2Q2. POZOROVÁNÍ PTÁKŮ

VL + ML

Pozoruj²⁷⁾ v přírodě³⁰⁾ naše¹⁸⁾ ptáky, pozorování si zaznamenej⁵⁵⁾. Pokud je samec jinak zbarvený než samice, počítá se jako 1 zástupce:

25 zástupců⁵⁴⁾ČIN
50 zástupců⁵⁴⁾VELKÝ ČIN

¹⁸⁾ Naše (druhy, zástupci): druhy či zástupci živočichů nebo rostlin, které jsou v naší zemi původní.

²⁷⁾ Pozoruj: sleduj daného živočicha tak dlouho, abys ho s jistotou identifikoval a zaznamenal během pozorování nějakou jeho typickou nebo zajímavou činnost.

³⁰⁾ Příroda (1): prostředí mimo vnitřní prostory lidských obydlí přímo určené k bydlení živočichů (hnízdění vlaštovek, rehků, kalousů apod. v budovách se považuje za hnízdění v přírodě), nelze tedy za čin považovat pozorování hnízdění např. exotických ptáků v kleci nebo ve voliéře, byť by byla mimo budovu.

⁵⁴⁾ Zástupce: živočich či rostlina určená buď pouze rodovým jménem (např. javor – v tom případě lze počítat pouze 1× z rodu javor) či rodovým a druhovým jménem (např. javor mléč, javor horský – v tom případě se počítá každý druh).

⁵⁵⁾ Zaznamenej: zapiš název, datum, místo a stanoviště (např. sasanka hajní, 22. 3. 2013, Křivoklátsko – údolí Javornice, smíšený les u potoka).

Přidej vlastní fotky v Registru OP a pochlub se!

Magdalena Dvořáková - Waki

velký čin

ÚROP k OP odpověděla

Dotaz: Pozorování ptáků - stačí 1 druh pozorovat v přírodě a zaznamenat jen 1x? Nebo je nutné provádět pozorování téhož druhu po určité časové období a vést si záznamy o jeho výskytu v určité lokalitě? (13.05.2007)
Odpověd: (Odpovídá Tomáš Brinke – Baskoš)
U každého pozorovaného druhu postačuje pozorování 1x. U pozorovaní se zaznamenává druh, datum, lokalita, případně okolnosti, za jakých byl druh pozorován (např. „bylo to za úsvitu, po dešti, v hejně na křoví, přeletující atd.“). Splnění Činu (Velkého činu) nevyžaduje u každého druhu vést souvislou řadu pozorování. (17.05.2007)

Dotaz: Za naše ptáky považuji samozřejmě i ptáky tažné. Mohu je pozorovat i v jejich zimovištích, nebo při tahu, tudíž v zahraničí? (29.07.2009)
Odpověd: (Odpovídá Baskoš a Hotá): Ano, pokud se jedná o zástupce naší avifauny (nejen hnízdící, ale i protahující druhy), je možné uznat i pozorování mimo jejich hnízdiště. Naopak nelze uznat pozorování exotických druhů, jež se na našem území pravidelně nevyskytují, tedy druhů, které byly u nás spatřeny (odchyceny, zastřeleny) opravdu sporadicky, ač se přesto vyskytují v různých atlasech našich ptáků (ale naštěstí téměř vždy až „pod čarou“). (14.08.2009)

Dotaz: Hau kola, zajímalo by mě, zda se např. labuť nebo hrdlička zahradní považují za naše ptáky, ve středověku tady ještě nebyli, nyní se jedná o běžně rozšířený druh. (12.02.2013)
Odpověd: (Odpovídá Hota, Baskoš a Logan:) Nepůvodní druh: druh introdukovaný mimo svůj přirozený, dřívější nebo současný areál. (Introdukce = přesun nepůvodního druhu mimo takový areál přímou nebo nepřímou lidskou činností.) Z toho plyne, že labuť velká, i když se její areál mění a posouvá, patří mezi naše původní druhy. U hrdličky zahradní to není tak úplně jisté, hranice jejího areálu se několikrát „přelévaly“. Nevíme, jestli byla z Malé Asie do Evropy někým dovezena, uměle chována jako okrasný pták atd., či zda její šíření bylo přirozené, byť pozvolné. Každopádně doporučujeme oba druhy pro účely tohoto činu uznat jako naše ptáky. (19.02.2013)

Komentáře, diskuze k tomuto OP

Pozor - komentáře neslouží pro položení dotazu na ÚROP!

Doposud nebyl zaznamenán žádný komentář.

Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Správce těchto stránek nemůže ovlivnit jejich obsah a nenese za něj zodpovědnost. Vyhrazuje si však právo je odstranit.
Nepřijatelné jsou zejména urážky, vulgarismy, rasismus, neplacená reklama a příspěvky nesouvisející s příslušným tématem.
Pokud s něčím nesouhlasíte, uveďte důvod a přidejte argumenty. Jinak je váš názor k ničemu a nemá tu co dělat.