Když to nejde po dobrém

V praxi se nám může často stát, že ten, kdo nám je povinen zaplatit nějakou částku nebo poskytnout nějakou službu (kupř. v rámci záruky provést bezplatnou opravu reklamovaného zboží), svou povinnost splnit nechce. Pak nezbude než se obrátit na soud.

Pravidla řízení před soudem obsahuje předpis nazvaný Občanský soudní řád (zkráceně OSŘ), což je zákon č. 99/1963 Sb. ve znění četných novelizací.

Náležitosti podání jsou v obecné rovině (§ 42 odst. 4 OSŘ) následující :

• musí z něho být patrno, kterému soudu je určeno,
• kdo je činí,
• které věci se týká a co sleduje,
• musí být datováno a podepsáno.

Podání je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba.

Podání, kterým chceme zahájit soudní řízení proti určité osobě nebo osobám musí kromě obecných náležitostí (viz shora) obsahovat:

• jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušného orgánu, který za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců,
• vylíčení rozhodujících skutečností,
• označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává,
• musí z něho být patrno, čeho se navrhovatel domáhá.

Ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí návrh dále obsahovat identifikační číslo právnické osoby (i fyzické je-li podnikatelem), popř. další údaje potřebné k její identifikaci.

Tento návrh, pokud se týká dvoustranných právních vztahů mezi žalobcem (tj. ten kdo návrh podal) a žalovaným (tj. ten na koho, resp. proti komu je návrh podán), se nazývá žalobou.

Pokud tedy budeme soudní žalobou po panu X.Y. požadovat zaplacení půjčené avšak nesplacené částky, budeme v tomto sporu vystupovat jako žalobce, pan X.Y. jako žalovaný.

Podle § 79 odst. 2 OSŘ je navrhovatel povinen k návrhu připojit listinné důkazy, jichž se dovolává. Ve shora uvedeném případě s panem X.Y. k žalobě tedy přiložíme kopii smlouvy o půjčce (i u soudu se občas může něco ztratit) a u ústního jednání předložíme originál, který nám soudce po jeho porovnání s kopií a konstatování shody, vrátí.

Když se rozhodneme podat žalobu, musíme vědět, na který soud se obrátit. Při podání žaloby si tak musíme odpovědět na otázku jaký soud z hlediska:

• věcného (kterého stupně, neboť máme soudy okresní, krajské a další),
• místního (zda soud v místě našeho bydliště či jinde) je k projednání věci příslušný.

O věcné příslušnosti platí, že zpravidla v běžných občanských věcech rozhoduje soud okresní. Existují ovšem i případy zvláštní povahy (kupř. ve věcech ochrany osobnosti, či nárocích vycházejících s autorského zákona), kde v prvém stupni rozhodují soudy krajské. Tyto případy jsou zahrnuty v § 9 odst. 2 OSŘ.

O místní příslušnosti platí, že k řízení je příslušný tzv. obecný soud toho, proti němuž návrh směřuje, není-li stanoveno jinak.

Přitom obecným soudem

• u fyzické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, ten v jehož obvodu se zdržuje (nestanoví-li zákon jinak). Má-li bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.
• u fyzické osoby, která je podnikatelem, je ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů okresní soud, v jehož obvodu má místo podnikání; nemá-li místo podnikání, určuje se její obecný soud podle předchozího odstavce.
• u právnické osoby okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.
• státu je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, a nelze-li takto místně příslušný soud určit, soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo.
• obce je okresní soud, v jehož obvodu má své území. Obecným soudem vyššího územně samosprávného celku je okresní soud, v jehož obvodu mají sídlo jeho orgány.

Je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka.

Občanský soudní řád pamatuje i na neobvyklé případy kdy, účastník nemá obecný soud v ČR, dále pak na tzv. příslušnost danou na výběr (kdy si lze vybrat z více soudů - kupř. podle toho, kam to máme nejblíž), a dále tzv. výlučnou místní příslušnost. Tato ustanovení obsahuje § 86 - 88 OSŘ, který je rovněž v závěru této kapitoly.

"Vylíčení" rozhodujících skutečností a označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, si dle našeho názoru nevyžaduje bližšího vysvětlení.

Zastavíme se pouze u toho, čeho se lze žalobou u soudu domáhat.

Návrhem na zahájení řízení lze uplatnit (§ 80 OSŘ), aby bylo rozhodnuto zejména:

1. o osobním stavu (o rozvodu, o neplatnosti manželství, o určení zda tu manželství je či není, o určení otcovství, o osvojení, o způsobilosti k právním úkonům, o prohlášení za mrtvého);
2. o splnění povinnosti, která vyplývá ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva;
3. o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

V praxi nejčastějším je návrh podle písm. b) (ve shora uvedeném přehledu). Tomuto návrhu, tedy tomu, co chceme aby soud pojal do výrokové části rozhodnutí, se říká petit.

Příklad: "Žalovaný je žalobci povinen zaplatit částku 10.000,- Kč s 16 % úrokem z prodlení od 1. 2. 1994 do zaplacení a náklady řízení 500 Kč."

Soudy nepracují zadarmo - i ony mají náklady spojené se svou činností. Zákon o soudních poplatcích č. č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších novelizací a jeho příloha obsahuje podrobná pravidla, jak se v případě soudních poplatků postupuje. Pro nás však bude nejdůležitější si zapamatovat, že v občanském soudním řízení se:

• je-li předmětem řízení peněžité plnění (například nezaplacený dluh, kupní cena) platí se poplatek z ceny předmětu řízení. Při jeho hodnotě do 15.000,- Kč včetně ve výši 600,- Kč a nad tuto hodnotu ve výši 4 %, nejvíce 1.000.000,- Kč (pokud se tedy budeme soudit o 100.000,- Kč bude činit soudní poplatek 4.000,- Kč), nejde-li předmět řízení ocenit (a není-li stanoveno něco jiného), činí soudní poplatek 1.000,- Kč.
• soudní poplatek do 5.000,- Kč lze platit kolkovými známkami, přes tuto částku na účet soudu.

Pokud v soudním řízení uspějeme, žalovaná strana nám zpravidla soudní poplatek bude povinna zaplatit.