www.stoupaninahoru.cz www.woodcraft.cz Kmenové zřízení STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR ČRDM - Česká rada dětí a mládeže ATOM - Asociace turistických oddílů mládeže ČR

Češi a Indiáni

stručná historie indian hobby v Československu a v Čechách

Před r. 1880

První zprávy o objevu Ameriky se do Čech dostaly záhy po Kolumbově plavbě (1492) prostřednictvím zpráv misionářů a cestovatelů. Po třicetileté válce (1618-1648) se původní České království stalo součástí habsburského Rakouska a poměrně živý předválečný společenský a náboženský život byl téměř znemožněn, díky nevybíravé rekatolizaci bylo mnoho protestantských skupin a intelektuálů donuceno k emigraci. Jedním z takových společenství byli Moravští bratři, mnozí z nich odjeli do Nového světa, kde působili jako misionáři mezi místními indiánskými kmeny a dnes patří k jedné z nejsilnějších křesťanských komunit mezi kanadskými Indiány. Lze tedy i dnes potkat v severské divočině třeba Indiána kmene Chippewa, který je Moravský bratr, aniž by něco tušil o tom, kde je Evropa, o Moravě ani nemluvě. V té době byli Indiáni, stejně jako ostatní cizí národy, chápáni jako barbarští krvelační divoši, kteří jen překáželi na půdě pro bílé osadníky a bránili samozřejmému civilizačnímu úsilí stejně jako divá zvěř. V horším případě bylo nutno je vyhubit, v lepším obrátit na křesťanství a spasit tak alespoň jejich duše. V 18. a 19. století navštívilo Ameriku několik českých misionářů, zejména jezuitů, a ojedinělí cestovatelé. Cílem byla převážně Jižní a Střední Amerika a Kanada, méně východní USA, zcela sporadicky západ USA.

Od poloviny 19. století zesílil proud emigrantů z Čech do USA, první z nich pak byli i v přímém kontaktu s mizejícími původními obyvateli (Pawnee, Ponca, Osage, Sioux, Kiowa…), výraznější české zastoupení z té doby mají státy Illinois, Jižní a Severní Dakota, Nebraska, Kansas, Texas.

Zhruba od r. 1840 se začaly vyvážet ze severních Čech skleněné rokajlové korálky, které získaly mezi Indiány ohromnou popularitu a mají ji dodnes (dalšími dodavateli byly italské Benátky a Holanďané, v menší míře i Čína, Rusko, Francie a Japonsko).

zpět na obsah

Přelom 20. století- 1918- 1939

Romantismus změnil obraz barbarského polozvířete v ušlechtilého divocha. Longfellowovy básně, Cooperovy a Mayovy knihy pak inspirovaly české skladatele, malíře a spisovatele, jako např. A. Dvořáka, M. Alše či J.V. Sládka. Nelze pominout ani vliv "buffalobilek" a jinými šestákových románů. Jistě stojí za to zmínit i roli antropologa českého původu Aleše Hrdličky, jednoho z hlavních tvůrců teorie o původu Indiánů jako potomků pravěkých asijských lovců přišedších přes Behringovu úžinu.

Několik šlechticů a mecenášů z českých zemí sbíralo indiánské předměty pro své sbírky, např. Josef II. Colloredo Mansfeld (zámek Opočno) nebo Ferdinand d´Este na Konopišti, Vojta Náprstek zakládá v r. 1862 Náprstkovo muzeum v Praze.

Dalším hnutím, které absorbovalo Indiány jako zdroj inspirace byl nový fenomén mezi mládeží-skauting, zejména jeho americká větev představovaná E.T. Setonem, který však po několika letech americké skautské hnutí opustil pro rostoucí vojenský duch a zakládá Woodcraft League, Ligu lesní moudrosti. Obě organizace pak našly četné následovníky v českých zemích a zejména woodcrafteři vedení M. Seifertem si brali za svůj vzor prototyp ušlechtilého severoamerického Indiána jako duševně i tělesně silného člověka žijícího v souladu s přírodou. M. Seifert a jeho hoši byli první, kdo v r. 1913 postavili v Čechách týpí podle nákresu v Setonově knize Dva divoši (pokud nepočítáme týpí postavené Indiány z Buffalo Bill´s Wild West Show, která Čechami projížděla o pár let dříve).

