www.stoupaninahoru.cz www.woodcraft.cz Kmenové zřízení STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR ČRDM - Česká rada dětí a mládeže ATOM - Asociace turistických oddílů mládeže ČR

předchozí předchozí kapitola | následující kapitola pokračování | Zpět na obsah

7. HYPOKORISTIKA

7.1. Definice pojmu hypokoristikum/hypokoristikon

V české lingvistice jsou hypokoristika považována za jev periferní, neboť spadají do nespisovné vrstvy jazyka. Někdy jsou dokonce řazena mezi slangové výrazy, protože užití konkrétní hypokoristické podoby může být typické pro určitou sociální skupinu.

Samotný termín hypokoristikon pochází z řeckého jazyka. Výzkum hypokoristických podob rodných jmen byl a stále je značně problematický. Nejedná se totiž o stabilizovanou složku jazyka, protože expresivita hypokoristik se proměňuje s citovým postojem mluvčího. Mimoto hypokoristika jsou vázána na konkrétní komunikační situaci, vznikají v mluvené řeči při citovém zaujetí mluvčího. Ze stylistického hlediska je pro tyto podoby jmen charakteristická neoficiální sféra, mluvená podoba a přítomnost adresáta. Hypokoristika se snaží osvěžit mluvený jazykový projev. Plní také funkci identifikační a individualizační, jsou prostředkem k rozlišení jedinců, kteří mají stejná rodná jména. Na jejich tvoření má velký vliv módnost.

Definice termínu hypokoristikon není jednotná. V české lingvistice existuje více názorů na obsah tohoto pojmu. Zde některé uvádím.

„Hypokoristikum je v české lingvistické tradici chápáno jako domácká, mazlivá nebo zdrobnělá obměna neutrálního, oficiálního vlastního jména, zřídka apelativa v důvěrném (rodinném, přátelském atd.) prostředí.“ 19

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádí následující definici: „Hypokoristikon je domácká podoba rodného jména (např. Jarka).“ Ve slovníku však už nejsou uvedeny konkrétní hypokoristické tvary rodných jmen.

Podobně definice u Františka Trávníčka: „Domácká jména vznikla a vznikají v rodinném, důvěrném styku, prostředí a jsou to od původu veskrze podoby povahy citové (afektivní). Jejich základní ráz je odlišnost od původní podoby, obvyklé ve styku veřejném a úředním. Hypokoristická podoba je výrazovým prostředkem této důvěrnosti prostředí, blízkého vztahu mluvčích k osobě oslovené nebo třetí. Proto se jich též užívá při projevech v prostředí důvěrném, rodinném.“ 20

Svatopluk Pastyřík definuje hypokoristikum nověji jako „expresivní obměnu neutrálního jména (vlastního jména i apelativa) v neoficiální sféře lidské komunikace.“ 21 Odmítá omezování jejich použití na rodinné prostředí, domnívá se, že bohatost tvoření hypokoristických tvarů je spíše typická pro kolektivy stejné generace, tj. školní, kamarádské a zájmové.

Také Marie Čechová už vnímá pojem hypokoristikon šířeji. „Jedná se o citovou obměnu jmen příbuzenských a jmen rodných (křestních), jichž se užívá v důvěrném styku, rodinném a přátelském.“ 22

Jana Pleskalová vychází z definice S. Pastyříka a zahrnuje pod pojem hypokoristika nejen obměny deminutivní a meliorativa, tj. tvary jmen s kladným citovým zabarvením, ale také tvary, které primárně vyjadřují negativní hodnocení, tzv. pejorativa. Jejich základní funkcí je vyjadřovat subjektivní postoj k pojmenovávané osobě (kladný či záporný). Pejorativní tvary mohou vzbuzovat dojem dospělosti nebo mužnosti svého nositele, snaží se zpestřit běžné vyjadřování a vytvořit ojedinělá až exkluzivní označení pro daného adresáta, což je velice příznačné pro mluvenou řeč zejména mladé generace. Tato expresivní pojmenování často pronikají přes přátele, spolužáky a kamarády do rodinného prostředí, kde jsou používány nejen sourozenci, ale i rodiči.

