Zhodnocení akce Točník

možná se bude mnohé z toho, co jsem Vám chtěl říct, shodovat s tím, co jsem již říkal na hradě. Přesto si ale nemohu odpustit toto závěrečné hodnocení celé akce.

Když jsme s akcí "Indiáni z Točníku" začínali, bylo nás dvacet (nám dvacet), měli jsme rozpočet nula, a když byl dobrý rok, podařilo se nám něco vybrat na vstupném. Poletovali jsme od stanovišť na tancování a zpět. Již od začátku jsme se snažili, aby se pořadatelé, kteří toho mají za celý den dost, ve večerním programu občerstvili (myšleno ve smyslu nabyli pohody a sil do dalšího dne a činnosti). Jednou z toho byla dokonce i celoligová diskuse, zda se na Točníku, coby woodcrafterské akci, může točit pivo.

V nejlepších letech za nejlepšího počasí přišlo i 2000 návštěvníků za víkend, minulý rok 1700 návštěvníků včetně dětí ze škol v pátek. Ano, to počasí je dost limitující faktor. O tomto víkendu navštívilo hrad pouze 560 návštěvníků. Letos jsme akci pořádali jen z největší nutnosti v tomto podzimním termínu. Předpokládaný červnový termín zmařila přítomnost filmařů, které si hrad nemohl dovolit z finančních důvodů odmítnout. Přestože jsem zveřejnil, že se akce nebude konat, a pak zase, že ano, začali se mi postupně nahlašovat lidi, kteří měli o účast na Točníku zájem. Bylo to všechno v poklidu. Dohodli jsme se, kdy přijedou, co si vezmou na starost. K mému úžasu bylo v sobotu v 10,00 v podstatě všechno připraveno.

Taková serióznost mě skoro až šokovala. Pravda, ne všichni se zúčastnili ranní porady. Jsem to ale i přes svou ješitnost ochoten zapomenout, protože výsledek byl opravdu profesionální. Nápad s jídlem pro účastníky se, myslím, osvědčil. Nebohý Číňan už měl asi při balení devadesáté šesté porce trochu vlčí mhu, ale skoro se i trefil do požadavků strávníků. Dva jedinci si sice objednali jídla dražší než byla domluva (že by nebyli na ranní poradě?). Musím říct, že jsem byl překvapen i počtem aktivních účastníků. Bylo jich opravdu 96. I tento počet zajišťoval, že se lidé mohli navzájem zastupovat a nebyli stoprocentně uvázaní na jedno místo celý den.

Nevím, zda jste byli spokojeni všichni, a poprosil bych Vás o kladné, ale i záporné poznatky, které by mohly celou akci do budoucna směrovat.

Jsem rád, že máme v Lize, ale i v Kondoru takové množství přátel, pro které je dělat něco pro druhé ta správná hodnota. Pro mě byl největším oceněním noční pohled z hradeb dolů na nádvoří, kde stálo proti vchodu sedmimetrové týpí, na pódiu se klátili tři bratři směr svaté město, zněly písně v podání skvělé plzeňské kapely Neboysa. Nezapomenutelné byly i moje návštěvy na stanovištích, když jsem viděl rozzářené oči dětí i rodičů, i perfektní Ichčusovo ozvučení. Když jsme udeřili do bubnu, naše hlasy vskutku vyplnily celé nádvoří.

Zkuste popřemýšlet, zda by někdo měl zájem jít do týmu na příští rok. Teď jsem to dělal v jednom člověku a některé věci se mi nepovedly tak, jak jsem si představoval. Pokud budeme chtít akci pořádat v období školních výletů, je potřeba někdo, kdo je schopen nasmlouvat školní výlety, umístit reklamy, poskytovat rozhovory do médií. Potřeboval bych i nějakého účetního, který by během akce proplácel lidem náklady. Jsem schopen takový tým koordinovat, podílet se na shánění peněz a zajistit technické zázemí a komunikaci s hradem.

Těším se na Vás i Vaše připomínky