Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání www.stoupaninahoru.cz www.woodcraft.cz Kmenové zřízení STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR ČRDM - Česká rada dětí a mládeže ATOM - Asociace turistických oddílů mládeže ČR

Červnové putování skřítků

(12.9. 2017)
Stalo se » V LLM

fotoRychlíkem z Prahy nám cesta do Berouna trvala celou hodinu. Zpoždění jsme doháněli vcelku úspěšně a k radosti dětí jsme ve vlaku pozorovali zařízení zobrazující dosahovanou rychlost. Na nádraží v Plzni bylo na přestup již času málo a zjistili jsme, že se zde snaží vést cestující k intuitivnímu hledání vlaku, třeba tím, že ho u příchodu k vlakům nenapíší, ani nástupiště záhadného čísla 6a neoznačí. S třemi dětmi v plné polní vylezeme z podchodu, naštěstí náš vlak tam stojí, „tak hop děti nahoru!“ Šemíci i Netopýři přistupují cestou k nám, to je dobře, jsme rádi, že nebude nikdo sám.

fotoZe zastávky Strahov s námi odchází veselá skupinka skřítků vstříc dobrodružství. Dva skřítci cestují správně a stylově v kočáru, který neznaje překážek překonává terén všeho druhu. Směr a cíl je jasný – místo jménem Gutštejn. Když jsme tam došli, zjistili jsme s úžasem, že tam potlach chystají již nějací trampové. U jejich ohně (ne slavnostního) jsme tedy rozložili tábor a na jednu noc zde našli útočiště. Večer nás úspěšně našel i rod Mokoše a za hlubokého temna nakonec i Vydry.

Po noci plné písní táborových ohňů, nás ráno radostný zpěv ptáků probudil do nového dne.

Počasí bylo teplé a příjemné hned od rána. Postupně se kolem nás probouzeli skřítci a byl čas na dobrou snídani. Potom jsme vystoupili na zříceninu Gutštejna. Prolezli a prozkoumali jsme všechna jeho zákoutí, jen škoda že do věže vedly jen zazděné dveře. Ve svitu slunce jsme ochutnali výborné čokolády dovezené Čiksikou ze země daleké a čokoládou proslavené.

fotoPotom sbalit, najít děti a pokrač v cestě dál. Kolem cesty teče voda, klikatí se podél skal, tolik vodních překážek však nikdo z nás tu nečekal. Brodíme se, přelézáme, cesta vede dál a dál, pokaždé když zastavíme, je čas ke svačině a k vodním hrám. Je tu krásně v divočině, podél vody v stínu skal, na konci té cesty naší se nám kempík ukázal.

Naposledy přebrodíme, postavíme přístřechy a už je čas na večeři, pro děti čas na hraní. Vysoká se skála tyčí přímo v místě nad námi, potok šumí, vítr vane, nebe šedé napoví, že se asi této noci k nám deštíček dostaví. Dostavil se, prší, prší na tu naši cestu zpět, nevadí vždyť téměř suší vrátíme se domů v pět.

Bylo dobře nám i dětem, těšíme se na příště, děkujeme Netopýrům, že vylétli ze skrýše.

fotofotofoto

Soňa, Viktor, Jáchym, Eliáš Havlicovi


Komentáře, diskuze

Doposud nebyl zaznamenán žádný komentář.


Kolik je jedna krát tři ? (ochrana proti nevyžádanému příspěvku)

Nový příspěvek
Jméno:*
Email:
WWW:
Odpovědět:
Příspěvek:*
* Povinná položka
Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Správce těchto stránek nemůže ovlivnit jejich obsah a nenese za něj zodpovědnost. Vyhrazuje si však právo je odstranit.
Nepřijatelné jsou zejména urážky, vulgarismy, rasismus, neplacená reklama a příspěvky nesouvisející s příslušným tématem.
Pokud s něčím nesouhlasíte, uveďte důvod a přidejte argumenty. Jinak je váš názor k ničemu a nemá tu co dělat.