Užití hypokoristik se v současné době rozšiřuje mimo domácí prostředí, především do kolektivů a part, kde mladí lidé tráví svůj volný čas. Za hypokoristika se pokládají i jména, která jsou odvozená od příjmení, a expresivně zabarvená apelativa stejné slovotvorné struktury.

Ve své práci vycházím především z názorů Svatopluka Pastyříka. Pozornost věnuji pouze hypokoristickým podobám rodných jmen a přezdívek, které jsou velice oblíbené v přátelském kolektivu. Ve woodcrafterském prostředí se hypokoristických podob užívá především u dětí, které ještě nezískaly přezdívku. Kromě toho jsou hypokoristické tvary užívány mezi členy kmene mimo oddílové prostředí. Dotazník potvrdil, že nejčastěji jsou respondenti nazýváni hypokoristiky v rodinném kruhu, zejména rodiči a prarodiči.

7.2. Principy uplatňující se při tvoření hypokoristik

Jak již bylo řečeno, na tvoření hypokoristik má vliv kromě slovotvorných postupů celá řada dalších faktorů – rodinné zvyklosti, dialektické působení a módnost. Při vytváření hypokoristik se ze slovotvorných způsobů uplatňuje především odvozování (derivace), v menší míře se také vyskytuje skládání (kompozice). Ve woodcrafterském kolektivu se druhý způsob tvoření neuplatnil.

Podstatou odvozování hypokoristik je připojení slovotvorného formantu k propriálnímu nebo apelativnímu základu. Slovotvorné formanty jsou afixy (prefixy a sufixy), při derivaci hypokoristik se však uplatňují pouze sufixy, které se připojují k plnému nebo redukovanému základu rodného jména, příjmení nebo hypokoristika. Jako odvozovací základ slouží začátek (Barbora - Bára), střed (Sebastian – Basty) nebo konec jména (Jakub – Kuba).

Derivační postupy jsou v některých případech provázeny hláskovými alternacemi. Hypokoristika získaná dotazníkovým výzkumem podléhají podobným alternacím jako apelativa, která popisuje M. Dokulil. (Tvoření slov v češtině 1, s. 163 – 167)

  1. samohláskové
    • kvantitativní obměny
      • a/á: Barbora - Bára, Pavla - Pája, Radka - Ráďa, Karel - Kája, David - Dáda
      • á/a: Tomáš - Tomas, Lukáš - Lukas
      • e/é: Petr - Péťa
      • i/í: Jiří - Jíra
      • y/ý: Lukyn - Lukýneček
    • kvalitativní obměny
      • a/e: Jan - Jeník
  2. souhláskové
    • palatalizační obměny
      • k/č: Honzík - Honzíček, Kubík - Kubíček
      • r/ř: Petr - Petříček
      • t/ť: Petr - Peťa
    • depalatalizační obměny
      • ř/r: Jiří - Jíra, Ondřej - Ondrášek
      • ť/t: Vojtěch - Vojta

Hypokoristika se mohou odvozovat z plného nebo redukovaného základu cizí podoby příslušného jména (např. hypokoristikum Honza pro jméno Jan vzniklo podle německého Hans z Johannes).

Hypokoristika odvozená ze zkráceného základu se mohou vztahovat k více jménům, která obsahují stejný základ (např. Anďa se užívá pro Andreu i Annu).

Jako hypokoristikum může sloužit rovněž cizí ekvivalent základní podoby jména (Margareta pro Markétu, Karlos pro Karla, Dave [Dejv] pro Davida).

Hypokoristika se také tvoří na základě zvukových variací, nejčastěji opakováním první slabiky jména nebo přezdívky (David→Dáda, Veverka→Veve). U jednoho respondenta se podoba přezdívky změnila ve snaze o snadnější výslovnost, předsunutím konsonantu před přezdívku začínající vokálem (Axis→Baxis→Baxi).

