únor 2008: Peterkův monolog učitele k hvězdnému nebi (1986)

Jak papiňák faktografií děti nabité; už v sedmičce maminky nestačí : kolik je bitev v jednom husitství - ó tolik, že z nich ani nevytéká krev.

I zeměpisné souřadnice měst umíme zpaměti ; třídění žab a mrkví vtlučem do dětí. A slovní druhy, zvlášť co kolidují, chytneme pod krkem jak příslovečnou spřežku. Dneska už nezjednodušujem ani vešku.

Musím si přiznat, i když osnovy jsou mi zákonem, vykládám je volně.

Ty, hvězdné nebe nad hlavou, mravní zákone v nás, zůstaň i po mě! Dejž, ať fakta nevyždímaj z dětí človíčky - v tom lisu...