Hau Kóla - Chřestidla

Jedním z pradávných hudebních nástrojů, které pomáhaly člověku v jeho osobním či duchovním hledání, bylo chřestidlo. Ať už vyrobeno z čehokoliv a jakkoliv a používané kteroukoliv formou, vždycky jakoby spolu s ostatními nástroji pomáhalo zapomínat na svět okolo a ponořovat se do světa duchů. Používala se často k léčení (např. tykvová u Šajenů), vždyť při zvláště nebezpečných chorobách člověk opouští své tělo a je strháván do krajin, kde sídlí duchové. Chřestidla něco skrývají ve svém vnitřku, něco, co se může objevit, jakmile s nimi pohneme.

(pro zvětšení obrázku na něj klikněte)
obr.1
obr.1
obr.2
obr.2
obr.3
obr.3
obr.4
obr.4
obr.6
obr.4

A vzpomeňme ještě na babičku lakotského medicinmana Tahca Ushted (Lame deer - Chromý Jelen), která si ořezala z vlastní paže několik desítek kousků masa, aby je zašila právě do chřestidla. To pak mělo pomoci jejímu vnukovi, až bude prosit za svoji vizi, sám v Jámě Snů, až bude hledat své opodstatnění, místo ve světě.

Važte si proto i vy svého výrobku a věřte, že stará chřestidla byla velice ctěnými předměty.

Pokusím se zde popsat několik druhů chřestidel, jejichž zhotovení nebude vzhledem k materiálu dostupnému v našich podmínkách zas tak složité. Pravda, v Severní Americe se používala chřestidla hliněná (Jihozápad USA), tykvová (prérie a Jihozápad), vyřezávaná a malovaná dřevěná (Severozápadní Indiáni), nebo chřestidla ze želvích krunýřů (oblast východních lesů USA), ty však měly svá opodstatnění vzhledem k dostupnému materiálu a mytologii. My přistoupíme k výrobě chřestidel jednodušších.

chřestidlo spolku Šílených Psů (Šajeni, Lakotové)

Potřebujete nějakou silnější nevydělanou kůži (nemusí být zrovna z krávy, stačí některé partie jelena). Ptáte se, kde ji sehnat? Ptejte se po myslivcích, hajných a známých - ti vám dají nebo za pakatel prodají skvělou staženou kůži, ze které se dá vyrobit tolik krásných věcí! Kůži zbavte chlupů a oškrabejte i spodní blány a maso. A je hotovo! Myslím, že chřestidlo nebo jinou drobnost si mohou vyrobit i děti! Ustřihněte obdélník, namočený (a tedy vláčný) sešijte do tvaru trubičky, kterou pak ohnete do kruhu a sešijete k sobě podle obrázku 1. Pak vezměte písek jemnějšího zrna a v mokrém stavu jím kůži nacpěte. Nechte ji uschnout, až ztvrdne. Pak vás čeká nelehký úkol písek vydolovat, ale chřestidlo drží tvar. Záleží však na tom, jak máte silnou kůži. Tu slabší promáčknete prstem i po uschnutí.

Dovnitř nasypte malé, nejlépe kulaté kamínky - jejich počet záleží na vás. Indiáni používali určitý počet kamínků a ty sbírali na mraveništích, neboť věřili, že mají zvláštní sílu. Kdyby vám mezitím kůže uschla a ztvrdla, stačí ji namočit.

A nakonec zbývá chřestidlo jen ozdobit. Jedno takové pěkné ukazuje obrázek 2. Zdobení můžete přizpůsobit své fantazii, ale vždy v rámci materiálu, který dotváří indiánské výrobky. Radši se s někým poraďte, než vyrobíte indiánskou věc zdobenou třeba žlutou silonovou látkou! Ani malebně to přeci nevypadá! U Lakotů se prý prostředek vyplétal jelenicovými řemínky jako pavučina. Anebo je můžete pomalovat.

chřestidlo kulaté

Výroba je zcela podobná chřestidlu předchozímu. Vezměte nevydělanou kůži a vystřihněte tentokrát dva plné kruhy dole s malým obdélníkem, který tvoří polovinu obvodu vašeho držadla (obr. 3). Obě půlky pak sešijte k sobě, začněte těsně u držadla. Opět nacpěte pískem, nechte uschnout , přišijte namočený spodní konec k držadlu. I tady nejlépe osmičkou. A držadlo vsuňte na doraz dovnitř koule. A ozdobte. Jedno takové jsem nakreslil na obr.4.

chřestidlo klasické

Nejprve si důkladně prohlédněte další obrázek (č.5). Základ tohoto chřestidla tvoří rovný klacík průměru asi jednoho centimetru, který je obalen jelenicí. Nechte kousek jelenice přečnívat, ale jenom půl centimetru, do kterého potom šídlem předpícháte díry. Pak si připravte jelenicové řemínky dostatečně dlouhé (cca 5-10 cm), plechové kornoutky či kopýtka ze srnky nebo jelena. A teď pěkně popořadě. Jelenicové řemínky můžete získat z jakéhokoli kousku kůže stříháním dokola (viz KLM, 1970, s. 134). Plechové kornoutky vyrobíte z konzervy bez vzorku, kterou rozstříháte nůžkama na plech na lichoběžníčky. Ty pak kleštěmi s kulatými čelistmi zaoblete do požadovaného tvaru (obr.6). A kopýtka? Důkladně očištěná! Kopýtka i kornoutky nebo obojí umísťujte pravidelně z jedné a pak z druhé strany. Zakončete uzlíkem.

Chřestidlo lze ozdobit mnoha způsoby, třeba korálky omotanou rukojetí (pruhy ve dvou či třech barvách), pery dravce, šňurou velkách korálů na konci, hranostajími ocásky či několika rolničkami. Držadlo může být i flaušové.

Tak - a už končím. Doufám, že vám tento návod dobře poslouží a že až pojedu s vámi tábořit, rozezní se do tmy ponořený tábor zvukem chřestidel doprovázených bubny a naplní celé okolí pohodou

Josef Porsh - Ablákela