Při tvoření hypokoristik se uplatňuje i odvozování druhého stupně, tzv. sekundární, při němž vznikají hypokoristika derivací z jiných hypokoristik (např. Lenka→Lenila→ Leňulenka).

Poslední skupinou je užití přezdívek vycházejících z křestního jména nositele (Martin→ Marťan).

7.3. Expresivita hypokoristik

Pojem expresivita je definována jako: „Citový vztah, citové zaujetí mluvčího vyjádřené různými jazykovými prostředky.“ 23 Obecně se projevuje neobvyklými hláskovými kombinacemi, specifickými prvky slovotvornými a tvaroslovnými, např. různými posuny v kategorii rodu, čísla, osoby a času u vyjádření verbálního. 24 Pro sféru hypokoristického tvoření je charakteristická výrazová expresivita. Většina užívaných sufixů může vyjadřovat různý stupeň expresivity, některé však lze jednoznačně zařadit mezi meliorativní a deminutivní (-i), nebo augmentativní, pejorativní (-ák). Expresivita patří mezi nejdůležitější složky hypokoristik, protože takovéto tvary vznikají při citovém zaujetí mluvčího. Jejich cílem je vyjádřit vztah mluvčího k adresátovi, vytvořit originální pojmenování pro danou osobu. Rozhodnout o tom, zda má konkrétní výraz kladné či záporné zabarvení, je u hypokoristik velmi obtížné, protože se expresivita výrazu mění s citovým postojem mluvčího a záleží na konkrétní komunikační situaci. Míru expresivity nelze změřit ani stanovit, lze však říci, že všechna hypokoristika mají jistý expresivní náboj. Lze tedy rozlišit různé stupně expresivity. Některá hypokoristika v běžných komunikačních situacích své expresivní zabarvení ztrácejí, stávají se neutrálními tvary. Jedná se zejména o tvary mužských hypokoristik odvozených sufixy -ek (Radek), -da (Standa), ženských hypokoristik odvozených sufixy -ka (Hanka), -a (Magda), -ša (Dáša) a hypokoristik užívaných pro oba dva rody, která bývají nejčastěji odvozena sufixem -a.

7.4. Rod hypokoristik

Každé hypokoristikum, stejně jako jakékoliv jiné jméno v českém jazyce, náleží k určitému gramatickému rodu. U proprií je gramatický rod určen přirozeným rodem pojmenovávaných osob. Hypokoristické tvary jmen však často nerespektují přirozený rod a pro silnější vyjádření expresivity využívají kategorii jmenného rodu, čímž při tvoření hypokoristickým obměn rodných jmen dochází ke změně morfologické charakteristiky některých proprií. Tyto nově vytvořené formy signalizují expresivitu a větší míru emocionálního vztahu mluvčího k adresátovi. Stále častěji se prosazuje tendence vytvářet stejná hypokoristika pro rod mužský i ženský. Miloslava Knappová ve svém výzkumu dochází k závěru, že především sufixy -a, -ák, -ča, -ša, -da, -ja, -ka, -ek, -na/-ňa, -i/-y, -ik/- ík, -inka, -ula, -uš(a), -uška, -ouš(ek), -ky slouží v současnosti k derivaci mužských i ženských hypokoristik. 25 Rozdíl mezi přirozeným a gramatickým rodem je velmi důležitý, neboť vyjadřuje kladný nebo záporný postoj mluvčího k adresátovi.

7.4.1. Hypokoristika ženských jmen

V následující tabulce jsou ke každému rodnému ženskému jménu uvedena získaná hypokoristika.

