www.stoupaninahoru.cz www.woodcraft.cz Kmenové zřízení STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR ČRDM - Česká rada dětí a mládeže ATOM - Asociace turistických oddílů mládeže ČR
Hlavní stránka » Publikace LLM » Časopis LLM » Ročníky 1990-99 » Ročník 1999
Jednotlivá čísla
Obálka
 obálka 3/1999

3/1999

Obsah:

Co se mi nelíbí - Tokaheovo zamyšlení
Nosí šerpu poct - rozhovor s Tagajutahem
Ze života kmene - výroční sněm
Orientační běh - kterak nezabloudit
Orlí pera - co to znamená "skupina"
Abeceda trosečníka - tentokrát o sekeře
Stránky přírody - jeřáb, semínka
Frederic Remington - o americkém umělci divokého západu
Hau kóla - nádobí
Výrobky z březové kůry - splétání proužků kůry
Přírodní národy - Somálci
Druhé setkání - o 2.mezinárodním woodcrafterském táboření
Každý tam jednou nemusí - kmen Vlků v Karpatech
Volání dálek - Jack London: Cesta
Lidová řemesla - vizovické pečivo
O čaji - Oolong
Obřady - jazyk v životě společenství
Poezie - Emily Dickinsová
Recenze - tipy na zajímavou četbu nejen o vyučování
Pro chytré hlavičky - hádanky a rébusy pro malé i velké
Stopaři - kreslený komiks (Noční hra)

Vybrali jsme pro vás :

Výroční sněm

Výroční sněm – už z těchto dvou slov je jasné, že to má co dělat s kmenovou tradicí. A takovéhle tradiční záležitosti si nemohou dovolit příliš krachovat. Protože ty by měly být připravené do posledného puntíku, aby žádná nepředvídatelná událost nenarušila slavnostní atmosféru. Hezky se to říká, hezky píše, ale ta realizace… Jen si přečtěte, jak jsme to s touto akcí skouleli my.

Ze začátku se zdálo, že vše je OK. Na odvoz věcí se vyskytla dvě auta (sponzoři Vašek a Old Harry), na sraz přišli všichni, co přijít měli. Saky paky byly rychle naložený a my rozdělení na škodovkáře a trabantisty. Překvapivě rychle jsme v obou autech vyrazili směrem do Slavonic. Jak probíhala cesta v Trabantu, nevím, ale co se dělo ve Škodovce, na to se pamatuju moc dobře. Myslím, že to pro celou posádku bylo prostě nezapomenutelné.

Že něco není v pořádku nejen s naší šťastnou hvězdou, ale i s autem, jsme si v plné síle uvědomili po pár drobných příhodách. Už na výpadovce Walda zjišťuje, že chladič neplní svou funkci, a tak se kluci rozbíhají s táborovým nádobím shánět do vzdálené zástavby dvacet litrů vody. Když jsme konečně dosáhli cíle, bylo už po jedenácté hodině. Stavbu týpí doprovázelo studené mrholení. Ještě že tu byl oheň, který zrovna osvětloval pochmurnou scénu – totiž zjištění, že kolíky zůstaly v Praze. Tož sesedli jsme se kolem ohně a jali se vyrábět nové. Pak už šla stavba celkem rychle až do okamžiku, kdy se při upevňování ozanu zlomila tyčka. Zmocnilo se nás tiché zoufalství. Nakonec jsme však přece jen obratným zákrokem závadu napravili, aniž bychom museli znovu týpí strhávat. Na hodinky se nikdo nedíval, ale že se už noc chýlí ke konci, bylo jasné všem usínajícím.

V sobotu nás vytáhl z pelechů traktorista, jenž byl naší přítomností v hájku zjevně pobouřen. Happyend celé události však nastal až poté, co dotyčný se svou prdlavkou zapadl do bahna, a byli to bojovníci z kmene Stopařů, kdo ho šel vytlačit.

Nevlídné počasí pokračovalo, takže odpadla starost se sněmovním kruhem. V podstatě bylo potřeba jen připravit dřevo na inipi, uspořádat ROP, kmenovou radu a vysaunovat se. Málem bychom to všechno stihli, kdyby nebylo… spíš kdyby bylo… hořícího ohně na inipi. Pár dlouhých hodin ne a ne chytnout. Obřad tedy začal až pozdě v noci a pomineme-li pád ženské dýmky na kameny, obešel se bez nehod. V týpí pak na nás padla strašlivá únava. Pomaloučku usínající jsme koketovali s pomyšlením (v duchu), jestli ten sněm neodložíme. Ale vzchopili jsme se a zahájili. I oheň zahájil. „Kuřbu“. Dojatě jsme posmrkávali a přitom sledovali, jak překvapivě dobře se tato stěžejní událost odvíjí. Síla improvizace zase jednou fungovala. Sem tam přitom někdo usnul. Oficiální spánek jsme si však dovolili až od 6,15. Do té doby se stihlo plno věcí, které Mysťa podrobně popsal v naší kronice.

Ráno vstávali Harry, Netopýr a Móňa už po osmé, protože museli stihnout určitý vlak domů. Na ostatní tedy zbylo zabalení týpí a odvoz věcí. Vše se nakládalo do jednoho auta. Vašek se svým Trabantem totiž odjel kvůli svým nehybným kolenům už večer. Zpáteční cesta prý taky nebyla špatná. Dobře se rozpršelo a auto si zase postavilo hlavu. Při nezbytné opravovací zastávce dostal přívěs a všechny věci v něm pořádnou sprchu z pod kol projíždějících vozidel. A co mne po tom všem napadá?

Okolnosti někdy i významnou akci připodobní frašce, ale přesto by se sněm nedal označit za nedůstojný nebo nepovedený. Dá se to vysvětlit všelijak, já z toho mám však každopádně dobrý pocit.

Štěně
Liga lesní moudrosti, Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1; e-mail: ustredi(zavináč)woodcraft(tečka)cz
design and produce made by © Pavel Spálený - Yučikala Wičaša www.yucikala.net