www.stoupaninahoru.cz www.woodcraft.cz Kmenové zřízení STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR ČRDM - Česká rada dětí a mládeže ATOM - Asociace turistických oddílů mládeže ČR
Hlavní stránka » Publikace LLM » Časopis LLM » Ročníky 2000-09 » Ročník 2003
Jednotlivá čísla
Obálka
 obálka 2/2003

2/2003

Obsah:

Z naší totemové desky - co zajímavého se v LLM přihodilo
Nosí šerpu poct - Karel Pouba - Hehun
Zážitky z cest - Dunajská delta
Volání dálek - Knihy Jana Čáky
Lovecká stezka - návod na tuto hru
Každý tam jednou nemusí - Little Big Horn
Stránky Přírody - Líčidlo americké, klejicha mléčivcovitá
Hau Kóla (I) - lenošky severních plání
Hau Kóla (II) - mokasíny lesních indiánů
Hry a hříčky - různé hry pro malé i velké
útěk z rezervace; špionáž tajného agenta LXD, šestidenní
Zkušenosti z minulého tábora - plátěná táborová postel, odrazová pec
Duchovní život - sněm
Ze starých kronik - sněm Ligy čs.woodcraftu 1.-3.11.1946
Woodcraft pro 21. století - zamyšlení
V zemi PIDIžvíků - hádanky a rébusy pro malé i velké
Rolf zálesák - kreslený komiks

Vybrali jsme pro vás :

Sněm Ligy čs. woodcraftu (1.-3.11. 1946)

Na sněm! K nebi stoupají čtyři sloupy dýmu a od vesnice k vesnici zvučí tom-tomy a roznášejí poselství po divočině. Na sněm! Vše na sněm! A již plují kenů po řekách a dusot koní se nese po stepi. Spojené národy sázavské na sněm spěchají.

Po polednách posledního dne měsíce padajícího listí odnášel ohnivý oř Inonoš z kmene Přírody a Rolfa s Norkem za kmen Ohně směrem ku Praze.

Večer Inonoš a Norek skláněli se nad albem fotografií zachycujících celý život pražských vudkrafterů za okupace. Pane, tak oni si tady žili po našem a my v Brně jsme o tom neměli ani tušení. Na fotografiích se objevují známé i méně známé tváře jako: Mýval, Ink, Vlk, Sova, Wajikani, Tarka a jiní.

Příštího dne, v pátek ráno nás hostí klubovna pražských kmenů. Je to v domě SČM v Praze VII, U Smaltovny 23. Na stěně visí kalumety, hlava Indiána z vypálené hlíny, rozprostřená plachta na miniaturní týpí, galerie osobních symbolů udatných a mnoho jiných věcí, na nichž se oko má co pást dlouhou chvíli.

„Nazdar Piráte, Medvěde, Sobe! Buď zdráv Migisi a Pštrose!“ Aha, tož to je ten Tarka. Z Plzně přijel Akela se dvěma udatnými. „Nazdar bratře Sagaweesi!“

„Jsem Fu-Manču!“

„Těší mě, Norek z kmene Ohně.“

Tak jdeme do toho! Přijala nás vedlejší místnost s dlouhým stolem, židlemi a lavicemi po stranách, jako dělaná pro zasedání komisí. Stěny jsou plné plakátů hýřících rudou barvou o vítězství dvouletky a nástupu mladých do práce za ně, s díky Rudé Armádě, osvoboditelce od fašismu a podobně.

První komise je krojová. Sagaweesi předsedá, Mýval je zapisovatelem všech komisí i valné hromady. Výsledky všech jednání jsou zapsány ve vánočním dvojčísle Hlasatele, proto se o nich jen stručně zmíním. Krojová komise se po delší debatě usnesla, že krojem je halena na způsob indiánské haleny přes kalhoty, na prsou šněrování v barvě věku, u krku apačský límeček. Na levé straně prsou červený čtverec 2,5x2,5 cm postavený na hranu, v něm emailový znak Vudkraftu. Z jiných odznaků dovolen jen znak na rukávě.

Uprostřed jednání se otevrou dvéře a vstupuje muž s dobráckýma a rozesmátýma očima, učesaný na ježka s pozdravem „Stálé zdraví“- Wajikani. Také Chroust z Dolních Kounic během času přijel. Manoki se stále ještě nedostavil.