Mnoho nezávislých mladých mužů a žen vyráželo o víkendech do lesů, kde na romantických místech zakládali campy a osady a z jejich proudu se postupně zformovalo nezávislé trampské hnutí. Někteří z trampů se inspirovali indiánskou kulturou a vyráběli po indiánském vzoru korálkované věci. V předválečném období přestala být přítomnost týpí na českých lukách výjimečnou zvláštností.

zpět na obsah

1939 - 1945

Během okupace Německem za 2. světové války byly dětské organizace zakázány, mnoho vedoucích osobností Československé ligy woodcrafterů, Junáka, Sokola, Orla a jiných organizací uteklo do zahraničí, zastavilo činnost nebo zahynulo v koncentračních táborech a vyšetřovnách Gestapa. Osamocené skupinky woodcrafterů a skautů přes zákazy pokračovaly tajně v činnosti a tábořily.

zpět na obsah

1945 - 1955

Znovuobnovení předválečné aktivity bylo opět přerušeno po komunistickém převratu v r. 1948 a v malých obměnách se opakovala válečná perzekuce aktivistů mimo rámec státem kontrolovaných organizací. Zbytky členů předválečných organizací přežily 50. léta víceméně ve skrytu díky omezené aktivitě, snad kromě individuálního trampingu a zcela ojedinělých skrytých skautských skupinek.

zpět na obsah

1955 - dnes

Začátkem 60. let se objevili jedinci, částečně kolem Náprstkova muzea, kteří se zajímali o Indiány i jiné cizí kultury a udělali obrovský kus práce v popularizaci a šíření vědomostí o skutečné historii indiánských válek a o Indiánech jako takových. Zmiňme alespoň jména jako Stingl, Šolc, Vraštil, Mikolášek, Kandert, Hulpach a další. Ve stejném období se začali dávat dohromady roztroušené skupinky lidí i jednotlivci, často s vazbou na předválečné organizace, kteří tu a tam tábořili v týpí, vyrostla další generace trampů a tramping se pak stal masovým hnutím koncem 60. let a v letech sedmdesátých.

60. až 80. léta také byla časem obnovy skautingu, woodcraftu a dalších organizací, které se cítily být inspirovány ve větší či menší míře severoamerickými Indiány. Pracovaly především s dětmi, a Indiáni, woodcraft, skauting a pod. byl často riskantně skrýván před bdělým okem stranických dohlížitelů. Někteří z vedoucích pak byli za svou práci různým způsobem stíháni a trestáni. Díky těm odvážným! Za všechny je možno uvést např. Midewiwin, volné sdružení ohnivců dětských kmenů především z Prahy a Zábřeha na Moravě, který navazoval na inspiraci Irokézy a jejich kmenovou federací, na níž původně vybudoval své tradice Neskenon, nejstarší z Midewiwinských kmenů.

V 70. letech začaly pracovat první skupinky mladých lidí, které zajímali severoameričtí Indiáni, především ti z velkých plání, jako hlavní náplň činnosti a které tak můžeme označit za první české "hobisty" v dnešním slova smyslu (Severní Šajeni z Liberecka (1974), M. Ekstein a pražští Oglalové (1979), Sid a Monika, Jezevec,…).V této době shánění informací publikovaných především na západě bylo díky železné oponě velmi problematické a tak každý nový střípek byl ceněnou relikvií, některé knihy kolovaly v cyklostylovaných i ručně opisovaných kopiích. V r. 1980 zorganizoval J. Šimberský (Pes) a J. Sokolíček (Vlk) Setkání na Severu jako první setkání různých hobistických skupinek, které umožňovalo výměnu informací, zprostředkování kontaktů i možnost si prostě zatábořit ve stylu prérijních Indiánů z druhé půle 18. století. Ve stejném roce byl založen kmen Bílý Wampum. Poté, co se jeho lídrem stal D. Hoffman (Wanblitanka), stal se zakrátko Bílý Wampum tahounem československé hobistické obce, prakticky až do svého rozpadu v r. 1995. Na základě práce vlastní i svých předchůdců vytvořili čeští a slovenští hobisté, "euroindiáni", komunitu, která přijala mnoho zvyků, filozofických principů a životních postojů původních severoamerických Indiánů, tábořili a vyráběli věci starými technikami, běžná byla přes celý rok táboření a společné trávení dalších aktivit.

