Přihlášení:
Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání www.stoupaninahoru.cz www.woodcraft.cz Kmenové zřízení STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR ČRDM - Česká rada dětí a mládeže ATOM - Asociace turistických oddílů mládeže ČR

prosinec 2006: Jeden obyčejný večer

Je neděle večer. Jsem pozvána na návštěvu do kamarádčiny domácnosti. Panelák na pařížské periferii, suterénní byt. Stojíme v kuchyňce, maličkým okýnkem u stropu vyhlížíme, kdy se rozsvítí pouliční lampy. Odsud nebývají vidět hvězdy, a tak večer oficiálně oznámí svůj příchod žlutou září veřejného osvětlení.

A tak, zatímco čekáme, až usedneme ke stolku v rohu a symbolicky posnídáme maličký croissánek s mlékem , po malé přestávce si připomeneme dobu oběda rybou plněnými taštičkami s pořádně africky pálivou omáčkou a po spoustě řečí a úsměvů, rozzářeného vítání lidí, co šli jen tak okolo a zazvonili, aby vyřídili dobrý večer, a pak už zůstali i na hostinu u velikého stolu, tak tedy zatímco čekáme, povídáme. Omar si mě přátelsky dobírá, jestli jsem taky od rána nejedla jako všichni tady okolo, a když se mu svěřím s tím, že pravidelně jeden den v týdnu hladovím, zadívá se na mě a položí přirozenou otázku - Proč?

Proč? Protože je dobré čas od času nejíst, dopřát tělu pocit hladu, protože je to možnost jak ocenit pravou hodnotu jídla. Protože to pomáhá uvědomit si, kolik lidí na světě trpí hlady nedobrovolně. A protože je tak báječné druhý den ráno vstát a zase se najíst.

A Omar se rozzářeně zasměje a řekne: - No, to je nádhera. Přesně pro tohle existuje v islámů měsíc plný dnů, kdy se za denního světla postíme. To mi řekni, proč se lidi mezi sebou bijí, když nám jde přesně o totéž?

A jeho žena Rama zvedne hlavu od stolu a dodá: - Když je Bůh stejně jen jeden. Ať si s ním mluví každý, jak chce.

A blik, do kuchyně se vloudí bledé světlo luceren, usedáme ke stolu a mě čeká jeden z nejpříjemnějších večerů v kruhu milých vstřícných usměvavých lidí. Na pařížské periferii, v dotovaném bytě na sídišti mezi paneláky, kam Francouz střední trídy nikdy nevkročí, kde žije plno divných přistěhovalců, kde se to jen hemží "těmi muslimy" a kde jediná bílá tvář je ta moje, začíná jeden z večerů Ramadánu.

Wičanhpi de Drum bun