Přihlášení:
www.stoupaninahoru.cz www.woodcraft.cz Kmenové zřízení STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR ČRDM - Česká rada dětí a mládeže ATOM - Asociace turistických oddílů mládeže ČR

září 2005: Jaký by byl svět bez zla?

Mladý Epigenés již celý týden chodil po městě jak tělo bez duše. Neodpovídal na pozdravy a zdálo se, jako by tu ani nebyl. Když zrovna odbočil na náměstí, do cesty mu vstoupil Sókratés a povídá.: " Proč si tuhle Kritobúlovi neodpověděl na pozdrav ? Nebo snad nevíš , že je to neslušné?". Epigénes na to: " Jistě . Vím , že je to neslušné a mrzí mě to. Ale mám velké trápení. V akademii jsme dostali za úkol, říci jaký by byl svět beze zla. Při Diovi nemohu na to přijít. Možná bys mi mohl být užitečný!"

Sókratés : "To bych snad mohl. Říkáš svět beze zla?" Na chvíli se zamyslel a pokračoval: "Shodneme se na tom, že dobré jest činit dobro přátelům a zlo nepřátelům ?" Epigénes: " Jak bychom se neshodli?" Sókratés : " Máme tedy dva typy zla, zlo jako takové a zlo ve významu dobra , v tom našem světě nesmí být ani jedno ?". "Myslím, že ani jedno" odvětil Epignés. "Pak je to tedy jednoduché" pokračoval Sókratés. "Všichni v našem světě musí být přáteli". "Ano to by bylo krásné". Na Sókratovi, však bylo vidět že tento názor nesdílí a začal se vyptávat: "Když by jeden člověk druhému mohl prospět, málo a nebo více, měl by mu v takovém světě prospět více , či méně? Kdyby se rozhodl , že méně nebyla by to nespravedlnost ? Zlo ?. "Asi ano, připustil Epigenés". "Takže každý by musel vždy udělat maximum ?" "Jsem o tom přesvědčen." "Kdyby každý dělal pro každého maximum, byli by všichni stejně dobří ?" "Jak by ne !" "A nebyl by právě tohle konec opravdového přátelství a lásky ?" "Nerozumím ti Sókrate, jak to myslíš ?"

"Řekni mi Epigéne, podle čeho si vybíráš přátele ?" "Podle toho, jaký je kdo člověk, zda-li je dobrý, čestný a také ochotný udělat něco pro druhého." "No vidíš, kdyby všichni byli stejně dobří a dělali pro druhé maximum, koho bys vybral poté, abys zůstal spravedlivý? Všechny ?" "To bych asi musel." "A také bys musel mít stejně rád svoje rodiče jako lidi, které si právě potkal na ulici. Byli by totiž stejně dobří ?" "To by bylo opravdu zvláštní". Uznal Epigenés. "Nevytratilo by se tedy , z toho "nového typu přátelství", právě to nejkrásnější? Totiž, že je jeden ochoten pro druhého sloužit do roztrhání těla , kvůli jeho výjimečnosti a tomu , že ostatní svou dobrotou převyšuje ?" "Obávám se , že máš pravdu, toto "nové přátelství" skutečně nebylo tak cenné jako to dnešní."

"A co láska Epigéne" ?" "Co s ní" ? Není to snad, když jednu ženu miluješ tisíckrát více, než všechny ostatní? Všude vidíš jen ji a další pro tebe nemají význam? Jako kdybys z blízkosti koukal do krásného obrazu a jiné pro něj nezpozoroval ?" "Ještě jsem to nezažil, ale myslím , že přesně takové by to mělo být." "Pokud si mě dobře poslouchal, víš , že by to v " našem novém světě" nebylo možné!" "Jak to?" "Nemohl bys přece jednu ženu milovat tisíkrát víc. Ostatní by byly stejně dobré, to by byla nespravedlnost, zlo." "A dnes můžeš jednu ženu milovat tolikrát víc, aniž by ses dopouštěl nespravedlnosti vůči ostatním?". "Ale Epigéne, vždyť ono to v podstatě je nespravedlivé! Žádná žena není tisíkrát lepší než druhá! Ale tato malá nespravedlnost, je tak krásná, že ji nazýváme láskou a ceníme si ji. Už kvůli Afroditě nechci onen "svět beze zla." "Myslím , že tě chápu Sókrate, nechceš svůj výklad ještě nějak zakončit?"

"Ano, myslím, že ještě mám co říci. Zdá se mi, že zlo prostě patří ke světu. Stejně jako smrt k životu. Zlo také někdy umožní vznik něčemu krásnému ( lásce )". "Přesně jako smrt, může být pro těžce nemocného starce tím největším darem, "odvětil Epigénes.

"Bylo s tebou krásné povídání Sókrate , dokonce myslím , že jsem teď i o něco moudřejší a nálada se mi také spravila !" "Z toho mám také radost, Buď s Bohem Epigéne a omluv se Kritobúlovi, že jsi ho nepozdravil." "Sbohem Sókrate a ještě jednou děkuji!"

Jan Formánek