Setkání na severu se stalo tradicí s tábořením ve stylu prérijních Indiánů z doby asi 1840-1890 při zachování co nejvíce prvků, které dovoloval moderní svět okolo- od oblečení, týpí a jejich zařízení po zpěvy a tance, slavnosti, jídlo, obřad potní chýše a lovecké výpravy. Poměrně úzká skupinka tehdejších hobistů vydávala samizdatový časopis Winaminge, oficiálně pod hlavičkou jedné z pražských odboček Českého svazu ochránců přírody.

V socialistické všednosti byly morální hodnoty, způsob života a lpění na osobní svobodě původních Američanů silnou inspirací a motivací pro mnoho lidí v mnoha neoficiálních společenstvích při hledání jejich vlastní svobody, kterou si vytvářeli poctivou snahou o život ve štědrosti, malebnosti, poctivosti a v pevných přátelských a rodinných svazcích nejen během "indiánských" víkendů, ale stále, jako vlastní životní styl. Důležitý byl, a stále je, důraz na dobrovolnou skromnost jako alternativu ke konzumní společnosti euroamerického typu. Generace převážně mladých lidí byla postupně obohacena o jejich děti, které se účastnily táboření i dalších společných aktivit. Kruh života se dal do pohybu.

1984

1984 1984 1984 1984 eagle dancer
1984 wampum sign talk 1984 wampum tipi interior 1984 white wampum wariors 1984 white wampum wariors 2

1985

1985 horseback 1985 Setkání severu 1985 Setkání severu: sid, eky, pes, tatanka, jezevec, dalčesta, aleš 1985 Wambli horsebag
1985 White wampum 1985 white wampum at tipi 1985 white wampum nakomis and wanblitanka tipi 1985 white wampum nakomis and wanblitanka tipi
1985 white wampum nakomis and wanblitanka tipi 1985 white wampum ohitika tipi 1985 winter camp sweatlodge white wampum  

1986

1986 exhibice: hlavně vlkovy a psovy věci 1986 exhibice: hlavně vlkovy a psovy věci 1986 Meeting north group 1986 Meeting north: Sam, Pes, Liva 1986 Meeting north: Vlk, Sam, Moucha, Monika 1986 pow wow Brdy

1987

1987 1st meeting west 1987 1st meeting west west firemaking 1987 1st meeting west init cerm 1987 1st meeting west sid and white wampum 1987 lacrosse lalavatika camp

1988

1988 Brdy 1988 brdy pow wow 1988 brdy sona sihasapawin tanksi kangiwin hinziwin wanblita 1988 brdy tipi ceremony
1988 eky tatanka hunkesne 1988 meeting west 2nd 1988 jezevec 1988 meeting west 2nd firestiks
1988 meeting west 2nd firestiks 1988 meeting west 2nd group 1988 sid 1988 white wampum camp hopokan

Důležité je zmínit i vliv převážně lakotského (Sioux) náboženství, vnímaného upřímně, i když jistě jen zprostředkovaně, z literatury. Obdivované knihy lakotských medicinmanů Černého jelena nebo Chromého jelena, propašované ze zahraničí, byly ručně překládány a přepisovány a jako ceněné poklady prošly mnohýma rukama a v nejednom srdci našly rezonující ozvěnu. V ohlušující informační prázdnotě byla každá nová informace sdílena jako společné bohatství.

