červenec 2023: Rozum

Sedí rozum v koutku a tiše a usedavě pláče. Jde kolem blbost, chvíli ho pozoruje a pak se optá:

"Co se stalo, rozume, proč brečíš?"

"Nikdo mě už nebere vážně. Asi vyhynu." Vzlykne.

"Je mi tě líto," nasadí blbost smutný obličej, "jenže evoluci prostě neoblafneš."

"Ale co si beze mě lidi počnou?" Zvedne rozum uslzené oči.

"Co by," pokrčí blbost rameny, "přijdou za mnou a budou šťastní, poněvadž s tebou to neměli lehký."

"Jak to myslíš?" Naštětí se rozum.

"Inu, nutil jsi je učit se, studovat, přemýšlet a chápat složitosti a zákonitosti celého Všehomíra. Chtěl jsi po nich, aby pracovali a mučili se. To se mnou nemusí." Narovná blbost záda.

"A v čem jsi lepší, než já?"

"Jsem jednoduchá, všudypřítomná, nekonečná a k dispozici zcela zdarma. Navíc umím vzniknout z ničeho, což ty nedokážeš," odvětí blbost a pokrčí rameny. 

"To nemůžu trumfnout," schoulí se rozum do sebe a rozplyne se v obláčku dýmu, přičemž si dá záležet, aby neporušil první termodynamický zákon.

"No vida," mávne blbost rukou a rozežene poslední zbytky rozumu, "ani nebylo tak těžké zvítězit. Postačí jen správně argumentovat." Otočí se a odchází.

Ještě naposledy se ohlédne do koutku místnosti a položí si řečnickou otázku: "Jak jen může být rozum tak blbý?"