www.stoupaninahoru.cz www.woodcraft.cz Kmenové zřízení STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR ČRDM - Česká rada dětí a mládeže ATOM - Asociace turistických oddílů mládeže ČR

předchozí předchozí kapitola | následující kapitola pokračování | Zpět na obsah

ZÁVĚR

Základním obecně formulovaným cílem této práce je verifikace nebo falzifikace úvodem stanovených hypotéz. Ke každé z hypotéz jsem se snažil najít potvrzující důkazy a současně je vystavil možnosti vyvrácení.

H1: Woodcraft a knihy E.T. Setona měly na území bývalého Československa mimořádný ohlas a specifický vliv na vznik a činnost organizací a hnutí s programem v pobytu v přírodě.

Potvrzující důkazy jsem předložil v celé řadě poznatků obsažených v teoretické části této práce. Jednotlivě popisuji výrazný vliv na organizace Junák, Česká tábornická unie, trampské hnutí a dotýkám se vlivu na další organizace dětí a mládeže. Zjevně prioritním důkazem mimořádného ohlasu je samotná existence organizace Liga lesní moudrosti, která je svým současným zaměřením programu činnosti a realizací pedagogiky formulované E.T. Setonem unikátní ve světovém měřítku. Vedle důkazů, bylo nalezeno i několik tezí proč tomu tak je. Zřejmě nejpádnějším zdůvodněním je skutečnost, že dílo Setona bylo aktuálně a kvalitně překládáno a vydáváno ve světově nebývalém rozsahu. Prvotní a nejzásadnější zásluhu na propagaci i praktickém rozšíření woodcraftu má především Miloš Seifert, kterého následovala celá řada kvalitních pokračovatelů.

H2: Woodcraft je v České republice dosud živým a také stále aktuálním programem celoživotního vzdělávání a učení.

K verifikaci této hypotézy je základním důkazem opět samotná existence organizace LLM. Obsah a formu celoživotního vzdělávání podrobně rozebírají publikace Kmenové zřízení (rok vydání 2011) a průběžné aktualizace Knih orlích per (nejnovější modifikované vydání se připravuje k vydání v roce 2013). Důkazy o praktické realizaci přinesl provedený kvalitativní výzkum. Celoživotní charakter programu potvrzují, mimo jiné, v práci uvedené fakta o Bedřichovi Homolovi (přiznána tři orlí pera ve věku 80 let) nebo Milouši Stárkovi (orlí pero přiznáno ve věku 85 let).

H3: Současná Liga lesní moudrosti je fungující organizací, která naplňuje Setonův pedagogický program s přihlédnutím na aktuální proměny společnosti.

Důkazy o praktické realizaci Setonova pedagogického programu přináší např. výroční zprávy LLM a jednotlivých kmenů). Provedením kvalitativního výzkumu byla LLM vystavena kritickému pohledu zejména z hlediska dynamiky svého vývoje a aktuálnost reakcí na proměny společnosti. Na kritické názory přednesené Martinem Kupkou odpověděli členové náčelnictva LLM řadou logických argumentů, které potvrzují, že organizace je funkční a Setonův pedagogický program je průběžně rozšiřován, aktualizován a reaguje na proměny společnosti. Vzhledem k nadčasovosti a setrvávající platnosti Setonových idejí nelze výraznou dynamiku zásadních proměn považovat ani za žádoucí. Fungování organizace pochopitelně není možné považovat za stoprocentně ideální. Výzkum např. potvrdil problémy v náboru nových členů, ale to je realita, která postihuje všechny obdobně zaměřené organizace. LLM přesto nevykazuje pokles členské základny. Hypotézu H3 považuji za verifikovanou provedením kvalitativního výzkumu a v souladu s jeho dílčími závěry.