Schůzovalo se dlouho i odpoledne, i večer. Za Ojibwaye je zde Migisi a Pštros, za „Hledače pravdy“ Letící Sokol, z Plzně Akela a dva jiní, z Červeného Kostelce Fu-Manču.

Během pátku se odbyla mimo krojové ještě komise pro propagaci, film a tisk, pro techniku táboření a hospodářská komise. Dojednal se vznik čtyř družstev, hledání místa pro letní tábor, vydání některých knih a vydávání hodnotného ústředního časopisu v budoucnu. Debata kolem všech těchto věcí byla živá, byla patrna různá stanoviska hájící houževnatě své názory, např. Sagaweesi tvrdil, že peníze nehrají žádnou roli, Wajikani podceňoval technickou stránku a dovozoval to slovy: „Kdybyste věděli, jaké zdánlivě nemožné úkoly budeme muset ve dvouletce dokázat...“

„Však my to nedokážem!“ vpadl mu do toho Sagaweesi. Nebo zase kdosi říkal, že bylo dobré jídlo ve Waldenu. „No, nehovor,“ ohradil se Chroustek, ale byl umlčen prohlášením, že v tom roce, co zrovna ve Waldenu byl, to náhodou nebylo tak dobré.

V sobotu dopoledne byla komise pro úpravu kmenového zřízení. Na mnoha místech jsme je opravili, ale zlatý hřeb debaty byl návrh členů kmene Ohně, který jsem pronesl, totiž aby byl změněn paprsek zbožnosti, který zní v Kmenovém zřízení: Buď zbožný, uctívej Boha a měj v úctě zbožnost jiných“. Na radě před sjezdem, která se sešla zvlášť za tím účelem, aby bylo prodebatováno to, co pronesu na sjezdu jako poselství kmene Ohně ohledně úpravy Kmenového zřízení, byl tento bod hlavním předmětem debaty. Vlasta, Milena, Rolf, Rys a Norek se sjednotili na názoru, že buď má být v zákoně napsáno místo Boha-Velkého Ducha, jak je to v originále Setonově nebo má být Boha s malým b. Všichni jsme věděli ze školy, kde jsme se to jako primánci učili, že Bůh s velkým B se píše tehdy, máme-li na mysli Boha křesťanského. To se nám nelíbilo, jelikož osobní představa boha mnohých z nás se s křesťanskou neshoduje. Bůh pohanský či souborný název pro všechny představy boha by se měl psát s malým b. Pozvánku na sjezd jsme dostali na poslední chvíli a tak jsme v chvatu příprav ke sjezdu ani neměli čas se podívat do pravidel českého pravopisu na přesné znění tohoto mluvnického pravidla. Ani jsme o tom nepochybovali, neboť jsme se v této věci shodovali, ačkoliv jsme každý studovali na jiné škole...(kráceno, následuje Norkova dvoustránková analýza pravopisných pravidel dle Pravidel českého pravopisu ve vydáních z r. 1926 a 1943). Bobr tehda nebyl naší radě přítomen neboť byl v Jeseníkách a Lesan s naším stanoviskem nesouhlasil, rovněž tak Míla, která se ale skoro do hovoru nemíchala. Teď se vraťme na sjezd.

Sedíme v malém sále Husova domu na Jungmannově. Okolo dlouhého stolu nás je spousta. Mimo těch, kdo byli na komisích ještě Wo, Matějka, Vlk, Slunce, Pirát a jiní.

Když jsem vyslovil svůj návrh, nastala opravdu strašlivá debata. Wajikani prohlásil, že odejde, bude-li se o této věci hlasovat, Matějka opakoval do omrzení, že to, co dáme do Kmenového zřízení, musíme užívat i na sněmech nebo to bude dualismus, Sagaweesi mi otecky radil, abych si nelámal hlavu nad tím, je-li, či není-li bůh. Slunce prohlásil, že by mladým (tj. jako nám v kmeni Ohně) velice slušelo, kdyby se naučili poslouchat, jakoby tu šlo o nějakou poslušnost a jakoby bylo možné z čiré poslušnosti upustit od svého názoru a nekriticky převzít názor cizí.

