Abyste nalezli skutečnou lásku, musíte nejprve milovat sami sebe. Protože pouze když člověk miluje sám sebe, dokáže najít odraz této lásky v očích někoho jiného. Všichni jsme duchovně spojeni…
Podle Buddhy pokud se pokoušíme hledat štěstí ve vnějším světě, jsme nakonec vždycky zklamáni. Je tomu tak proto, že všechno vnější je dočasné a uspokojení jehož se nám dostává od vnějších objektů nemá dlouhého trvání. Místo toho se musíme pokoušet nabýt míru a lásky, které se zcela přirozeně nacházejí v hloubi naší duše. Jsme-li pak duchovně dostatečně rozvinuti, můžeme být připraveni ke vztahu.
Svět by skutečně byl lepší, kdyby o něj všichni pečovali. Je třeba si uvědomit, že naší lásky nejsou hodni jenom ti nejbližší, je jí hoden celý svět. Pokud budeme schopni tohoto vědomí dosáhnout, budeme žít ve světě, kde každý bude každému pomáhat a každý bude šířit lásku.
Slova již vyřčená nikdy nemůžete vrátit. Musíme dávat pozor na svá slova, když hovoříme s těmi, které milujeme.
Pamatujme, že když nám někdo říká něco zlého, když se na nás hněvá, není to jediná možnost. Lepší je nevšímat si toho, než reagovat stejně hněvivě. Hněv způsobuje vztahu mnoho zlého. Když se však rozhodneme jednat klidně, vztah to nejenom zachrání, ale ještě posílí.
Jestliže nepociťujeme štěstí pro to, co už existuje a pokoušíme se nalézt ho ve věcech mimo svou mysl, je málo pravděpodobné, že štěstí vůbec někdy dosáhneme. Musíme být vděčni lidem, kteří jsou s námi a pokoušet se nalézt štěstí pouze s nimi. Jestliže však stále žijeme v očekávání, že nalezneme cosi lepšího, riskujeme, že ztratíme to, co už máme.