Problematikou a metodikou výchovné práce s dětmi a mládeží se dlouhodobě, prakticky i teoreticky, řadu let zabývám. Přesto bylo zpracování diplomové práce pro mě přínosné v mnoha nových zjištění a informacích. Týkají se zejména samotné osoby E.T. Setona. V minulosti byl předkládán téměř jako nedotknutelná dokonalá ikona (zde se nabízí paralelní srovnání s ideálním vzorem indiána). Tato idealizace proběhla zejména v době totality, kdy nebyly oficiálně publikovány k jeho osobě žádné podrobnější údaje. Atraktivitu woodcraftu i osoby jeho zakladatele zvyšovala příchuť „zakázaného ovoce“. Publikace rozborů osobnosti E.T. Setona či dalších informací kritického charakteru jsem nezaznamenal ani v počátku devadesátých let, kdy jsem se aktivně zajímal i o woodcraft. V odstupu času a hlavně v obrazu aktuálně získaných informací, vychází na povrch Setonova rozpolcenost. Ta se dotýká jeho osobnosti i politického uvažování. Vedle arogance a velkopanských projevů mu nechyběl soucit s odpadlíky společnosti. Na jedné straně zdůrazňoval zásadu vzájemné spolupráce a na druhé straně veškeré základní teze vytvářeného výchovného programu formuloval bez přispění spolupracovníků a lpěl na svém autorství. Jeho utopistické představy, že pokud bude člověk následovat příklady zvířat, tak jak to dělali indiáni, dopracuje se k dokonalejší decentralizované společnosti, ve které nebude válek, jsou v kontrastu s nadčasovostí většiny jeho pedagogických přístupů a cílů. Tato osobní charakteristika, dle mého názoru, však nijak nezpochybňuje hodnotu jím vytvořeného programu woodcrafterské výchovy.

Rovněž ve studiu wodcrafterského hnutí nalézám nová fakta a souvislosti. Jsou často neplánovitě paradoxní. Takovým příkladem je „ideální vzor indiána“, který byl v Americe jedním z hlavním faktorů neúspěchu a postupného zániku woodcrafterské organizace. Z poznatků provedeného výzkumu naopak vychází závěr, že v českém prostředí byl a je naopak prvkem vedoucím k její relativní, ale dosud setrvávající, atraktivnosti.

Liga lesní moudrosti je z pohledu členské základny relativně nepočetná skupina (např. ve srovnání s organizací skautskou), ale z pohledu pedagogického významu velmi výrazná. Její vliv lze v různém měřítku a různé podobě identifikovat snad u všech současných organizací pracujících s dětmi a mládeží působících v České republice. Jsem přesvědčen, že pokud provedeme rozbor jejich výchovných programů a metod (tedy u těch organizací, které nějaký výchovný program a systém vybudován mají) zjistíme, že všechny primárně vychází pouze ze dvou modelů. Jedná se o systém skautské a systém woodcrafterské výchovy. V rozsahu této práce nebylo možno postihnout všechny aspekty pedagogiky Setonova woodcraftu. Její zadání se v průběhu zpracování ukázalo jako příliš široké. Tato skutečnost, však otvírá možnost návaznosti v provedení dalších specifických výzkumů. K podrobnému zpracovaní se nabízí například metodika osobnostního růstu v systému orlích per a mistrovství. Oceňuji otevřenost a vstřícnost činovníků k provedenému výzkumu. Jejich přístup vyvrací případné názory o uzavřenosti Ligy lesní moudrosti.

