Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání www.stoupaninahoru.cz www.woodcraft.cz Kmenové zřízení STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR ČRDM - Česká rada dětí a mládeže ATOM - Asociace turistických oddílů mládeže ČR

duben 2017: Toto se mne netýká. Nic se nezmění.

Určitě jste si všimli, že se poslední dobou, nejen v časopise Woodcraft, věnujeme ekologii. Už to z ní všechno téměř jako klišé. Stejně jako nadpis tohoto zamyšleníčka. Možná i obsah...

Stejně, jako si můžeme říct, že nemá smysl třídit, protože to vše se stejně sveze na skládku (ano, pokud jsou třídící mašiny a sklady plné, tak se to prý dělá). Nemá smysl dávat přednost domácím produktům (jsou mnohdy dražší). Nemá smysl dávat všude šetřivé žárovky (vždyť to ušetří tak málo). A tak dále. Jak může jeden něco ovlivnit? A vůbec. Spousta toho se nás přeci netýká (vždyť je jedno, čím topím – hlavně že mám teplo).

Ale to je velký omyl!

Nedávno jsem se večer vracel domů přes vesnici Močovice. Ta leží v ďolíku. Pár baráčků zatopilo a o zbytek se postarala příroda – celá vesnice byla zahalena v kouři! Musel jsem si to vyfotit. Bydlet zde, tak vím, že to, jak topí můj soused, se mne hodně moc týká. Musím totiž pak dýchat ten kouř. A nejen já, ale i děti…

„Zlá EU“ zakázala Gora-tex. Jak teď budu jezdit outdórovat? A ten plast, který v tom je, ten se ukazuje jako pěkně nepříjemná záležitost, která se týká nás všech. Našeho zdraví (kdo by chtěl jíst teflon?). Možná, že teď se cítíme zdrávi, ale to se může rychle změnit a ty nepříjemnosti, ty přece nechceme. Můžeme ale za to začít jezdit zase trempovat. Zvládli to už naši dědové a bez goratexu, gps i energy drinků (tak kdo je tady bačkora?).

Nemůžeme změnit svět, ale můžeme změnit postoj. Tím, že si koupím máslo z Čech, tak sice připlatím pár korun, ale to máslo nemuselo přes půl světa. A ještě navíc na něj musel pracovat někdo tady u nás… Kdysi bylo v módě kouřit cigarety. Dnes máme zákaz kouření (ve vlaku, restauraci…). Pamatuji si, jak se před mnoha lety brojilo proti freonům. U nás v kmeni jsme o tom hodně mluvili. A ejhle – kde bychom dneska našli sprej s freonem. Pak přišlo třídění (a jeho ne-smysl). A ejhle - dneska je to zcela běžné i v mnoha firmách. Takto bychom mohli pokračovat. Na začátku to byli jednotlivci, kdo něco dělal, a na konci to byli jednotlivci, kteří NIC nedělali.

Když změníme sami sebe, změníme totiž svět. Nejen, že mi jsme ovliněni druhými, ale i my ty druhé ovlivňujeme… A jen dodám E. Burkeho: Nikdo nedělá větší chybu než ten, kdo nedělá nic v domnění, že to málo, co udělat může nemá smysl.

Pavel Spálený - Yučikala