Rodné jméno Hypokoristika Počet hypokoristik
Alena Alča, Ališ, Aluše, Alenka, Aluška 5
Alexandra Alex, Saša/Sáša, Sašenka 4
Andrea Anďa, Andy, Andrísek, Andrejka 4
Aneta Anet, Anetka 2
Anna Anďa, Anča, Anička, Andulka, Andula, Anice 6
Barbora Bára, Barča, Barborka, Barunka 4
Eliška Eli, Elis 2
Eva Evča, Evička, Evice, Evouš, Evule, Evka 6
Jana Janča, Janička, Janice, Janka 4
Lenka Lenča, Lenička, Leňule, Leni 4
Lucie Lucka, Lucík, Lucina 3
Magdaléna Magda, Magdalénka, Magič, Magdi, Majda 5
Marcela Marci, Marcelína, Macek 3
Markéta Maki, Markétka, Makina, Marki, Marka 5
Pavla Pája, Pavlínka, Pájuš, Pájuška 4
Radka Ráďa 1
Tereza Terča, Terka, Terezka, Tery, Terezína 5
Veronika Verča, Veru, Verunka 3
Zuzana Zuza, Zuzka, Zuzanka, Žužu 4

Výzkumem bylo k 19 rodným ženským jménům nashromážděno 74 hypokoristických podob. Největší množství neoficiálních podob se vyskytlo u jmen Anna (6) a Eva (6).

7.4.2. Hypokoristika mužských jmen

Tabulka zobrazuje získaná hypokoristika k rodným jménům mužským.

Rodné jméno Hypokoristika Počet hypokoristik
David Dave, Davídek, Dáda 3
Jakub Kuba, Kubík, Kubíček, Kuboch 4
Jan Honza, Honzík, Honzíček, Jeník, Jenda, Jeníček 6
Jiří Jura, Jiřík, Jiříček, Jurajs, Jíra, Jirka 6
Karel Kája, Karlos, Kájin 3
Lukáš Lukyn, Lukášek, Lukýneček, Lukas, Lukeš 5
Martin Marťa, Martínek, Marťan 3
Matyáš Mates 1
Ondřej Ondra, Ondříšek, Ondrášek 3
Petr Peťan, Peťas, Péťa, Petříček 4
Sebastian Basty, Seba 2
Stanislav Standa, Staníček 2
Tomáš Tom, Tomík, Tomas, Tomášek 4
Václav Vašek, Venca 2
Vojtěch Vojta, Vojtík 2

Respondenti mužského pohlaví uvedli ke svým rodným jménům celkem 50 hypokoristik. Nejvíce podob neoficiálních jmen bylo zaznamenáno u jmen trvale oblíbených, Jan (6) a Jiří (6).

7.4.3. Hypokoristika ženských jmen utvořená z přezdívek

Tabulka zobrazuje získaná hypokoristika vzniklá z přezdívek. Uvedena jsou jen ta jména, u kterých se vyskytovala alespoň jedna hypokoristická podoba.

Rodné jméno Hypokoristika Počet hypokoristik
Axis Axísa, Baxi, Baxis 3
Bublina Bubla, Bublinka 2
Culík Culíček, Culda, Copan 3
Čejka Čeja, Čejenka, Čejička, Čejenečka 4
Inyanteča 26 Inyan, Teča, Tečák 3
Kostička Kosti, Kostka 2
Lasička Lasi 1
Myška Myšák, Myšička, Myšan 3
Oslík Oslíček 1
Rissa Rissenka, Rissena 2
Slunko Sluníčko 1
Smajlík Smajla, Smajlíček, Smajlka 3
Tringa Tringína, Tringulína 2
Veverka Veve, Veveruška 2
Zoubek Zuban, Zub, Zoubeček 3
Žížala Žíža, Žůža 2

Hypokoristika byla utvořena pouze od 16 přezdívek, jejichž nositeli byly dívky. Celkem bylo získáno 37 jmen.

7.4.4. Hypokoristika mužských jmen utvořená z přezdívek

V tabulce jsou zobrazeny pouze přezdívky, u kterých byla doložena hypokoristika.