Během debaty přijel Manoki. Udělal na mne velice dobrý dojem. Muž v plné síle, s knírkem. Ihned se ujal řízení debaty, (...) vyslechl při a snažil se ji vyřešit smírně termínem „Nejvyššího“. Dozvěděl jsem se mezi jiným, že tento paprsek byl vždy pramenem rozporů v Lize. Takřka nikdo neuznal onen prostý fakt z Pravidel českého pravopisu o onom velkém B. (...) Nakonec přece došlo k hlasování, ale Wajikani kupodivu neodešel. Byl jsem přehlasován, ale navrhl jsem, aby alespoň pod čarou bylo uvedeno, že Seton v originále uvádí výraz „Great Spirit“. Můj návrh byl přijat s údivným šumotem (...). Vlk ještě přednesl dotaz, zda smí být dialektický materialista vudkrafterem. Má prý v kmení přesvědčeného dialektického materialistu a dobrého vudkraftera a nechtěl by ho ztratit. Bylo mu řečeno hlavně Sagaweesim, že dialektický materialista je tím pádem i atheistou a nemůže být vudkrafterem neboť to odporuje zákonu. Aspoň řádným členem nemůže být. Vlk na to prohlásil, že to je v Lize nebývalá nesnášenlivost a byl tím rozčarován. Jednání skončilo asi ve 14 hodin.

K večeru je sněm. Jsou na něm i pozvaní hosté. Uprostřed sálu je na srnčí kůži čtyřramenný svícen jako symbol zákona. Ohnivec Slunce vykládá zákon, náčelník vyfukuje kouř z dýmky na všechny světové strany a má krátký proslov na zahájení, v němž vytýčil osvětové poslání vudkraftu a poměr vudkraftu k dnešní době i zaměření celého hnutí k socialismu jako dávný fakt i požadavek dnešní doby.

Poté jsme zapěli několik indiánských písní, bylo uděleno mnoho poct a náčelník udělil Fu-Mančuovi, zvanému též Mamutí potomek čestné jméno Ekedan za zásluhy pro Ligu. Wajikani také dal k lepšímu několik veselých vzpomínek na táboření ve Waldenu.

Po sněmu byla beseda s pestrým pořadem, veselým i vážným. Nejpěknější číslo byl Tanec nemocného bojovníka provedený Pirátem a Hotonem a několika Sisetonci. Mimoto hrál jeden Sisetonec na housle, jeden pronesl žertovné pojednání o koni, jiný zas představoval zázračné dítě, které každé mu předhozené slovo hbitě řeklo naopak a nakonec zazpívalo píseň „Enýlok, enýlok.“ Jiní dva Sisetonci zpívali jarmareční písně, ani závod v požírání oplatků nechyběl. Poté byl promítnut film ze života pražských vudkrafterů, hlavně na vodě. Nálada byla družná, veselí stoupalo. Pirát, Vlk, Wajikani a já jsme stáli u stěny s kytarou a bubínky a když se na plátně objevilo nějaké pěkné vyklopení jezdce do vody, zazpívali jsme: „Radujme se, veselme se, utopil se kamarád!“

Byl podáván čaj se zákusky, moc dobrými perníčky a veselé bylo, jak jsme střídavě s Rolfem zkoušeli, jak se mluví s pusou plnou moučkového cukru, který zbyl v kabelce od perníčků. Výsledkem byl pouze vodopád cukru, řinoucí se z úst „mluvícího“ a jakési kuckavé huhlání. Mimo filmů předvedli nám Pražáci i řadu krásných barevných diapositivů různých přírodních krás. V neděli dopoledne byla valná hromada. Předsedou byl zvolen opět Manoki, místopředsedou Mýval, jednatelem Wo, pokladníkem Jasoň. Ráno před valnou hromadou na komisi pro stanovy bylo mimo jiné usneseno, že název ligy je: „Československá vudkrafterská liga, čili ČSVL. V poledne jsme se v bratrské pohodě rozloučili a rozprchli ke svým kmenům.

Tom-tomy roznášejí poselství o skončeném sněmování a výsledcích porad po divočině. Stepí letí vracející se vyslanci na koních. Pádla tepou vodu po boku četných kenů. Tento zápis nechť je zde v upomínku a jako zpráva o sněmování pro budoucí. Skončil jsem.

Norek Samotář, 1946
Liga lesní moudrosti, Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1; e-mail: ustredi(zavináč)woodcraft(tečka)cz
design and produce made by © Pavel Spálený - Yučikala Wičaša www.yucikala.net