Kiwendotha a TaMaLo

          

     

 

 

Všechny organizační věci určitě víte, přejdu rovnou ke Kiwendothě, na kterou všichni netrpělivě čekali. Tedy, hlavně Trilobit. Co když už se možnost vyhrát Velké hry nebude opakovat, to jsme si prostě nemohli nechat ujít. Přivezli jsme velký zástup bojechtivých trilobitích dítek a pustili se do toho. V dopoledním programu jsme se snažili co nejvíce zabílit všech 20 šípů. Samozřejmě, kdo tam nebyl, vůbec neví proč. Na každé akci musí být nějaké to tajemství, které pobídne ostatní k účasti na dalším seriálu Velkých her. Příjemným zpestřením bylo zastavení ve sněmovním kruhu. Pro děti byly připraveny tři rukodělné aktivity v duchu 3. světla. Mokrouš obstaral řezbářskou dílnu, Karča krejčovskou a já keramickou.

 

Sobotní odpoledne ovládla hra Lovci bizonů. A podvečer bojovka. Ta se nečekaně přesunula i k nám do týpí. Trocha improvizace a vše bylo napraveno. Večerní hra byla krásným světélkovým show a zároveň velkou zábavou. V neděli byla v rámci Tamala uspořádána soutěž v rozdělávání ohně křesáním a pro skřítky sirkami. Určitě je v čem se zdokonalovat. Hlavně nervy, ty je třeba napříště trochu uklidnit. Kdo tam byl, ví, o čem mluvím. Zbytek dne jsme postupně strávili s programem kmene Trilobit, Tusilago a Ťapáč. Večer nás čekal sněm, potěšením bylo spousta přiznaných činů. Jen ty lavičky, ty to nedávaly.

 

Prostě když zhodnotím celé Tamalo, bylo znovu na velkou podtrženou jedničku i s hvězdičkou pro Sagitu. Její vytrvalost a množství odvedené práce je báječné. Je inspirací pro nás všechny, kdo pracujeme v dětských kmenech.

 

Už teď se těšíme na další ročník Velkých her a snad naše šance na obhajobu potrvá. (Samozřejmě za předpokladu, že letošní Wančetanův model nebude zrušen…….).

 

 

 

S modrou oblohou za kmen Trilobit