Přihlášení:
Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání www.stoupaninahoru.cz www.woodcraft.cz Kmenové zřízení STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR ČRDM - Česká rada dětí a mládeže ATOM - Asociace turistických oddílů mládeže ČR

červen 2001:

Zvlněná hladina horského jezera, šumění rákosí, oblohou krouží moták pochop… Na louce se tyčí spousty týpí, mezi nimi pobíhají opálení mladíci spoře oděni do bederních roušek, ve sněmovním kruhu se radí náčelníci v péřových čelenkách a okorálkovaných košilích, štíhlá indiánka prošla ke studánce pro vodu, dlouhé třásně jelenicových šatů dodávají rytmickému pohybu jejích kroků nezaměnitelný půvab…

Náhodný kolemjdoucí má pocit, že se ocitl snad někde jinde, v jiné době, na jiném místě. Hledí okouzlen na indiánský tábor a teprve po chvíli si všímá, že řada náčelníků má bujný plnovous, nepříliš bujnou kštici, indiánky jsou převážně plavovlasé. Každopádně kouzelná atmosféra výročního Velkého sněmu se vznáší nad táborem dál.

Tak nějak takhle na mě působil Sněm před pár lety, když jsem tu scenérii uviděla poprvé. Nevím, možná jsem už trochu otupěla, Sněmů už jsem zažila několik, ale tak mi připadá, že to vnější kouzlo se trošičku vytrácí. V indiánském duchu je tu oblečeno sotva polovina lidí, zbytek volí raději praktičtější „bělošské„ oblečení – bermudy a tričko. Na jednu stranu to pro mě není důležité, jezdím sem, abych se potkala s kamarády a pro samotnou funkční náplň Sněmu a ne proto, abych peskovala někoho, že není „dostatečně indiánský„. Na stranu druhou, letos bylo v „indiánském„ polovina lidí, za dva roky nás bude čtvrtina a za pět let bude deset „indiánů„ vítaným zpestřením programu. Sněm si přece děláme sami pro sebe, není to žádné muzeum, kde se jedna polovina lidí jede podívat na druhou polovinu lidí, jak jim to sluší.

Nechci, aby to vypadalo, že ve woodcraftu jde jen o oblečení, ale to je nás tak málo, kteří hledáme „malebnost„ v táboření? Mám strach, aby se kouzelný indiánský tábor časem nezměnil jenom v noclehárnu vytvořenou z týpí, jak to známe z celé řady táborů jiných organizací. Však není nutné, aby měl každý zrovna jelenicovou košili zdobenou smečkou hranostajů a omotávkou z ursoních ostnů. Nevim, snad se na mě nebudou „neindiáni, netrapeři a nepralidé„ zlobit, že bazíruju na maličkostech. Ale maličkosti jsou základem celku.

Kamila, Wallowa Brno kristkovak@vfu.cz