Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání www.stoupaninahoru.cz www.woodcraft.cz Kmenové zřízení STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR ČRDM - Česká rada dětí a mládeže ATOM - Asociace turistických oddílů mládeže ČR
RSS
datum: 12.2 2011 13:49
autor: Bushcraft.cz
nadpis: Bushcraft.cz - Co na to říkáte?
Zdravím kolegy! Před měsícem jsem spustil svoji srdcovou záležitost – web o Bushcraftu (www.bushcraft.cz) a chci vás požádat o kritiku. Jde mi hlavně o vzhled a rozvržení rubrik, obsah přibývá každý den, budou tam jak věci pro začátečníky, tak i dobré rady pro každého Zálesáka.
Jo a pokud chcete vyměnit odkaz či pomoct s naplněním (třeba píšete nějaké články „do šuplíku“), budu jedině rád!
datum: 13.1 2011 9:57
autor: Yučikala (yucikala(zavináč)gmail(tečka)com)
nadpis: RE: Dotaz
Je to \"zavedený\" překlad termínu, který zavedl E.T.Seton - woodcraft. Termín woodcraft, česky lesní moudrost, označuje výchovné hnutí (metodiku), jež má za cíl vést člověka k \"čistému lidství\" pomocí \"nástrojů\", jako je příroda, vzdělávání, malebnost...
datum: 12.1 2011 7:05
autor: Stanislav (stacka(zavináč)seznam(tečka)cz)
nadpis: Dotaz
Ať jsem hledal, jak jsem hledal, nikde jsem nenašel vysvětlení co to je ta \"LESNÍ MOUDROST\" ? Existuje vůbec nějaká srozumitelná definice? Díky za odpověď. S.
datum: 12.12 2010 17:37
autor: Nahkoxhaáhketa (nahkoxhaahketa(zavináč)gmail(tečka)com)
nadpis: RE: Vrány
indiani.cz/diskuse tam najdes navody inspiraci, ... atd. nabo na indiani.cz ci westernhobby.cz neni problem koupit obleceni, ale nejednodusi je si to sam vyrobit
datum: 3.12 2010 10:12
autor: craven
nadpis: Dotazník - Cestovní ruch na Jesenicku
Prosím všechny o vyplnění tohoto dotazníku: http://login.oursurvey.biz/survey.php?&idQuestionforms=279 potřebuju to ke své závěrečné práci na vysoké. Díky moc. Zabere to pouze 5 minut. Děkuju
datum: 30.10 2010 22:22
autor: alwarez (st(tečka)janoch(zavináč)seznam(tečka)cz)
nadpis: RE: Esperanto
Dnes Esperanto nikdo neumi ,nebot se prestalo propagovat asi jeste 1975 bylo kolem sveta asi 5000 intelektualu co umelo esperanto a mam dojem ,ze i dnes jsou sjezdy esperantistu ,ale jinak je to mrtvy jazyk ,dnes svetovy dorozumivajici jazyk je anglictina ,kterou lidi maji v Indii ,Pakistanu a vsech byvalych kolonii Anglie a ve Svedsku byl ten pokus ,ze zacinali ucit anglictinu od 1. tridy a proto ten uspech hudebni skupiny jako byla Abba. Dnes uceni esperanta je ztrata casu a energie cloveka ,nebot jej nikdo neumi a treba v takove Indii je plno jazyku a aby se dorozumeli ve skolach od 1.tridy se uci anglicky a jasne je tam takova chudoba ,ze deti musi od detstvi makat na zapad a na skolu neni casu 200 milionu tretivo sveta deti maka na zapad ,aby si v civilizovanych zemich neco koupili za 1 $ us atd.
datum: 30.10 2010 22:04
autor: alwarez (st(tečka)janoch(zavináč)seznam(tečka)cz)
nadpis: RE: Esperanto
Esperanto neni nic noveho vymysleno v 19 stoleti a je to umely jazyk slozeny ze slov evropskych jazyku ,tenkrate se myslelo jak se rozsiroval obchod ,ze se musi nejak dorozumet hlavne s temy primitivy z Afriky a tak byla take vytvorena zjednodusena anglictina obsahujici asi 800 slov a jednoduchou gramatiku a jasne bylo vytvoreno i nekolik dalsich jazyku a tenkrate skoly byly vedeny na vyuku jazyku, hlavne gymnazia.
datum: 25.10 2010 11:52
autor: Vlkan (stanislav(tečka)susser(tečka)vlk(zavináč)seznam(tečka)cz)
nadpis: Esperanto
Ahoj,chci se optat na váš pohled ohledně mezinárodního jazyka Esperanta jako evropštiny?
datum: 18.10 2010 1:17
autor: Yučikala
nadpis: RE: zamyšleníčko
Ahoj,
je zajímavé, jaké má zamyšlníčko účinky na lidi /a přitom jsou tací, kterým přijde zbytečné :-) ).

Díky za doplnění informací. To sem vůbec nevěděl.
datum: 14.10 2010 13:46
autor: Kotlík (kotlik(zavináč)woodcraft(tečka)cz)
nadpis: zamyšleníčko
Dělení se o setbu
Farmář, jehož obilí vždycky získalo na Státní zemědělské výstavě první cenu, se dělil každým rokem s farmáři hospodařícími v okolí jeho pole o svou nejlepší setbu.
Když se ho někdo zeptal proč, odpověděl: „Mám na tom vlastní zájem. Vítr bere pyl a nese ho z pole na pole. Kdyby moji sousedé pěstovali podřadnější obilí, křížením by klesala kvalita mého vlastního zrna. Proto se starám, aby i oni měli na poli to nejlepší obilí.“
Všechno, co dáváme druhým, dáváme i samo sobě.

Pravda je to jen částečně a týká se pouze starších odrůd žita a kukuřice, které jsou cizosprašné (t.j. mají při opylování obnažené blizny do vnějšího prostředí a tím mohou přijímat pyl od jiných rostlin, čímž může vzniknout větší variabilita potomstva)
Ostatní druhy obilovin jsou samosprašné, t.j. že se opylují vlastním pylem mnohdy ještě před metáním a opylení byť vedlejší rostlinou je velni nepravděpodobné.
Některé staré primitivní odrůdy pšenice a ječmene byly částečně cizosprašné, ale toto platilo na přelomu 19 a 20. století.