V úvaze o souvislosti woodcraftu a sociální pedagogiky, začnu svou zkušeností sociálního pedagoga – kurátora pro mládež. Po ověření woodcrafterských metod výchovy ve vedení tábornického oddílu jsem tyto z velké části využil k vytvoření projektu krátkodobých pobytových akcí. Záměrem projektu nazvaného „Dobrodružství“ je usilovat o sociální začlenění rizikových skupin dětí, poskytovat jim sociální pomoc a tím snižovat potencionální rizikovost vzniku sociálně patologických jevů a zvyšovat uvědomění o důsledcích rizikového chování. Sleduje cíle ve změně postojů dítěte, pomoci při hledání místa v rodině, mezi vrstevníky, ve škole i ve společnosti a nabízí pozitivní alternativu vzoru. Takový vzor je zde vnímán ve dvou rovinách. Jedná se o samotnou inspiraci k aktivnímu trávení volného času a v setkání s konkrétními lidmi, kteří mohou být vzorem (včetně svých zájmů v pobytu v přírodě, speleologii, horolezectví, vodáctví a pod.). Zúčastněné děti, z klientely kurátora pro mládež, vesměs pochází z rodin, které by jim možnost účasti na takových aktivitách nenabídly a často z finančních důvodů ani neumožnily. Projekt, díky finanční podpoře města a státu, umožňuje dětem (pocházejících z velké části z rodin ohrožených sociálním vyloučením) účast na víkendových akcích. Ty probíhají v přírodě a jsou zaměřeny na táboření a turistiku, horolezectví, speleologii, vodáctví, lanové aktivity, jízdu na koních apod.. Není samozřejmě možné vyčíslit kolika dětem realizace projektu ovlivnila život natolik, že se nestaly pachateli trestné činnosti a nenastoupily dráhu toxikomanů, alkoholiků a bezdomovců. Podstatou prevence je předcházet problémům a nelze tedy statisticky zaznamenat skutečnost, která nenastala. O úspěšnosti projektu však hovoří zejména jeho dvanáctiletá kontinuální realizace a počet více než čtyřiceti víkendových akcí a letních táborů. Projektem prošlo zhruba 130 dětí, některé z nich se později bohužel kriminální kariéře nevyhnuly. Potěšující je, že mnohé z nich potkávám jako úspěšně adaptované do společnosti. Aktuálnosti programu, který využívá základní atributy woodcraftu (zejména výchovu v prostředí přírody a společenství, ale i další specifika), dokazuje opakovaný zájem dětí o účast na dalších akcích.

Domnívám se, že pedagogiku woodcraftu lze zahrnout do vědní disciplíny sociální pedagogika neboť naplňuje specifika, která můžeme hledat ve vtahu k:

  • Objektu výchovy – klade důraz na skupinu a jedince (jako objekt výchovného ovlivňování ) pojímá v širších souvislostech prostředí, ve kterém žije.
  • Cílům výchovy – preferuje orientaci na altruistické jednání, spolupráci, vzájemnou pomoc a směřuje k demokratizaci a humanismu.
  • Metodám a prostředkům – upřednostňuje postupy, kterými vychovávaného neovlivňuje přímo, ale prostřednictvím podmínek, prostředí, využíváním interpersonálních vazeb, režimu, který je v jeho prostředí uplatňován apod. 194

Woodcraft je ucelený výchovný program (probíhající mimo škol a institucí), který zdůrazňuje svou formu rekreace (v původním slova smyslu). Jeho smysl a význam vnímám jednak v rovině existence jeho reálné praktické podoby (přímá možnost zapojení se do činnosti LLM, kmenů, stráží) a také v možnosti využití pro aplikaci jeho metod a prostředků při práci s dětmi a mládeží mimo organizaci LLM.

Smyslem této práce nebylo pedagogiku Setonova woodcraftu idealizovat a nadhodnocovat. Pokusil jsem se přispět k ucelenějšímu pohledu na oblast výchovné činnosti, která v současnosti není v širším povědomí obecné ani pedagogické veřejnosti.

K významu woodcraftu se výstižně vyjádřil na fóru ke stému výročí založení tohoto hnutí Martin Kupka: „Nemyslím, že má woodcraft zázračný návod na uzdravení společnosti a že je jeho úlohou spasit svět. Ani si nemyslím, že woodcraft je ta nejlepší idea, která kdy vznikla, a že Seton je učitel národů. Jen jsem přesvědčen, že woodcraft může dát mnoha lidem cestu a alternativu.“ 195

Souhlasím a na úplný závěr dodávám: „Woodcraft nelze sebelepším popisem zprostředkovat, musí se prožit. Přejme si, aby tuto příležitost využilo ještě mnoho hledačů lesní moudrosti.“


194 KRAUS, B. Základy sociální pedagogiky, 1. vyd. Praha: Portál, 2008, s. 48-49
195 PORSCH, J. a kol. Kmenové zřízení, 1. vyd. Praha: Liga lesní moudrosti, 2011, s. 137


předchozí předchozí kapitola | následující kapitola pokračování | Zpět na obsah
Liga lesní moudrosti, Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1; e-mail: ustredi(zavináč)woodcraft(tečka)cz
design and produce made by © Pavel Spálený - Yučikala Wičaša www.yucikala.net