Hau Kóla - Ženské jelenicové šaty

Vlání třásní, pach vyuzené kůže či naopak bělostná hebkost, vznešený vzhled, slavnostní chvíle ... To vše se mi vybaví, když se zamyslím nad pojmem kožené šaty. I když pro Indiánky minulých století byly kožené šaty spíše každodenní záležitostí, ve svůj svatební den či ke slavnostem také oblékaly co nejkrásnější šaty, postupem doby i co nejvíce zdobené výšivkou. Vezměme však v úvahu častou zaneprázdněnost dnešní mladé dívky či mámy dvou malých capartů a na slavnostní kožené šaty připadá nároční úkol - aby byly pěkné a přitom jednoduše zdobené. Vzato z gruntu od těch co nejjednodušších a ponejvíce čerpaje z knížky „Primitive Indian Dresses", jejíž překlad pro kmen kdysi zajistila Kangiwin z Bílého Wampumu, Vám nabízím tři základní typy kožených šatů.

(pro zvětšení obrázku na něj klikněte)
obr.1
obr.1
obr.4
obr.4
obr.5
obr.5
obr.6
obr.6
obr.7
obr.7
obr.8
obr.8
Šaty z přeložené kůže

Tvoří se z jednoho velkého kusu kůže, což napovídá, že pro volejbalistky, košíkářky a zápasnice v ženském sumo bude tento druh šatů technicky nevhodný. Obrázek č. 1 napovídá, že kůži přeložíme nejprve tak, aby vytvořila „sedlo“ na ramenou a poté z boku. Na přeložené straně se prostřihne průramek na ruku a na rameni spojí sedlo pruhem kůže nebo ramínkem, na volné straně se částečně sešije nebo opět spojí ramínkem. Volný bok pak může být sešitý nebo svázaný řemínky, kůže z horních nohou zvířete se může nechat v přírodním tvaru nebo krátce natřásnit. Zdobí se proškrabáváním /nevím postup/ či ostnovou výšivkou a korálky v pruzích kolem dokola. Protože se jedná o velmi starý typ šatů, na které bylo zapotřebí maximálně velké kůže, dochovalo se jen několik exemplářů. Na ukázku uvádím obr. č. 2 a 3 - šaty a detail dolního okraje sešívaného boku.

Šaty ze dvou kůží

Tvoří je zadní a přední díl. Horní okraj kůže, který se často nechával s kožešinkou a ocáskem jelena, se krátce ohne a přichytí ke spodní kůži - obr. č. 4. Nebyl-li ocásek zachován, často se ke kůži došíval. Můžete i našít jinou část chlupaté kožešiny. Šaty se sešijí pouze na ramenou a tento ramenní šev je často zakryt výšivkou pony beads, případně ostny. Toto malé sedlo či horní plocha šatů může být mimo pruhů výšivky lemující okraj kůže s kožešinkou zdobena také řadami našívaných mušlí kaorí, losích zubů, třásní, dvěma ostny či pony beads vyšívanými rosetami zpředu i zezedu. Pamatujte, co je vpředu, je i vzadu, mohou tu být jen drobné změny v barvě či vzoru. Na suknici mohou být další řady třásní s provlečenou barvenou kůží /obr. č. 5/ typu kolečko, čtvereček a pod., s velkými korálky, kopýtky či kornoutky. Spodní okraj šatů může být „natřásněn“, často jsou vkládány látkové „záplaty“ v dolním bočním okraji suknice /typické pro černonožské šaty/. Šaty na obrázku č. 6 z plání nemají vyhraněné kmenové zařazení.

Šaty ze tří kůží

Tento typ šatů je ve svém střihu /obr. č. 7/ základem později celovyšívaných lakotských šatů a je to také výchozí střih pro šajenské šaty s dlouhými třásněmi, které nadělají tu největší parádu při tradičním tanci žen. Vrchní díl je uprostřed prostřižen na otvor na hlavu. Můžete prostřihnout i více a opatřit u krku zavazováním, aby Vám nepadaly z ramenou. S hvězdičkou pro mladší čtenářky : Jen si vzpomeňte na Stojí s Pěstí, jak lehce svlékala své šaty v týpí ozářeném tlumenými plamínky - stačí povolit řemínky a šaty spadnou samy k nohám muže Vašich snů. K vrchnímu dílu se podšije přední a zadní díl suknice /něktaré obrázky uvádí, že vrchní díl je jen přehozem přes šaty/. Boky mohou být opět sešité nebo svazované, dolní okraj natřásněný nebo třásně dopřišité. Největší efekt, především při tanci, však tvoří dlouhé třásně na koncích rukávů šatů. Místo krátkých nastříhaných přímo z horního dílu se proto často vsazuje kůže /velmi kvalitní, aby třásně byly pevné a netrhaly se/, která se na třásně až 1/2 metru dlouhé nastříhá. Je to super posilování pro prsty. Třásně mohou být asi půl cm široké a rovné, nebo se kroutí za mírného vlhčení, takže pak připomínají dlouhé nudle z čínské instantní polévky /po uvaření/. Pro jednoduché zdobení se mohou na vrchní díl opět našít řady /tentokrát rovné/ mušlí kaorí či losích zubů, vyšít pásy z korálků - to již seed beads, dolní okraj bývá zdoben výšivkou do tvaru mírné vlnovky či ostře se lomící čáry, vrchní díl, dolní okraj pod výšivkou a okraj u krku bývá často barvený /žlutá, cihlově červená, zelená/. Na třásně provlékané v suknici mohou být opět navlečeny velké korálky, kornoutky, rolničky. Jednoduché šajenské šaty jsou na obr. č. 8.

Šaty všech těchto tří typů v jednoduchém zdobení se příliš často v knížkách a muzeích nevyskytují. Chce to hodně citu, vkusu, ždibec odvahy a obrazotvornosti, trochu studia o možných použitých materiálech, dostatek financí na materiál či zkušenosti s vyděláváním kůží, nu a šaty si můžete za pár večerů vyrobit. V jednoduchosti je krása!

Přeji Vám mnoho radostných okamžiků z úspěšného dílka ať již na sněmu, pow wow či snad při jiné osobní příležitosti.

S modrou oblohou Waštewin
obr.2
obr.2
obr.3
obr.3