Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání www.stoupaninahoru.cz www.woodcraft.cz Kmenové zřízení STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR ČRDM - Česká rada dětí a mládeže ATOM - Asociace turistických oddílů mládeže ČR
Hlavní stránka » Archiv » Zprávy

Mnislav Zelený - Atapana: Případ Vsetín čili Romové jsou indiáni

(3.1. 2007 11:36)

Dne 8.11.2006 vytisky Hospodářské noviny článek, který se nedívá na případ Vsetínských romů, jako na diskriminaci - ať už pozitivní nebo negativní - v podobě, jaká je běžná české většinové společnosti. Článek můžeme s laskavým svolením šéfredaktora pana Petra Šimůnka zveřejnit.
Pavel Spálený - Yučikala

Případ Vsetín čili Romové jsou indiáni

Čtu zprávy a komentáře k vsetínskému případu, kde starosta vystěhoval neplatiče do ubytovny a část jich vyvezl za hranice svého kraje.

Mám pro Cikány-Romy slabost, můj vztah k nim je podobný jako k indiánům. Jsou si totiž v mnohém blízcí a jejich kultury jsou výrazně odlišné od naší.

Obydlí přece má být kulaté

Indiáni také nejsou zvyklí platit činži. Neplatili ji přece tisíce let, nemají to ve svých genech. Vždy bydleli ve svém. Podobně Cikáni bydleli vždy ve svém. My jsme jim jejich stany a vozy vzali a teď si za to neseme odpovědnost.

Postkolumbovští Američané indiány doslova obrali o jejich domovy a nyní to řeší třeba darováním hranatých betonových domů. Myslí si, že tím splatí svou historickou chybu a že jim budou indiáni vděční. Velký omyl.

Indiáni žili v jiných domech či stanech, z převážné většiny kruhových či okrouhlých (típí, maloka, churuata, wigvam), kde každý trám, každý kolík a otvor zrcadlil jejich pohled na svět a na kosmos. Každý z rodu či rodiny měl své místo a díky kruhovému půdorysu nebylo žádné místo nadřazené nad ostatními. Vzali jsme jim jejich pohled na svět i na mezilidské vztahy. V našich čtvercových domech doslova chřadli. Znám případ indiánů Kreen Akarore z Brazílie, kterým Brazilci nosili i jídlo. Hynuli však před očima.

Jediný správný názor je nepomáhat a nechat je na pokoji, řekl moudře znalec indiánů Orlando Villas Boas, nechat je žít, jak oni umějí a chtějí. Možná za dvacet, třicet, padesát generací se přizpůsobí.

Kupodivu ti indiáni, kteří měli tradiční čtvercové domy, jako třeba Irokézové, se asimilovali podstatně lépe než ostatní.

Škoda, že koně už neletí

Američané si problém s indiány vytvořili sami, my jsme k Cikánům-Romům přišli nevinně. Jenže způsoby jednání s nimi jsme nechtěně kopírovali od Američanů.

Nabídli jsme jim paneláky a zrušili jejich tradiční kočování. Naše domy dodnes neberou jako něco, oč by se měli starat a být nám za ně vděční. Nejsou jejich, nikdy tak nebydleli. A platit činži? Hahaha.

Ano, jsou "sociálně nepřizpůsobiví", jak si stěžují starostové. V Anglii (tam je nazývají travellers, přičemž do této kategorie mohou spadat i běloši) a ve Francii jim zanechali kočování. To je baví. Jako je bavili koně, kovařina, kotlařina, košíkářství, muzika.

Byli opravdu velcí znalci koní, ale také jejich zloději. Zlodějství bylo mezi nimi oceňováno jako pozitivní vlastnost a ukázka hrdinství. Přesně tak u indiánů. Zloději koní byli oslavování a obdivování všemi soukmenovci.Všichni si je vzájemně kradli a předváděli své hrdinství.

Koně u nás vymizeli a tak své schopnosti převedli Cikáni-Romové jiným směrem. Oni vlastně za to nemůžou, že koně už neletí. Cikáni-Romové a indiáni se dostali na velice obdobnou křižovatku, kterou však nemůžeme řešit nuceným vystěhováváním, i když soužití s nimi v jednom domě či v blízkém okolí je tristní. Chápu bílé sousedy, ale přestěhovat je jinam, to je pouze předání černého Petra do jiné ruky.