V roce 1989 se zhroutil komunistický establishment a nová svoboda otevřela i nové možnosti pro sdružování. Ve spolupráci s organizací Westerners International byla vytvořena její odnož Indian Corral (vedle Trappers´ Corralu, Pony Express Riders´ Corralu apod.). Část hobistů se začleňováním do oficiálních organizací nesouhlasila, do Indian Corralu nevstoupila a zachovala si tak svou nezávislost. K akcím konaným mimo Indian Corral přibylo Táboření na západě a jiné.

Hlavní akcí organizovanou Corralem je pravidelný letní a zimní tábor. V r. 1992 byl se 44 týpími zatím největší letní tábor, ten vyvrcholil návštěvou kanadského televizního štábu, který točil dokument o evropských hobistech, a pobytem kríjského medicinmana Bílého medvěda a šamanky Wawy jako jednoho z prvních kontaktů se skutečným indiánským světem. Další akcí Indian Corralu je valná hromada dvakrát ročně, která se během let vyvinula v třídenní setkání s volbami, přednáškami na nejrůznější historická a antropologická témata, soutěže o nejlepší výrobky, výstavami, tanečním pow-wow atd.

1994

1994 Brdy 1994 brdy 1994 brdy 1994 sněm LLM

1995

1995 IC camp band 1995 IC camp: Gleška, Sam 1995 IC camp: Gleška 1995 IC camp shooting contest 1995 IC camp 1995 IC camp 1995 IC camp

Vysoká kvalita a relativně nízké ceny "indiánských" výrobků českých hobistů vedly v průběhu 90. let k vytvoření trhu a částečné "komercionalizaci" některých hobistů, kteří nacházejí odbyt především v Německu, v posledních letech pak i stále více v USA a jinde. Nejlepší z výrobků lze pak najít v muzeích a výstavních síních po celém světě. Na protest proti tomuto trendu ("Indiáni netrávili celý život tím, že korálkovali 12 hodin denně") některé ze skupin opustily Indian Corral, např. v r. 1993 zakládající Hayčá Tiošpaye, jehož několik členů mluví plynně lakotsky a bylo adoptováno do prominentních lakotských rodin.

Hlavní zájem se soustřeďuje na především Indiány z plání tak, jak žili zhruba před rokem 1890, v době maximálního rozkvětu své kultury. Hobistický tábor tak připomíná atmosféru dobře najedeného, mírového indiánského tábora z amerických plání plný co nejpřesnějších replik oblečení a domácího vybavení s neustálým šumem okolo vaření, sekání dřeva na topení, z křiku táborového vyvolavače, který oznamuje konání různých setkání, her, závodů, slavností a společenské novinky, z bubnování a indiánského zpěvu, z tlumeného cinkání rolniček a chřestidel na oblečení, ze štěkotu všudypřítomných psů mísícím se se závany vůně z kouře, jídla a prouzených týpíových plachet, takže pozorovatel má opravdu pocit, že se ocitl v jiném čase a na jiném místě. Není výjimečná přítomnost několika koní v táboře.

V r. 1996 zorganizoval IC první taneční pow-wow s tanci v moderním stylu a s hosty z Německa, Slovenska a Indiány z USA. Někteří čeští hobisté udržují úzké vztahy s přáteli v Německu, USA i jinde, vč. Indiánů samotných a jsou zváni na akce pořádané v zahraničí. Mnozí z nich uskutečnili svůj sen, dostali se do Ameriky, a mohli tak porovnat své původní, leckdy naivní, představy s tím, co to znamená ve skutečnosti být Původním Američanem, často s nutností je drasticky změnit.

Indian Corral nebo jeho individuální členové se podílí i na akcích na podporu různých současných indiánských hnutí, pomáhá při organizaci návštěv indiánských umělců a aktivistů v Čechách.

Indian Corral při Westerners International vydával následující časopisy: Indian hobby courier, Euroindian magazín a Poselství světa v kruhu, které pokračuje dosud.

