2. víkend náčelnických zkoušek a Čotokvy Velké lóže – vandr do Roverek

Mezi 1. víkendem na Bečově a 2. víkendem na Roverkách čas potvrdil, že je opravdu relativní. Na splnění všech možných úkolů v rámci e-learningu jsme měli měsíc. Čas běžel doslova jak splašený kůň a my museli trochu zakmitat. Na našich bedrech ležel v dubnu ještě jeden úkol - odpovědět na otázku, kde vlastně se bude konat "terénní průzkum".

No, dopadlo to výborně. S výsledky hospodaření na obou panstvích Bečov i Planá jsme si poradili, nenechali se zmást a ty nás přivedly na souřadnice GPS - zříceninu hradu Ronov. Kousek od Kravařů, u Úštěka.

Sešli jsme se v pátek na hlavním nádraží. Ustrojení i věkové zastoupení jsme měli pestré – od skalních trempů (Frenk, Tomáš) přes bezuzdné mládí ke střednímu věku. A hurá na klasický vandr! Po cestě bylo na co koukat, krajina ubíhala, obloha čarovala.

Na vrchu Ronov jsme se sešli s Filipem a Tokhatamanim. Voňavou šalvějí jsme očistili mysl od tíhy civilizace a akci zahájili. Přítomný okamžik dotvářel magický soumrak, výhled na úštecké rybníky a "roverky". Záběr jak z filmu „Cesta do pravěku“, zvláštní světlo.

A prý že tam "co jsou ta tři světýlka v dáli, mezi lesy, kousek od hory Vlhošť, je osada Hvězda a tam dnes ulehneme“. Svižně jsme vyrazili. Za chvíli byla tma, ale stejně se šlo dobře a bylo dlouho vidět. Bylo po deštíčku, trochu to klouzalo. Povídali jsme si různě a vtipkovali. Z 8 km se nakonec vyklubalo 12, zn. „nečekané okolnosti“, takže kolem jedné jsme se uložili pod „náš“ převis.

Celý víkend jsme na ohni vařili, hodovali, povídali si v kruhu. Vyprávěli si o sněmu, o zvyklostech v kmenech. Zkoušeli rozdělávat oheň třením dřev i křesáním. Tokhatamani, Filip i Kamila se podělili o různé "vychytávky".

Druhý den nás Tokatamani trochu protáhl po roverkách. Původně jsme se chtěli zabydlet na kempu Mamuťák. Ale nevědomky jsme se trefili do termínu pravidelné brigády „roverských patriotů“ (trempů-ochránců této oblasti) a ti zrovna na Mamuťáku měli na večer domluvený slavnostní oheň. Vyklidili jsme prostor a základnu jsme si udělali nedaleko, v kempu "U mrtvýho dítěte". Taky krásný místo. Učarovalo mnohým z nás a byl tam božský klid.

Nás účastníky čekal další úkol - kompletně a ve vlastní režii uspořádat večerní sněm. Rozdělili jsme si úkoly. Pepa si vzal na starost architekturu ohniště v nezvykle malém sněmovním kruhu. Pípáček s Jířou se postaraly o fakuli - "madlo" měla jak rocková kytara, nezvyklý. Jedinečný. Petr se ujal rozdělání ohně třením dřev - zhostil se toho jako profík. Klobouk dolů. Holky si připravily zpěvy čtyř světel. Kluci z Bečova Tomáš a Frenk nápaditě pověsili ligovou vlajku a připravili březovou tyč k pasovacímu kopí. Domluvili jsme průběh sněmu, bod po bodu. Sněm jsem vedla já. S úctou, s citem i s odhodláním. Ve chvilce pravdivých slov jsme každý řekli svoje k náčelnickým zkouškám. Opakovaně zazněla slova poděkování i vděčnosti.

Myslím, že sněm se vydařil – díky nám všem. Měl ducha, vznešenost, proběhly důležité rituály. Po ukončení sněmu jsme ještě do noci seděli u ohně a pěli všechno možné i nemožné. Tokaheya a Tokhatamani hráli na kytaru jak vo život.

Na nedělní ranní píseň našel Glí krásný místo na skalách s výhledem.

A na závěr víkendu jsme v „našem kempu U mrtvýho dítěte“ v písku našli lebku Pluha z Rabštejna s důležitým poselstvím – konkrétně rukama Pípáčka. A světě div se, šlechtic Pluh z Rabštejna nám předal své vyznání k woodcraftu, jehož kouzlo jak pro něho, tak pro nás je mocné. Metodicky nás při hledání vedl Tomáš, renomovaný soudní znalec v oblasti archeologie.

Víkend to byl opět výjimečný. Bylo cítit, že jsme naladěni na podobnou notu. Nechtělo se věřit, že vandr trval „jen“ dva dny. A podle Tomáše – bylo cítit kunderovskou "lehkost bytí".

Wašte!

Irena Žaloudková - Irí

Pozn. pro úspěšné vyhledání tohoto článku na Internetu zadejte případně následující klíčová slova v libovolné kombinaci: výtečný lidi, dobrá atmosféra, výjimečná přírodní scenérie, smysl pro humor, odpočinek od běžného shonu a povinností. Přirozenost, věrohodnost, pospolitost. Povznášející prožitek. Vzájemný respekt, přitom blízkost.

Komentáře, diskuze

Doposud nebyl zaznamenán žádný komentář.