Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání www.stoupaninahoru.cz www.woodcraft.cz Kmenové zřízení STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR ČRDM - Česká rada dětí a mládeže ATOM - Asociace turistických oddílů mládeže ČR

předchozí kapitola | následující kapitola | Zpět na obsah

5. LIGA LESNÍ MOUDROSTI V ČR

5.1. Historie

Za počátky českého woodcraftu (a současně i pro počátky skautingu) je možné pokládat výlety středoškolských studentů do přírody v létech 1911 - 1915. Jejich učitel Antonín Benjamín Svojsík poznal skauting v Anglii a snažil se začlenit jeho prvky do výchovy svých žáků. Na gymnáziu v Berouně učitel fyziky, přírodopisu a matematiky Miloš Seifert založil Kroužek přátel přírody. Vlivem myšlenek E.T. Setona z tohoto kroužku vznikl roku 1913 woodcrafterský kmen Děti Živěny, první našem území. Dalším pedagogem byl Jan Hořejší, který vedle přírovědných výletů uspořádal také čtyřtýdenní tábor a založil spolu s Bořivojem Millerem roku 1913 spolek Psohlavci. 108

V dubnu 1915 proběhl ve Zbirohu sněm, kde byla založena první česká woodcrafterská organizace Obec Psohlavců, která sdružovala kmeny z Berouna, Prahy, Příbrami, Plzně a dalších měst (asi 400 členů). Pracovala s využitím metod Baden-Powella i Setona, které přispůsobovala českým poměrům. Vedle indiánského vzoru byla činnost motivována rovněž staroslovanskou mytologií a tradicí. Kladl se důraz na pobyt v přírodě a lásku k ní, spolu s tím také i na vlastenecké cítění a službu českému národu.

Po první světové válce a vzniku samostatné Československé republiky se Obec Psohlavců nakrátko přejmenovává na Děti Svobody, ale již v roce 1919 se vrací k téměř původnímu názvu Junácká obec Psohlavců. Rozdílné pojetí „uniformovaného“ skautingu podle Baden-Powella a Setona rozdělovalo skauty a woodraftery v českých zemích podobně jako jinde ve světě. Určitý zlom přináší roku 1921 Seifertova kniha Životem a přírodou k čistému lidství, která znamenala definitivní rozchod Seiferta s Baden- Powellovým skautingem. 109 Následně sněm v Berouně přijal nové stanovy podle vzoru Woodraft League of America (WLA), zavedl se systém činů a kniha Seiferta byla uznána jako zákoník. Po nekončících rozepřích, zda-li se připojit ke skautské organizaci se nakonec roku 1922 oddělilo několik kmenů založilo Zálesáckou ligu československou (Woodcraft League of Czechoslovakia), první řádnou woodcrafterskou organizaci v Evropě, kterou E. T. Seton prohlásil za sesterskou organizaci WLA. Náčelníkem se stal Seifert a následujícího roku byl pozměněn název na Liga lesní moudrosti - The Woodcraft League of Czechoslovakia (LLM).

Ani tato organizace se nevyhnula ideovým rozepřím dvou směrů. Důsledně apolitický směr, zastávaný Seifertem, stavěl na původní tradici woodcraftu se Setonem jako hlavní autoritou. Druhý směr byl ovlivněn myšlenkami Johna Gordona Hargravea, anglického spisovatele a zakladatele organizace Kibbo Kift Kindred. Šlo o levicové názory se zájmem o sociální problémy a potřebu radikální změny celé společnosti v rámci woodcrafterské myšlenky. Tento levicový proud postupně nabývá převahy. V roce 1925 zastánci apolitického duchovního rozměru woodcraftu založili novou organizaci Liga pro výchovu přírodou - moudrost lesa (LPVP). V roce 1929 sice opět dochází ke sloučení obou woodcrafterských organizací (LLM a LPVP, s novým názvem Liga československých Woodcrafterů - LČSW), ale ideový rozkol mezi apolitickým filozofickým proudem a levicovým sociálním proudem pokračoval. Návštěva E. T. Setona v Praze roku 1936 byla sice pro české woodcraftery velkým impulsem, ale rozřešení jejich sporů nepřinesla. 110

V době nacistického obsazení Československa vznikla namísto LČSW Liga českých woodcrafterů, která byla evidována jako sportovní klub a fungovala legálně až do svého zrušení v roce 1944 a dále ilegálně až do roku 1945, kdy po osvobození opět zahájila LČSW činnost. Jako zajímavost z pohledu sociálního zaměření, stojí zmínka o uspořádání tábora pro opuštěné děti, které se vrátily z koncentračních táborů. Neměl však velkého úspěchu, woodcrafterský program, osudem zmučené děti nezaujal a byla to práce především pro lékaře a psychology. Období tvůrčí činnosti bylo zastaveno po únoru 1948, kdy KSČ postupně likvidovala všechny organizace, které nebyly loajální k její politice. V roce 1951 byla LČSW rozpuštěna a její majetek byl zabaven.