Rodné jméno Hypokoristika Počet hypokoristik
Čiko Čikoun, Čikouš, Čiki 3
Kulík Kulda, Kuloch 2
Mýval Myvča, Mýválek 2
Prófa Prófíček, Prófan 2
Soptík Sopťa 1
Šampón Pony 1
Šmudla Šmudloch 1
Špalíček Špalda, Špalík 2
Zip Zipan, Zipík 2

U chlapeckých přezdívek bylo utvořeno neoficiálních jmen méně. Z 9 přezdívek bylo vyvozeno celkem16 hypokoristik.

7.4.5. Shrnutí

Z dosavadního třídění je možné odvodit následující tabulku.

  Počet dotazovaných Hypokoristika z rodných jmen Hypokoristika z přezdívek Celkem hypokoristik Průměrný počet hypokoristik na 1 respondenta
Děvčata 25 74 37 111 4,44
Chlapci 32 50 16 66 2,06

V porovnání počtu ženských a mužských jmen a celkového množství jejich hypokoristických podob, které byly nashromážděny v obou kategoriích, vychází průměrně 4,44 hypokoristik na každou dívku a 2,06 na každého chlapce. U dívek tedy bylo vytvořeno přibližně dvakrát více hypokoristik než u chlapeckých jmen. Z uvedeného vyplývá, že děvčata jsou při tvoření neoficiálních, mazlivých podob jmen a přezdívek kreativnější než chlapci, využívají více svou obrazotvornost, uplatňují širší škálu pojmenování a přikládají svému jménu též větší důležitost. Chlapecká hypokoristika nemají takovou míru expresivity, častější než tvoření hypokoristik je u nich tvoření přezdívek z příjmení.

7.5. Tvoření hypokoristik z ženských jmen

Všeobecně lze říci, že pro tvoření ženských hypokoristik platí zásady, které byly uvedeny výše, v kapitole o principech tvoření hypokoristik. Odvozujeme je tedy z plného základu nebo redukovaného základu oficiálního rodného jména nebo již vytvořeného hypokoristika. Další možností je krácení neboli odvozování nulovým sufixem, na které se nepohlíží jako na samostatný způsob tvoření slov. Ve funkci ženských hypokoristik se objevily i formace odvozené z cizích rodných jmen.

7.5.1. Hypokoristika odvozená z plného základu rodného jména nebo již vytvořeného hypokoristika

Přípony jsou v tabulkách řazeny podle četnosti. Pro přehlednost a lepší orientaci jsou u nejasných případů uvedena i jména, ze kterých vycházím.

SufixyHypokoristika
-ka Alenka, Anetka, Barborka, Evka, Janka, Lucka, Magdalénka, Markétka, Terezka, Zuzanka
-ina/-ína Lucina, Makina (Maki←Markéta), Terezína, Marcelína
-ička Evička, Janička, Lenička (Léňa)
-ča Evča, Janča
-ice Evice, Janice
-ule Evule, Leňule (Léňa)
-jka Andrejka
-ula Andula (z hyp. Anda←Anna)
-ulka Andulka (z hyp. Anda←Anna)
-uš Pájuš (z hyp. Pája←Pavla)
-uška Pájuška (z hyp. Pája←Pavla)
-ínka Pavlínka (Pavla)
-ouš Evouš
-ek Andrísek (Andrea z mužského jména Andreas)
-enka Sašenka (Saša)

Na základě roztřídění sebraného materiálu můžeme konstatovat, že rozmanitost používaných sufixů je velká. Celkem bylo získáno 15 různých přípon u odvozování hypokoristik z plného jmenného základu. K slovotvornému základu je nejčastěji připojován sufix -ka (10x), dále pak sufixy -ina/ -ína (4x), -ička (3x), -ča (2x), -ice (2x), -ule (2x), -jka (1x), -ula (1x), -ulka (1x), -uš (1x), -uška (1x), -ínka (1x), -ouš (1x), -ek (1x), -enka (1x).

