www.stoupaninahoru.cz www.woodcraft.cz Kmenové zřízení STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR ČRDM - Česká rada dětí a mládeže ATOM - Asociace turistických oddílů mládeže ČR

Slova indiánského původu v českých textech

Zdeněk Salzmann

Tento článek je už můj čtvrtý a poslední příspěvek k etymologii slov, která se užívají v češtině a jsou původem z indiánských jazyků. Slova v předcházejících třech článcích byla ananas, avokádo, čokoláda, hurikán, iglú, kakao, kalumet, kánoe, karibu, kaučuk, kojot, kolibřík, kondor, lakros, meskal, mokasin, mustang, papája, pemmikan, peyotl, pončo, pulque (pulke), puma, skalp, squaw, tabák, tapioka, tomahavk, tomáty, týpí (tepee), vapiti, vigvam a wampum. Tyto články byly uveřejněny v Lidových novinách 4. a 11. července 1998 a v 2. čísle 14. ročníku časopisu Bizoní vítr (2004).

Začnu se slovy, jež jsou uvedena v Novém akademickém slovníku cizích slov (2005 nadále NASCS): hamak(a), juka, kačina, kipu (quipu), leguán, nanuk, nopál a potlach.

Slovem hamaka (ž. rodu) nebo hamak (m. rodu) se označuje lehátko z tkaniny nebo síťoviny zpravidla zavěšené šňůrami na obou koncích a napjaté mezi dvěma stromy. Hamaka má tu výhodu, že se přizpůsobuje tvaru těla ležícího člověka, a protože visí nad zemí, chrání spícího nebo odpočívajícího člověka před hady, pozemním hmyzem apod. Hamaka, původně užívaná středoamerickými indiány, byla adaptována na lodní lůžko, lůžko v horolezectví a zahradní lehátko.

Původem je toto slovo z indiánského jazyka aravacké jazykové rodiny, kterým se mluvilo v oblasti Karibského moře, patrně z jazyka taino, dnes už vymřelého. Původní význam slova byl asi síť na ryby. Do češtiny bylo toto slovo přejato buď ze španělštiny (hamaca), nebo francouzštiny (hamac).

Juka označuje rod (Yucca) jednoděložných rostlin, z jejichž mečovitých listů se získávají vlákna na výrobu rohoží a provazů. Svým původem je toto slovo rovněž asi z jazyka taino, jímž mluvili původní obyvatelé ostrova Hispaniola na územích dnešního Haiti a Dominikánské republiky. Do češtiny se toto slovo dostalo asi prostřednictvím němčiny (Yucca) a tam ze španělštiny (yuca).

Slovem kačina (s krátkým i v ASCS dal bych přednost dlouhému í podle výslovnosti tohoto slova) se označuje (1) obřadní maskovaný tanečník, který zosobňuje kacínu (viz níže) a (2) dřevěná figurka představující kacínu nebo kačínového tanečníka (anglické kachina dancer by se přeložilo „kačínový tanečník“). Tyto figurky jsou vyřezávány z kořene určitého druhu topolu (rod Populus), který roste v Severní Americe.

Slovo kacína označuje jednu z nadpřirozených bytostí hopijského (Hopi) náboženství. Kacín je kolem tří set (jejich počet kolísá): každá kacína má své jméno, charakteristický vzhled a výstroj.

Hopijci rozlišují kacínu od kačín a američtí antropologové v posledních letech užívají tyto dva termíny podle úzu Hopijců. Obě slova byla přejata do češtiny z angličtiny (kachina a katcina), a tam z hopijského slova qacína, označujícího nadpřirozenou bytost.

Slovem kipu (quipu) se označuje takzvané uzlové písmo, jehož se užívalo v andské oblasti dnešního Peru do 16. století. Do češtiny bylo toto slovo přejato z němčiny (Quipu), a tam asi ze španělštiny (quipo) z kečuánského slova khípu „uzel“.

Slovo leguán označuje velkého amerického ještěra rodu Iguana. Do češtiny bylo toto slovo přejato z němčiny (Leguan), tam ze španělštiny (la iguana) a tam ze slova iwana z jednoho z aravackých jazyků v oblasti Karibského moře. (V angličtině se pro tohoto ještěra užívá výpůjčka iguana za španělštiny.)

Slovo nanuk bylo užito v titulu známého dokumentárního filmu „Nanook of the North“, který byl natočen v roce 1922 Američanem Robertem Flahertym. Film dramatickým způsobem interpretoval tradiční eskymácký (inuitský [Inuit]) život. Slovem nanuk označují Eskymáci ledního medvěda. V češtině má toto slovo přenesený význam: mražený smetanový krém.

Slovem nopál se označují kaktusy rodů Nopalea a Opuntia. Tyto kaktusy mají zploštěné, dužnaté a trnité články oválného obrysu. Rodové jméno těchto kaktusů v češtině je opuncie. Svým původem je slovo nopál z jazyka nahuatl (nohpalli) a do češtiny bylo přejato asi prostřednictvím němčiny (Nopal) a tam ze španělštiny (nopal).