V dobách nesvobody se mnozí woodcrafteři nadále scházeli a dle možností v duchu woodcraftu vedli děti a mládež v rámci povolených sportovních a turistických organizací. K uvolnění dochází koncem šedesátých let, začaly opět vycházet knihy Setona, pod hlavičkou ČSM se pořádaly kurzy lesních škol, v rámci možností svou činnost rozvíjel kmen Dakota. Uvolnění politických poměrů umožnilo provádění woodcrafterské činnosti v celé řadě dalších oddílů. Členové kmene Dakota, ve spolupráci s dalšími woodcraftery, připravovali obnovení LLM, ale vlivem invaze vojsk v srpnu 1968 a následné normalizaci k oficiálnímu obnovení ligy nedošlo. Důležité oživení myšlenek woodcraftu nastalo v souvislosti s vydáním Knihy lesní moudrosti v roce 1970. Podle ní začaly vznikat nezávisle na sobě různé kmeny a myšlenky woodcraftu ovlivňovaly činnost mnoha oddílů. K nejznámějším patřily oddíly sdružené v ohniveckém sdružení Midewiwin.

V osmdesátých létech se woodcrafterské kmeny scházely na tajných sněmech, pořádaly letní rodinné tábory a plánovalo se oficiální obnovení LLM. Aktivity se soustředily kolem pražského kmene Bílý Wampum, jehož specifikem byla důsledná indiánská orientace. Ta měla později stěžejní podíl také na vzniku euroindianského hnutí v Československu a na výrazné indiánské zaměření později obnovené LLM. 111

V roce 1989 začal pracovat přípravný woodcrafterský výbor k obnovení LLM ve složení M. Kupka F. Kožíšek, J. Novák, D. Hoffmann. Slavnostním sněmem dne 2.6.1990 bylo schváleno obnovení Ligy lesní moudrosti a náčelníkem byl zvolen Martin Kupka – Logan. Počet členů se v době od oficiálního obnovení až po současnost pohybuje okolo tisíce členů.

5.2. Organizační struktura

Společenskou skupinu, záměrně vytvořenou k dosažení specifických cílů, nazýváme organizací. K základním charakteristikám organizace patří formální struktura ve smyslu jasně vyjádřeného souboru pravidel a regulativů určujících činnost jejích členů. 112

Pokud se jedná o zařazení současné LLM (ve smyslu organizace ne hnutí) v rámci českého právního systému, tak je občanským sdružením. To je kolektivním členem zastřešující organizace České rady dětí a mládeže (ČRDM), která sdružuje 102 členských organizací (mezi nimi většinu celostátních sdružení dětí a mládeže), což představuje přibližně 200.000 individuálních členů. Je zajímavostí, že předsedou ČRDM, která zastupuje i ty největší sdružení (např. Junák) je woodcrafter Aleš Sedláček- Tokaheya, místonáčelník LLM a člen kmene Walden. 113

V souvislosti s definicí organizace je potřeba zmínit, že na rozdíl od hnutí tyto vyžadují přímo členství vyjádřené např. členským příspěvkem, vyžadovanou účastí na akcích a pod... Ve věci specifika dětské a mládežnické organizace je zajímavá i skutečnost zásadní změny, která nastala po roce 1989. Do toho data, za existence jediné dětské organizace, se pohybovala organizovanost dětí a mládeže mezi 80 – 90 %. V současné době je počet zaregistrovaných dětských organizací mnohem vyšší, ale jen relativně malá část (přibližně 15 %) populace dětí a mládeže je v nich organizována. 114

LLM se však nepovažuje za organizaci určenou výhradně dětem a mládeži. V duchu myšlenek Setona uvádí, že je určena lidem od 4 do 94 let, mladší a starší nevyjímaje. 115

Výroční zpráva LLM za rok 2011 uvádí, že: „Liga lesní moudrosti – The Woodcraft League (LLM) je dobrovolné, zájmové a nezávislé sdružení občanů dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. LLM je otevřena všem lidem bez rozdílu vyznání, rasy a pohlaví, dětem, mládeži i dospělým. Jedná se o NNO, která se zaměřuje zejména na mimoškolní výchovu, vzdělávání a rekreaci dětí, mládeže i dospělých, a na praktickou ochranu přírody a péči o krajinu.“ 116

LLM má dvoustupňovou organizaci řízení. Ve smyslu Stanov Ligy lesní moudrosti a Vnitřního řádu LLM její činnost řídí a koordinuje náčelnictvo LLM. Organizace sídlí v Praze, kde má svou kancelář. Těžiště činnosti se odehrává v jednotlivých kmenech.