Olaši nejsou Bojašové

Další velkou chybou bylo, že jsme všechny Cikány-Romy smíchali v jednu skupinu bez ohledu na jejich etnický původ či klanovou a kastovní příslušnost, na rody a tábory. Komunistům bylo vše jedno, chtěli svými vyhláškami ukázat sílu své ideologie a urychleně asimilovat Cikány-Romy v komunistickou společnost i za cenu vysokých přídavků na děti a byty.

I mezi romskými klany je však vzájemná nevraživost, jako u indiánů. Nepřekonatelné nepřátelství bylo třeba mezi kotláři Kalderaši a koňskými handlíři Lovary. Pro nás jsou všichni stejní, ale oni se umějí rozlišovat: Romové, Bojašové, Manušové, Mačvahajové, olaští cikáni...

Neseme si chyby našich předků i dějinný exodus z Indie před asi tisíci lety, kdy se ještě jmenovali Domové či Čandálové, a kupíme další chyby. Nemůžu však přijmout kritiku našeho jednání s cikány od těch moudrých z nejmoudřejších, za jakého se považují Evropská unie nebo třeba jógin zvaný Svámídží žijící ve Vídni přes třicet pět let. Jak on nás může kritizovat, když v Indii jsou všichni obyvatelé přísně rozkastováni a Cikány považovali a považují za nejnižší kastu tak zvaných nedotknutelných!

Každé řešení je špatné

Nahromaděné problémy s menšinami se vrší ve všech zemích světa, kde je řeší s menšími či většími chybami. Jakékoliv řešení je špatné.

Samozřejmě v bývalých koloniálních velmocích imigrační přívaly ze zámoří přijímají jako dědictví své zahraniční politiky, takže mají uši splihlé a jsou vstřícní. Platí za hříchy svých otců a dědů.

Nedovedu si představit život třeba jednoho miliónu indiánů v Evropě. Samozřejmě i oni by nepochopili, proč platit daně a činži, a kdybychom jim zakázali lov a rybolov a uzavřeli je do paneláků, tak je zničí a vybydlí jako Cikáni-Romové.

Vztah k našim hodnotám prostě nemají a není to jejich chyba. Ocitli se někde jinde, než mají žít.

Aspoň to neopakujme

Nejraději bych jim zachoval jejich způsob kočovného života se zachováním našich sociálních dávek. Nebo kdyby měli možnost si vybrat území, tam se usadit a žít podle svých etnických a klanových dělení a zvyků. Samozřejmě by tomu kdekdo vytýkal formu ghett a rezervací - ale kdyby si to vybrali sami? Indiáni v některých zemích Jižní Ameriky mají svá území, taky se jim neříká ghetta ani rezervace a platí tam jejich zákony. Bohužel, nejspíš je na takové řešení pozdě.

Cikáni-Romové opustili mateřskou Indii z důvodů hospodářských změn, byli tedy ekonomičtí migranti. Z podobných důvodů zřejmě nastaly i různé vlny stěhování národů, které si jako cíl vybíraly Evropu. Bohužel, to byla období pro naše předky vždy velmi nejistá, krvavá a s výraznou ztrátou vlastní životní úrovně.

Dnešní Evropa se může opět stát konečnou stanicí podobné vlny. V rozvojových zemích s jejich bídou může kdykoli vypuknout spouštěcí signál k pochodu do bohaté Evropy. Opakování dějin už bychom dopustit neměli.

Autor je cestovatel a kulturní antropolog. Založil nadaci Velká Amazonie na ochranu indiánů

Mnislav Zelený - Atapana

Zdroj: Hospodářské noviny

Komentáře, diskuze

Doposud nebyl zaznamenán žádný komentář.


Kolik je osm plus sedm ? (ochrana proti nevyžádanému příspěvku)

Nový příspěvek
Jméno:*
Email:
WWW:
Odpovědět:
Příspěvek:*
* Povinná položka
Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Správce těchto stránek nemůže ovlivnit jejich obsah a nenese za něj zodpovědnost. Vyhrazuje si však právo je odstranit.
Nepřijatelné jsou zejména urážky, vulgarismy, rasismus, neplacená reklama a příspěvky nesouvisející s příslušným tématem.
Pokud s něčím nesouhlasíte, uveďte důvod a přidejte argumenty. Jinak je váš názor k ničemu a nemá tu co dělat.