Každé mistrovství (s výjimkou mistrovství Čotokva, Tříletá služba) má podmínky rozděleny do 4 částí: Část A představuje základ daného oboru; část B je teoretická a týká se znalostí souvisejících s daným oborem; část C je praktická a vyžaduje podání určitého výkonu; část D – služba – se obecně týká práce pro druhé v daném oboru.
Část A má zpravidla 3 základní činy/podmínky, které je nutno všechny splnit. V dalších částech B až D je uvedeno více podmínek, z nichž je většinou nutno splnit vždy 3 v každé části (přesný počet je uveden v jednotlivých mistrovstvích).
Kromě toho vždy (kromě mistrovství Čotokva) platí podmínka, že alespoň jeden z činů započtených do mistrovství (nezáleží na tom, v jaké skupině) musí být VELKÝ ČIN.
Počet činů/podmínek, které je možno v každém řádku započíst, je uveden přehledně takto:
V textu mistrovství se používají odkazy (např.25)) jako u činů, ty jsou vysvětleny ve slovníku pojmů na str. 21 tištěné knihy. Kromě toho jsou ještě použity odkazy označené *, které jsou vysvětleny jako poznámky pod čarou.
Zkratky garantů každého mistrovství jsou uvedeny pod znakem mistrovství. Význam zkratek viz str. 24. tištěné knihy.
Vedle každé podmínky je místo, na něž si můžete zapisovat datum splnění podmínky (udělení příslušného činu), případně kdo svědčí apod.
Pod čarou jsou rovněž uvedeny staré (historické) názvy mistrovství tak, jak je uvádí 28. vydání Setonova Svitku z r. 1930 [1], Seifertův překlad Setonova Svitku z roku 1925 [2] nebo Zapletalův překlad z roku 1970 [3].
Tento Svitek obsahuje tři etnografická mistrovství: Znalec lidové kultury, Znalec národa a Znalec přírodního národa. U každého z těchto mistrovství je nutno plnit všechny podmínky se zaměřením na jeden konkrétní národ, který si uchazeč sám předem zvolí podle těchto kritérií:
ZNALEC PŘÍRODNÍHO NÁRODA: Národem se zde rozumí lidská skupina, která sebe jako skupinu definuje, je spojená společnou kulturou a původním způsobem života v přírodě, živí se lovem, sběrem, kopaničářstvím (ručním zemědělstvím) nebo pastevectvím (Irokézové, Aymarové, Křováci, Inuité, Dogoni). Podmínku splňuje i národ, který již neexistuje. Stejně tak lze zvolit vývojové stadium určitého národa, která odpovídá výše uvedeným požadavkům a dnes je již na jiném stupni vývoje.
ZNALEC LIDOVÉ KULTURY: Mistrovství je zaměřeno na českou lidovou kulturu. Je však přípustné plnit toto mistrovství i ve vztahu k jiné srovnatelné, stejně definovatelné evropské oblasti.
ZNALEC NÁRODA: Národem se zde rozumí každý národ, který neodpovídá definici u předchozích dvou mistrovství. Mimoto platí, že národem se zde rozumí lidská skupina, která sebe definuje jako skupinu a je spojená společnou kulturou. Může jít o národ historický (Vikingové, Dákové) i existující, ať už sám tvoří samostatný stát (Litevci, Australané), žije ve státě s jinými národy (Walesané, Vlámové), nebo nemá společné území (Židé, Romové). Za národ však nelze považovat například obyvatele Bavorska nebo širší oblast, která zahrnuje skupiny s relativně odlišnými kulturami (Balkán). Pokud je pro plnění mistrovství zvolen historický národ a je požadována podmínka splnění činu z etnografie, je třeba národ pojednat v rozsahu činu z historického hlediska.
Mistrovství lesní moudrosti jsou určena především pro členy Velké lóže, mohou je však plnit i členové Malé lóže, pokud mají v daném oboru hluboké znalosti a dovednosti. Plnění mistrovství se pro členy Malá lóže řídí těmito zásadami: