Můžeme vysledovat jména: Žebřík, Tučňák, Tawakinah, Kvaki, Vodička, Robur, Kachlík, Dračice, Sylva, Markéta, Sandy, Žebírko. Činnost kmene je z větší části zaměřena na rukodělné výrobky z kůže (Robur) a hledání nových směrů přes duchovní dědictví původních obyvatel Severní Ameriky (Čiksika). Kmen je zapojen v Midewiwinu, má své ohnivce (Čiksika, Tawakinah, Tučňák a Robur), ale neplní Orlí pera, za což je opakovaně kritizován ostatními ohnivci Midewiwinu.
Kmen Ishi existoval pouze tři roky, a proto zmínky o něm jsou velmi kusé. Kmen navštívil Sněm Čerokí v Zábřehu, uspořádal první Indiánské hry na Brdech (předchůdce Velkých Her Midewiwinu), zúčastní se svatebního potlachu u příležitosti svatby Soewaha a Činkapi, píše se o něm v Kurýrovi Hledačů a jeho zástupci (Čiksika a Tučňák) se zúčastnili ještě 4. Midewiwinu na Manádách 20.4.1985.
Kmen Ishi tábořil roku 1983 pod týpím v Javornici, ale již o rok později přesídlili do Rumunska (Vladesa a Bihor), kde podnikli Velké putování. Letní tábor u Radíče roku 1985 byl posledním počinem tohoto zajímavého Roverského kmene. Vzhledem k tomu, že se nenaplnila původní vize, že do Ishi budou přicházet odrůstající členové jiných oddílů a Ishi bude fungovat jako pomocník pro malé, postupně převážily jiné zájmy (horolezení, softball). Tím se bohužel historie Ishi uzavírá.