Kladně zabarvené sufixy: -ka, -ička, -ča, -ule, -jka, -ulka, -uš, -uška, -ínka, -ouš, -ek, -enka.
Záporně zabarvené sufixy: -ina/ -ína, -ice, -ula.

7.5.2. Hypokoristika odvozená z redukovaného základu rodného jména nebo již vytvořeného hypokoristika

Jako odvozovací základ slouží začátek, střed nebo konec jména, k němu se pak připojují slovotvorné formanty. V případě krácení hypokoristik se připojuje k základu slova sufix nulový (např. Kristýna→Tina). Stejně jako hypokoristika utvořená z plného jmenného základu se i hypokoristika odvozená z redukovaného základu tvoří z rodných jmen i hypokoristik. U tohoto typu se podařilo celkem získat 16 různých sufixů.

SufixyHypokoristika
-i/-yAndy, Eli, Leni (z Lenka), Magdi (z Magdalény), Maki, Marci, Marki, Tery
-čaAlča, Anča, Barča, Lenča (Lenka), Terča, Verča
-aBára, Marka (Markéta), Zuza
-kaTerka, Zuzka
-unkaBarunka, Verunka
-ďaAnďa, Ráďa
-uškaAluška
-jaPája (z Pavla)
-iceAnice
-ušeAluše
-uVeru
-išAliš
-íkLucík
-jdaMajda 27
-cekMacek
-ičkaAnička
-ičMagič 28

Mezi nejproduktivnější přípony patří -i/ -y (8x) a -ča (6x). Třikrát se objevil sufix -a. Další sufixy se vyskytly již méně – dvakrát přípony: -ka, -unka, -ďa a jedenkrát sufixy: -uška, -ja, -ice, -uše, -u, -iš, -ík, -jda, -cek a -ička, -ič.

Kladně zabarvené sufixy: -i/ -y, -ča, -unka, -uška, -ďa, -ja, -u, -iš, -ík, -jda, -cek, -ička.
Záporně zabarvené sufixy: -ice, -uše, -ič.

Některá hypokoristika v běžně mluveném jazyce své expresivní zabarvení ztrácejí, neutralizují se. Jedná se především o tvary ženských hypokoristik odvozených sufixy -a (Bára, Zuza, Marka) a -ka (Terka, Zuzka). Tyto podoby se postupně stávají neutrálními.

7.5.3. Krácení ženských hypokoristik

V dotazníkovém výzkumu se objevily i zkrácené tvary ženských jmen. Krácení se nepokládá za samostatný slovotvorný způsob (ve způsobu zkracování jmen), jedná se o odvozování, při němž se připojuje nulový sufix k základu oficiálního rodného jména nebo hypokoristika (např. Alex z Alexandra, Magda z Magdaléna, Anet z Aneta).

V některých případech dochází ke tvoření hypokoristik, která se snaží připodobnit cizím rodným jménům (Elis – zkrácenina anglického Elizabeth).

Krácení může probíhat se změnou, nebo beze změny morfologické charakteristiky slov. Tato změna proběhla u tvarů jmen Alex a Elis. Původně tvary náležely ke vzoru „žena“, po zkrácení přešly k nesklonným podobám jmen. Změna rodu patří mezi běžné způsoby vyjadřování expresivity. Například ženská hypokoristika utvořená od jmen Andrea, Marcela přešla ke skloňování mužskému, vzor „pán“ (Macek, Andrísek).

7.5.4. Ženská hypokoristika odvozená z plného základu přezdívky

SufixyHypokoristika
-ekZoubeček (Zoubek), Smajlíček (Smajlík), Oslíček (Oslík), Culíček (Culík)
-kaBublinka
-ákTečák (Teča)
-enaRissena (Rissa)
-enkaRissenka (Rissa)
-aAxísa (Axis)
-anCopan (Cop) 29
-ínaTringína (Tringa)
-ulínaTringulína (Tringa)

Z ženských hypokoristik odvozených z plného základu přezdívky bylo získáno 9 různých sufixů.