2000

2000 winter camp 2000 winter camp 2000 winter track
2000 winter trek 2000 winter trek 2000 winter trek

2002 - pow wow Hamiltony

2002 pow wow Hamiltony 2002 pow wow Hamiltony 2002 pow wow Hamiltony 2002 pow wow Hamiltony 2002 pow wow Hamiltony 2002 pow wow Hamiltony 2002 pow wow Hamiltony
2002 pow wow Hamiltony 2002 pow wow Hamiltony 2002 pow wow Hamiltony 2002 pow wow Hamiltony 2002 pow wow Hamiltony 2002 pow wow Hamiltony 2002 pow wow Hamiltony
2002 pow wow Hamiltony 2002 pow wow Hamiltony 2002 pow wow Hamiltony 2002 pow wow Hamiltony 2002 pow wow Hamiltony 2002 pow wow Hamiltony 2002 pow wow Hamiltony
2002 pow wow Hamiltony 2002 pow wow Hamiltony 2002 pow wow Hamiltony 2002 pow wow Hamiltony  

Kromě Indian Corralu existovalo či existuje samozřejmě více oficiálních či neoficiálních seskupení. Neoficiální sdružení Midewiwin z 80. let, které spojovalo několik dětských kmenů, inspirované Irokézskou ligou a s programem založeným z velké míry na Setonově woodcraftu, již bylo zmíněno. Midewiwin i některé z kmenů fungují dosud, i když již ne v té míře jako v 80. letech. Jeden z hlavních kmenů, Neskenon, vydával časopis Wampum Neskenonu, na jehož základě spočívá dnes vydávaný stejnojmenný časopis s mnohem širším záběrem.

V r. 1990 se znovuobnovila Liga lesní moudrosti, primární nositel woodcraftu v Čechách. Kmeny LLM se zabývají přímo indiánským hobby v různé míře, u některých se členství v LLM a Indian Corralu překrývá. LLM je poměrně aktivní organizací, vydává časopis Bizoní vítr, vydává knihy o woodcraftu a jeho historii, E.T Setonovi, velmi úspěšná byla příručka Táboříme v týpí, nyní již ve druhém vydání. Liga také laskavě poskytuje místo těmto stránkám.

Další seskupení a jednotlivci s různě hlubokým zájmem o Indiány pracují i v jiných organizacích (Pionýr, Junák, TOM, Tábornická unie,...) nebo zcela nezávisle.

Rádi bychom poděkovali všem těm, kteří nám poskytli své znalosti, vzpomínky a fotografie a umožnili tak vznik tohoto textu a obrazové dokumentace. Dále všem těm, kteří urovnali cestu ale nejsou již mezi námi, aby mohli posoudit ovoce své práce. Pracujeme na neustálém doplňování fotografií, abychom postupně zaplnili bílá místa. Hledat, půjčovat a scanovat staré kroniky a prokopávat se horami starých fotek nasypaných v krabicích zabere hodně času, proto prosíme o pochopení a strpení.

Nakonec, a především, dovolte poděkování i původním obyvatelům obou Amerik, jejichž odvaha, hrdost, estetika, filozofie, znalosti přírody a touha po svobodě byla zdrojem inspirace a síly i pro mnohého z bílých mužů a žen v kotlině mezi horami daleko za oceánem.

Připravil Jan Křístek a Bohuslav Švára, "Akičita Sapa", 2003
úprava foptografií (retuše): Rob Tobias

Dalsi fotografie naleznete na těchto adresách:
http://www.indiani.cz/web/stalose.php
http://www.indiancorral.cz/htm/IC.html

V případě jakýchkoliv problémů, poznámek či dokonce nabídek pomoci při shánění fotografií, kontaktujte, prosím, webmastera.

zpět na obsah
Liga lesní moudrosti, Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1; e-mail: ustredi(zavináč)woodcraft(tečka)cz
design and produce made by © Pavel Spálený - Yučikala Wičaša www.yucikala.net