  • Kmen tvoří skupina skupina šesti lidí a více. Má právní subjektivitu, musí si žádat o přidělení IČ a vést řádné účetnictví, náčelník musí v určitém termínu absolvovat náčelnické zkoušky. Kmen má právo hlasovat na Valné hromadě.
Dále existuje členství v LLM bez právní subjektivity:
  • Rod tvoří skupina nejméně tří členů. Na Valné hromadě může hlasovat pouze 1 zástupce za 3 rody nezávisle na počtu členů.
  • Stráž lesní moudrosti je forma, kterou LLM nabízí možnost lidem, kteří se chtějí woodcraftu věnovat a nemají v dosahu žádný kmen nebo rod a ani jej nemohou založit. Stráží mohou být i celé rodiny. Stráž lesní moudrosti se může účastnit akcí celé organizace nebo po domluvě akcí jednotlivých kmenů. 117

Vlastní podoba kmene je odrazem věku a osobnosti jeho členů. Členové jsou řazeni do tří věkových skupin, které se nazývají lóže:

  • Lože skřítků (do 10 let).
  • Malá lóže (přibližně 10-16 let).
  • Velká lóže (nad 14-16 let).

Podle převahy členů se pak kmeny mohou rozlišovat na dětský kmen, kmen dospělých a kmeny rodinné. V kmeni samozřejmě mohou být členové všech tří loží najednou. 118

5.3. Současná činnost

O pestré činnosti členů se lze, samozřejmě vedle aktivní účasti na akcích, přesvědčit např. z výročních zpráv, které každoročně vydává LLM i jednotlivé kmeny.

Počet členů LLM se v posledních létech pohybuje lehce nad hranicí 1.000 členů. Podíl členů do 26 let představuje více než 70 % a dochází k mírnému nárůstu počtu nových členů dětského věku. 119

Během roku se kmeny schází v klubovnách za účelem her a činností, které členům umožňují zdokonalovat se v různých dovednostech a znalostech. O víkendech a v době prázdnin kmeny pořádají jednodenní nebo vícedenní výpravy převážně se zaměřením na sportovní aktivity všeho druhu, ale i jinou činnost (např. poznávání historie, kultury, společenské akce). Celoroční činnost většiny kmenů LLM vrcholí letním táborem. Řada kmenů však jezdí i na táboření zimní, jarní nebo podzimní. Kmeny využívají tábořiště vlastní, jiného kmene, mohou využít i ligové tábořiště na Kosím potoce. Tábory a táboření je čas pro dobrodružství a romantiku, pohyb i odpočinek, pro rekreaci, setkávání přátel, plnění činů či večerní posezení a vyprávění u ohně v týpí. 120

Liga lesní moudrosti vydává již mnoho let pravidelně 3-4x do roka časopis. Od roku 2009 vychází pod názvem Woodcraft. Redakční rada má mnoho externích spolupracovníku, kteří píší články, dodávají návody, fotky, apod. Časopis obsahuje pravidelné rubriky: Stalo se, Cestování, Tipy na výpravu, Zamyšlení, Ze života přírodních národu, Ze starých kronik, Námět k činnosti, Hry a oblíbené Hlava není jen na čelenku. Totemová deska je informační bulletin pro vnitrní potřebu Ligy lesní moudrosti, který vychází nepravidelně také asi 3-4x ročně. Přináší kmenům provozní informace z ústředí. Liga lesní moudrosti provozuje internetové stránky, které jsou informačním zdrojem nejen pro členy, ale také pro lidi, které zajímá woodcraft, E.T. Seton a činnost LLM. 121

Jedenkrát ročně se koná výroční sněm LLM spojený s woodcrafterským tábořením.

V činnosti všech kmenů je plnění podmínek orlích per, klade se důraz na ekologickou výchovu, vzdělávání náčelníků a ohnivců, je vytvořen prostor pro mezinárodní aktivity a jsou pořádány i akce pro neorganizované děti a mládež.


108 PORSCH, J. a kol. Kmenové zřízení, 1. vyd. Praha: Liga lesní moudrosti, 2011, s.11
109 SEIFERT, M. Přírodou a životem k čistému lidství, příručka českých Junáků, Praha: Dědictví Komenského, 1920
110 PECHA, L., Woodcraft, Lesní moudrost a lesní bratrstvo, Olomouc: Votobia, 1999, s. 32 - 50
111 BŘEČKA, B. Kronika čs. skautského hnutí 1900-1990, 2.vyd. Brno: Brněnská rada Junáka, 1999, s. 270
112 SEKOT, A. Sociologie v kostce, 2. vyd. Brno: Paido, 2004, 206 s.
113 http://www.crdm.cz
114 KRAUS, B. (ed), POLÁČKOVÁ, V. (ed), Člověk - prostředí - výchova, K otázkám sociální pedagogiky, Brno: Paido, 2001, s. 135
115 PORSCH, J. a kol. Kmenové zřízení, 1. vyd. Praha: Liga lesní moudrosti, 2011, s. 67
116 Výroční zpráva Ligy lesní moudrosti – The Woodcraft League za rok 2011, s. 4
117 http://www.woodcraft.cz
118 PORSCH, J. a kol. Kmenové zřízení, 1. vyd. Praha: Liga lesní moudrosti, 2011, s. 43-44
119 Výroční zpráva Ligy lesní moudrosti – The Woodcraft League za rok 2011, s. 6
120 Výroční zpráva Ligy lesní moudrosti – The Woodcraft League za rok 2011, s. 10-12
121 Výroční zpráva Ligy lesní moudrosti – The Woodcraft League za rok 2010, s. 22


předchozí kapitola | následující kapitola | Zpět na obsah