www.stoupaninahoru.cz www.woodcraft.cz Kmenové zřízení STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR ČRDM - Česká rada dětí a mládeže ATOM - Asociace turistických oddílů mládeže ČR

Setkání rodinných kmenů 14. - 17. 4. 2017

(27.4. 2017)

Pohled na předpověď počasí na letošní velikonoce nesliboval žádné opalování, ale Lasík nás ujistila, že objednala slušné počasí. Ale co, i kdyby byla zima, severoameričtí Indiáni přece zvládnou i nějaký ten stupeň pod nulou. A tak jsme vyrazili na šesté Setkání rodinných kmenů v tábořišti Malý Walden u Skleného nad Oslavou.

Dalo by se rozepsat zeširoka, že jsme vyjeli celkem časně – kolem jedenácté – že jsme se dostali do příšerné kolony, takže jsme tu kolonu museli objíždět přes hory, doly a Divišov. Skleným se letos dalo, na rozdíl od loňského roku, projet zcela hladce a tak za chvíli děti hlásily: „Tady jsme jeli.“ „To si pamatuju.“ „Já ti budu tati radit.“ A podobně.

Na parkovišti stála tři auta, na tábořišti dvě týpka a dva šeltry. Hbitě jsme se vykutáleli z auta a šli na výzvědy. Na louce už sídlil rod Medvědů, Changleska Thozi a Fox s rodinou. Proběhlo přivítání, načež nám Lasík oznámila, že se nemusíme nějak moc honit, zahájení bude až večer ve sněmovním týpí. Během ani ne hodiny dorazili ještě zástupci kmene Mokošů a kompletní rod Rysů /název je zatím v procesu vývoje/.

Zahájení proběhlo na velkopáteční večer. Tento den se otevírají skály s poklady. Medvěd vyprávěl pověst o ženě, která takovou otevřenou skálu nalezla a aby si mohla nabrat dost pokladů, odložila v jeskyni své dítě. Teprve doma si na něj vzpomněla. Ale za rok se skála opět otevřela a žena se se svým dítětem šťastně shledala. Do tmavé noci bylo vysláno několik skupin skřítků, aby hledali poklad. Cestu jim ukazovala světla a na konci našli sladký poklad – mohli si vybrat z čokolád a sušenek. Pak, vzhledem k nízkému věku většiny účastníků, se šlo spát.

Ráno se nechtělo z pelíšku, venku docela studilo, ale když jsme se rozhýbali, bylo veselo. Dále proběhlo pečení přibližně šesti kusů velikonočních mazanců špičkové kvality, které však neuvěřitelně rychle zmizely v našich žaludcích /až na karbonové odřezky/ Naše ženy je pekly podle instrukcí Lasíka dílem v ohništích pod kotlíky, dílem v hlinito-kamenné peci, zkonstruované a vytrvale vytápěné Medvědem. Ve stejné peci se upekly i dvě pánve velikonoční nádivky s kopřivami od Lasíka.

U ohně se sušily hliněné kuličky, zdobila se vajíčka, Jaromír vyráběl s dětmi píšťalky z proutků, které k jejich radosti krásně pískaly.

Soutěž ve vaření a konzumaci velikonočního vajíčka se odehrála na cestě u lesa. V každé skupině měl každý svůj přesný úkol /jeden vykřesal a udržoval oheň, druhý sbíral palivo, třetí se staral o vajíčko, nádobu, vodu a čtvrtý směl mluvit/. Jen velice těsně vyhrály Vydry před Tusilagem a Rysy.

Indi vedl loveckou výpravu /úspěšnou/ na vrbové proutky, které děti pod vedením Medvěda proměnily v praktické a použitelné pomlázky, a také rekonstruoval a rozšířil kostru na inity.

Medvědovi se nechtělo nic dělat, tak si vzal pilu se sekerou, stoupnul si ke špalku a asi půl dne řezal a štípal dříví na připravované nedělní inity.

V týpí u Lasíka se sešla Rada Orlích per.

Večer byl obřadným zapálením ohně zahájen slavnostní sněm. Udělovala se Orlí pera a děti dostávaly korálky a nové tituly. Mezitím se hrály veselé hry a kmen Mokoše vedl zpěv písní.

V neděli dopoledne se v lesním porostu stranou tábora odehrála několika hodinová velká bitva u Little Big Hornu. Početné voje bledých tváří ve vytrvale se opakujících vlnách útočily na dobře opevněný tábor našich skřítků, vedených Eliášem  a Eliškou. Několikrát se již podařilo modrokabátníkům prorazit obranné valy a ukořistit skřítkům svačinu, ale s pomocí povolaných záložních oddílů /Vítek/ se vždy podařilo nápor za velkých ztrát /šišek/ odrazit. Nakonec se uběhaný a unavený Viktor vzdal, takže i tentokrát bledé tváře prohrály.

Jako v pátek bylo vrcholem dne hledání a nalezení pokladů, v sobotu Sněm, tak v neděli to bylo inity, vedené Indim. Bylo obdivuhodné, že většina skřítků v inity vydržela až do konce, přestože poslední část, kdy Indi zalil několikrát rychle za sebou rozpálené Dědečky vodou, byla už na hranici /dýchatelnosti/. Skoku do rybníka neodolal snad nikdo.

Veliké poděkování a Wašté Lasíkovi /která přijela, přestože byla nemocná/, jakož i ostatním, kteří se podíleli na všech činnostech /Indimu za inity/, skřítkům za pomoc při shromažďování kamenů a transport dřeva na inity. Počasí bylo vskutku aprílové a místo předpovězeného deště občas sněžilo. Slunce stále vykukovalo z mraků, ptáci nádherně zpívali a kolem potoka rozkvétaly bílé sasanky, žluté podběly a blatouchy.

Děkujeme a těšíme se na jarní táboření v příštím roce.

Jitka a Jaromír, rod Vydry
 
fotofotofotofotofotofotofoto
 

Komentáře, diskuze

Doposud nebyl zaznamenán žádný komentář.


Kolik je tři krát pět ? (ochrana proti nevyžádanému příspěvku)

Nový příspěvek
Jméno:*
Email:
WWW:
Odpovědět:
Příspěvek:*
* Povinná položka
Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Správce těchto stránek nemůže ovlivnit jejich obsah a nenese za něj zodpovědnost. Vyhrazuje si však právo je odstranit.
Nepřijatelné jsou zejména urážky, vulgarismy, rasismus, neplacená reklama a příspěvky nesouvisející s příslušným tématem.
Pokud s něčím nesouhlasíte, uveďte důvod a přidejte argumenty. Jinak je váš názor k ničemu a nemá tu co dělat.
Liga lesní moudrosti, Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1; e-mail: ustredi(zavináč)woodcraft(tečka)cz
design and produce made by © Pavel Spálený - Yučikala Wičaša www.yucikala.net