. Setona mimořádný ohlas právě na území bývalého Československa?
  • V čem spočívá aktuálnost idejí lesní moudrosti pro dnešní dobu?

2. skupina: V návaznosti na aktuální seznámení s organizační strukturou LLM, jsem vytipoval vhodné osoby z ústředního vedení a činovníky z vedení kmenů v regionu Jihomoravského kraje. Otázky se dotýkají woodcrafterské činnosti, využití pedagogiky E.T. Setona a jejího významu v současné době.

Počet respondentů 6.

Záměrem této části je zkoumat praktické využití pedagogiky Setona v činnosti současné organizace Liga lesní moudrosti. Analytickou jednotkou jsou poměry v kmeni Wallowa, v regionu Jihomoravského kraje nejdéle aktivně působícím kmeni regionu. Observační jednotku tvoří osoby činné ve vedení Ligy lesní moudrosti a kmene.

Výzkumem byly zejména hledány odpovědi na otázky:
  • Jaké jsou pro současné woodcraftery příčiny a podněty vedoucí k zapojení se do činnosti LLM, jak a čím může woodcraft zaujmout?
  • V čem konkrétně ovlivnil respondenta E. T. Seton a jeho woodcraft?
  • V čem spočívá smysl existence woodcrafterského kmene?
  • Jakou roli sehrává ve woodcrafterské výchově program osobnostního růstu v systému orlích per a mistrovství?
  • Jakou roli sehrává a jak důležité je pro LLM a jednotlivé kmeny pojetí vzoru ideálního indiána, obřadnictví a dalších prvků ze života indiánů?
  • Ve kterých směrech bylo třeba v průběhu let modifikovat Setonovo pojetí woodcraftu?
  • Jaké je současné postavení LLM z hlediska světového woodcrafterského hnutí?

Získané informace a fakta shromážděné z různých zdrojů, jsou v práci analyzovány a kriticky posuzovány. Formulace vlastních názorů jsou souhrnem vlastních poznatků a rozvinutím poznatků získaných. Poznatky a záznam provedených rozhovorů v rámci kvalitativního výzkumu jsem vyhodnotil formou deskripce a pokud bylo možné, provedl jsem obsahovou a diskursivní analýzu. 5


3 KRAUS, B. Základy sociální pedagogiky, 1. vyd. Praha: Portál, 2008, s. 36-37
4 MIOVSKÝ, M. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, 1. vyd. Praha: Grada Publishing,a.s., 2006, s.141-173
5 MŰHLPACHR a kol. Sociální pedagogika II/, Brno: Institut mezioborových studií, 2011, s. 64-67


předchozí kapitola | následující kapitola | Zpět na obsah