Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání www.stoupaninahoru.cz www.woodcraft.cz Kmenové zřízení STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR ČRDM - Česká rada dětí a mládeže ATOM - Asociace turistických oddílů mládeže ČR
Hlavní stránka » Archiv » Stalo se

Podzimní ohnivecké setkání

(4.12. 2019)
Stalo se » V LLM
Stalo se » Fara Kosí potok
22.-24.11.2019
foto:J.Hladík
Krásné a příjemné prostředí fary,
lidé naladěni na podobnou notu, pohodová atmosféra,
přechodové rituály, spousta inspirace a duchovno.
Tak takhle by se dalo ve zkratce shrnout letošní podzimní ohnivecké setkání.
 
Začínalo se za tmy na cestě kolem luk na Kosím potoce poslechem příběhu z knihy Škola Malého Stromu, která nás provázela celým víkendem. Samostatně, nebo i po skupinkách jsme došli na faru do Michalovek. Úkolem bylo přemýšlet, pohroužit se do sebe, nebo se jen tak oddávat chůzi tichou noční krajinou. Na faře nás přivítali organizátoři, teplo a výborná večeře, kterou jsme zakončili pár úkoly vztahujícími se k naší večerní cestě, večerní písní, povídáním a kytarou.
 
foto:Ch.Vorlíček
Sobotu ráno jsme zahájili ranní písní, při které se zdálo, že i stromy ve větru tiše tančí, příjemnou meditací a pak už se naplno rozjel program, který byl ušitý na míru letošnímu tématu a to duchovnímu rozvoji dětí a mládeže a přechodovým rituálům.
 
Některým z nás běžel mozek na plné obrátky, někteří se díky zadání úkolů  a různým činnostem vrátili do dětství, ale všichni si odnesli spoustu inspirace a témat k zamyšlení. Večer nás čekalo překvapení v podobě procházky nočním okolím fary, při kterém jsme se orientovali podle světýlek zavěšených na stromech. Někdo šel sám, někdo ve skupince, ale všechny nás čekal krásný zážitek v podobě stromu rozsvíceného množstvím světýlek v lucerničkách, který nás po zdolání kopce vítal ze tmy. Kdo chtěl, mohl pod stromem posedět v tichu, jen se svými myšlenkami a s občasným zacinkáním zvonkohry zavěšené na větvích onoho světélkujícího stromu. Nebo napsat přání  a díky ohni ho poslat ke hvězdám, či zapálit svíčku a jen tak tiše přemýšlet. Tento zážitek byl tichý, něžný, až magický a působil skoro až nedotknutelně a myslím, že já, ani ostatní účastníci na něj ještě dlouho nezapomeneme.
 
foto:Ch.Vorlíčekfoto:Ch.Vorlíček
foto:Ch.Vorlíček
foto
 
V neděli ráno po ranní písni nás čekalo další překvapení a tím bylo zpívání ve zdejším kostele sv. Michaela Archanděla , který je hned za farou. Podle zámku, který nešel otevřít, jsme se chvíli obávali, že se dovnitř nedostaneme, ale nakonec se společnými silami podařilo dveře otevřít a uvítal nás tichý, sice odsvěcený, (což mu neubírána kouzlu), krásný barokní kostel. Zpívali jsme různé písně, hlasy nám krásně ladily a některé písně měly velikou sílu, až se tajil dech. Pro mě, která jsem nikdy v kostele nezpívala, to byl nádherný a silný zážitek.
 
foto:Ch.VorlíčekPo návratu na faru jsme se rozdělili na ženy a muže a v příjemném duchu a kruhu si povídali, zamýšleli se nad svými zážitky, zkušenostmi, otázkami, které nás zajímají a které se týkají témat tohoto víkendu.
 
A jak už to vždycky bývá, všechno má svůj konec. Balení, úklid, loučení a cesta do našich civilních domovů. S sebou jsme si odvezli spoustu inspirace, nápadů, otázek k zamyšlení a taky odpovědí, vzpomínek a zážitků.
 
Velký dík patří všem organizátorům, kteří se podílejí na přípravách a uskutečnění těchto setkání, která pro nás fungují jako jakási nabíječka. Kdy člověk odjíždí plný pozitivní energie a je připravený se s ještě větším nadšením vrhnout do dalších činností, nejen woodcrafterských.
 
Radka Kopřivová
fotky: Chrudoš Vorlíček - Top a Jan Hladík - Chirurg
Více fotografií ke zhlédnutí v galeriích fotografů: Topovy fotky a Chirurgovy fotky.

Komentáře, diskuze

16.12. 2019 11:46
Awačin
Jen poznámka k tomu odsvěcenému kostelu: ptala jsem se nějakého faráře, jak je to s tím odsvěcením kostela. Pravil, že odsvěcení není nějaký definovaný úkon, který by prováděl představitel církve. Kostel se odsvěcuje provedením nesvatého činu. Prakticky viděno, málokterý lidský čin je přímo svatý, takže jeden by v kostele nesměl ani kejchnout, ale myslím, že jsem pochopila, co měl na mysli. Zapomněla jsem už historii využívání kostela v Michalkách, ale vybavuje se mi cosi o skladišti. Nevím, jestli vytvoření zaprášené hromady materiálu je ten pravý nesvatý čin, který by ho odsvětil, a taky je mi jasné, že na opačný proces, vysvěcení, drží (minimálně v případě kostelů) církve zatím monopol. Napadá mě ale, že provedením posvátného činu, byť mimocírkevní provenience, lze duchovní úroveň místa zase pozvednout, no ni? A kdo ví - možná i dlouhodobě - i kdyby to bylo jen o maličko.
2.1. 2020 8:24
Radka
Pro mě Awačin, toto ,, odsvěcení,, nehraje vůbec žádnou roli.Ten kostel má takové kouzlo, duchovní úroveň a sílu, že si ten zážitek v sobě ponesu ještě hodně dlouho ;-).

Kolik je devět krát dva ? (ochrana proti nevyžádanému příspěvku)

Nový příspěvek
Jméno:*
Email:
WWW:
Odpovědět:
Příspěvek:*
* Povinná položka
Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Správce těchto stránek nemůže ovlivnit jejich obsah a nenese za něj zodpovědnost. Vyhrazuje si však právo je odstranit.
Nepřijatelné jsou zejména urážky, vulgarismy, rasismus, neplacená reklama a příspěvky nesouvisející s příslušným tématem.
Pokud s něčím nesouhlasíte, uveďte důvod a přidejte argumenty. Jinak je váš názor k ničemu a nemá tu co dělat.