V NASCS (str. 643) je uvedeno slovo potlach jako indiánské slovo, které se dostalo do češtiny prostřednictví angličtiny; toto slovo je slangové (trampské) a expresivní a má význam „družná zábava, popovídání (pův. při táborovém ohni) setkání“.

Jde tu bezpochyby o slovo příbuzné slovu potlač, které v češtině odpovídá anglickému slovu potlatch (s americkou výslovností [pátleč]). Toto slovo bylo přejato do angličtiny z nutečtiny (Nootka) přes činucký (Chinook) pidžin, kde znamenalo „dávání darů“.

V kulturní oblasti Severozápadního pobřeží měl tento pojem dva sobě blízké významy: (1) obdarovávání pozvaných návštěvníků hostiteli (dárkový potlač) a (2) ničení cenných předmětů (včetně zabíjení otroků) za účelem zvýšení prestiže tím, že jednotlivec a jeho rodina veřejně ukázala, že si může dovolit opovrhovat velmi hodnotným majetkem (soutěživý potlač). Dárkový potlač byl doprovázen zpěvem, tancem a samochválou, a proto se české slovo potlach přiklání i k českým výrazům tlachat a potlachat si.

A teď ještě uvedu několik slov, která sice v ASCS nejsou, ale která se vyskytují v publikacích českých etnografů a archeologů a v překladech knih a článků z jejich oborů: atlatl, hogan, mano, metate, powwow, sačem a vikiap.

Slovo atlatl, vrhač oštěpů, bylo přejato do češtiny z angličtiny, kam se dostalo z jazyka nahuatl, kde slovo atla znamená „vrhat“.

Slovem hogan se označuje tradiční navažské (Navajo) obydlí z klád a rozměklé půdy; vstupní otvor hoganu byl obrácen k východu. Anglické slovo hogan, přejaté do češtiny, je výpůjčkou z navažštiny, kde hoghan znamená „obydlí, dům“.

Slovo metate označuje kámen, zpravidla 30 až 40 cm dlouhý, s hladkým horním povrchem uprostřed vyhloubeným, jehož se užívá jako dolního mlecího kamene na rozemílání zrní, obzvlášť kukuřice. Toto slovo je americkošpanělskou výpůjčkou z jazyka nahuatl (metatl). Zrní se rozemílá svrchním mlecím kamenem, drtičem, kterému se říká mano, což ve španělštině znamená „ruka“. Mano je menší zaoblený kámen, jímž se drtí zrní na metate.

Mola je textilie čtvercového nebo obdélníkového tvaru, ozdobená našívanou látkou metodou reverzní aplikace (reverse appliqué). Tradiční ozdoby na molách byly abstraktního vzoru, ale v posledních několika desetiletích se užívá i schematicky figurativních vzorů. Tyto textilie s aplikací jsou vyráběny kunskými ženami, které je nosí jako blůzy. Kunové (angl. Kuna i Cuna) kdysi žili na území dnešní střední Panamy a dnes jich žije nejvíce na ostrovech San Blas podél severovýchodního pobřeží Panamy. Moly jsou velmi oblíbené po celém světě. Věší se na stěnách, vystavují se pod sklem na stolech anebo vycpané jako ozdobné polštáře a slouží jako pestře barevné interiérové dekorace.

Španělské slovo mola, jehož prostřednictvím se toto slovo dostalo do jiných evropských jazyků, je výpůjčka z kunštiny.

Slovo powwow (angl. výslovnost je [pauwau]) se dnes užívá severoamerickými indiány především ve smyslu společenská schůzka více lidí (sešlost) nebo jakási pouťová zábava s indiánskou taneční soutěží. Anglické slovo powwow je výpůjčkou z východoalgonkinského (Algonquian) jazyka naraganset (Narragansett), kde powwow (nebo powah) znamená „šaman, medicinman“, což je jeden z významů tohoto indiánského slova.

Slovem sačem se označuje v Severní Americe indiánský náčelník, zvláště náčelník nebo člen kmenové rady konfederací, jako byla například konfederace algonkinských kmenů na severoatlantickém pobřeží nebo Irokézská liga. Do češtiny bylo toto slovo přejato z anglického slova sachem (vysloveno [sejčem]), a to bylo přejato z algonkinského jazyka naraganset, kde slovo sâchim znamená „náčelník, vládce“.

Slovo vikiap označuje chýši kdysi užívanou kočujícími indiány pouštních a polopouštních oblastí na jihozápadě a západě Spojených států. Toto obydlí mělo zpravidla oválnou základnu a jednoduchou kostru pokrytou rákosovými rohožemi, trávou a chrastím. Anglické slovo wickiup je přejato z liškovštiny (Fox), algonkinského jazyka, kde mělo tvar wi•kiya•pi s významem „obydlí“.

Liga lesní moudrosti, Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1; e-mail: ustredi(zavináč)woodcraft(tečka)cz
design and produce made by © Pavel Spálený - Yučikala Wičaša www.yucikala.net