Kladně zabarvené sufixy: -ek, -ka, -enka.
Záporně zabarvené sufixy: -ák, -a, -an, -ína, -ulína, -ena.

7.5.5. Ženská hypokoristika odvozená z redukovaného základu přezdívky

SufixyHypokoristika
-aBubla (Bublina), Smajla (Smajlík), Čeja (Čejka), Žíža (Žížala)
-anZuban (Zoubek), Myšan
-ičkaMyšička (Myška), Čejička (Čejka)
-kaSmajlka (Smajlík), Kostka (Kostička)
-iKosti (Kostička), Lasi (Lasička)
-íčkoSluníčko (Slunko)
-uškaVeveruška (Veverka)
-enečkaČejenečka
-daCulda (Culík)
-enkaČejenka (Čejka)
-ákMyšák (Myška)

Redukovaný základ ženských přezdívek poskytl pro výzkum 11 různých sufixů.

Kladně zabarvené sufixy: -ička, -íčko, -uška, -enka, -enečka, -ka, -i.
Záporně zabarvené sufixy: -ák, -an, -ena, -ína.
Neutrální sufixy: -da, -a.

7.5.6. Krácení ženských hypokoristik utvořených z přezdívek

Resufixace se projevila u následujících přezdívek: Zoubek – Zub, Inyanteča – Inyan/Teča.

Některé získané tvary hypokoristik není možno jednoznačně zařadit do určité skupiny sufixů, neboť vznikly individuálním tvořením. U antroponyma Alexandra [Aleksandra] sloužila k vytvoření domácké podoby Saša skupina -sa, která je skryta v psané podobě jména.

7.6. Tvoření hypokoristik z mužských jmen

Tvoření mužských hypokoristik je shodné s tvořením ženských hypokoristik. Odvozujeme je tedy z plného základu nebo redukovaného základu oficiálního rodného jména nebo z hypokoristika již vytvořeného. Dalším možným způsobem tvoření mužských hypokoristik je krácení neboli odvozování nulovým sufixem, na které se nepohlíží jako na samostatný způsob tvoření slov.

7.6.1. Hypokoristika odvozená z plného základu rodného jména nebo hypokoristika

Sufixy řadím v tabulkách podle četnosti. Pro přehlednost a lepší orientaci jsou u nejasných případů uvedena i jména, ze kterých vycházím.

SufixyHypokoristika
-ekDavídek, Lukášek, Martínek, Tomášek, Ondrášek (Ondráš), Vašek (Váša←Václav), Kubíček (Kubík)
-íkKubík (Kuba), Honzík (Honza), Jiřík
-íčekPetříček, Honzíček (Honza), Jiříček
-aJíra, Jura
-kaJirka
-anPeťan (Peťa)
-ečekLukýneček (Lukyn)
-asPeťas (Peťa)

Po roztřídění získaného materiálu do skupin podle sufixů se objevilo u tohoto slovotvorného typu, tj. u derivace hypokoristik z plného základu oficiálního rodného jména nebo již vytvořeného hypokoristika, pouze 7 různých přípon.

K slovotvornému základu je nejčastěji připojován sufix: -ek (7x), následují sufixy -ík (3x), -íček (3x), -a (2x), -ka (1x), -an (1x), -eček (1x), -as (1x).

Kladně zabarvené sufixy: -ek, -ík, -íček, -eček.
Záporně zabarvené sufixy: -an, -as.
Sufixy, které jsou pociťovány neutrálně: -ka, a.

7.6.2. Hypokoristika odvozená z redukovaného základu rodného jména nebo hypokoristika

Jako odvozovací základ slouží začátek, střed nebo konec jména. K jmennému základu se opět připojují nejrůznější sufixy. Ukázalo se, že tento typ je mnohem více produktivní než odvozování z plného jmenného základu. Celkem bylo nashromážděno 13 různých přípon.

SufixyHypokoristika
-aKuba, Ondra, Péťa, Vojta, Venca, Marťa (Martin)
-íkTomík, Vojtík, Jeník
-asTomas, Lukas
-in/-ynLukyn, Kájin
-íčekJeníček (Jenda), Staníček (Stanislav)
-daStanda, Jenda (Jeník)
-ochKuboch
-ešLukeš
-jaKája
-yBasty (Sebastian)
-esMates (Matyáš)
-íšekOndříšek

Nejpočetnější je sufix -a (6x), dále pak -ík (3x), -as (2x), -in/ -yn (2x), -íček (2x), -da (2x). Jedenkrát se objevily sufixy: -och, -eš, -ja, -y, -es, -íšek.

Kladně zabarvené sufixy: -íček, -ík, -y, -ťa, -ja, -íšek, -es.
Záporně zabarvené sufixy: -och, -in/ -yn, -eš, -as.
Neutrální sufixy: -da, -a.

7.6.3. Krácení mužských hypokoristik

Jak již bylo zmíněno v kapitole o krácení ženských hypokoristik, na krácení nahlížíme jako na derivaci nulovým sufixem. U mužským hypokoristik se resufixace projevila pouze u jmen Tom (z Tomáš) a Seba (ze Sebastian), přičemž došlo ke změně morfologické charakteristiky.

7.6.4. Mužská hypokoristika odvozená z plného základu přezdívky

SufixyHypokoristika
-íkZipík
-anPrófan, Zipan
-ounČikoun
-oušČikouš
-ekMýválek (Mýval)
-ochŠmudloch (Šmudla)
-íčekPrófíček (Prófa)

Kladně zabarvené sufixy: -ík, -ek, -íček.
Záporně zabarvené sufixy: -an, -oun, -ouš, -och.

7.6.5. Mužská hypokoristika odvozená z redukovaného základu přezdívky

SufixyHypokoristika
-daŠpalda (Špalíček), Kulda (Kulík)
-čaMyvča (Mýval)
-iČiki (Čiko)
-ochKuloch (Kulík)
-íkŠpalík (Špalíček)
-aSopťa (Soptík)
-yPony (z Šampón)

Kladně zabarvené sufixy: -ča, -i, -ík, -y.
Záporně zabarvené sufixy: -och.
Neutrální sufixy: -da, -a.


19 Karlík, P.; Nekula, M.; Pleskalová, J. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002, s. 172.
20 Trávníček, F. Mluvnice spisovné češtiny. Praha: Slovanské nakladatelství, 1951, s. 263.
21 Karlík, P.; Nekula, M.; Pleskalová, J. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002, s. 172.
22 Čechová, M. Čeština – řeč a jazyk. Praha: ISV nakladatelství, 1996, s. 99.
23 kol. Slovník spisovného jazyka českého. Praha: ČSAV, 1960, s. 476.
24 Pastyřík, S. Studie o současných hypokoristických podobách rodných jmen v češtině. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003, s. 99.
25 Knappová, M. K proměnám systému hypokoristik. In kol. Onomastické práce. Svazek IV. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2000, s. 213.
26 Indiánské jméno dakotské.
27 Při slovotvorné analýze je možný dvojí výklad:
  1. Sufix -da (Majdaléna→Majda).
  2. Sufix -jda (Ma-gdaléna→Majda).
28 Při slovotvorné analýze je možné dvojí chápání:
  1. Sufix -ič ze zkráceného základu hypokoristika (Magdaléna→Magda).
  2. Zrácená podoba slova magnetofon, jednalo by se o přechod k přezdívkám.
29 Copan vzniklo z hypokoristika Cop, které bylo vytvořeno na základě podobného významu od slova Culík.

předchozí předchozí kapitola | následující kapitola pokračování | Zpět na obsah
Liga lesní moudrosti, Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1; e-mail: ustredi(zavináč)woodcraft(tečka)cz
design and produce made by © Pavel Spálený - Yučikala Wičaša www.yucikala.net