Výstava obrazů Pavla Čecha - Machimii

 

 

A dojmy z vernisáže?

Všeho bylo plno…

Návštěvníků, obrazů, dobrého vína i „na kusy rvaného“ Machimii s jeho velkou a hlavně náročnou snahou věnovat se všem.

Pro pracovní zaneprázdněnost Bolka Polívky zbyl uvítací projev na panu Malíři, který sebekriticky přiznal, že projev pana Herce by jistě pobavil víc, nicméně se nenechal zahanbit a po nezbytných „oficialitách“ rozesmál návštěvníky vernisáže svým dopoledním saunovým příběhem, kdy podle průběhu sauny odhadoval výsledek odpolední vernisáže.

Nechte si příběh příležitostně vyprávět, třeba někde na táboření…

Nedokážu posoudit, jak dalece se na velké účasti podílela letošní cena Magnesia Litera, která byla Machimiovi udělena za knihu Velké dobrodružství Pepíka Střechy, ale spíše než zvědavci dorazili lidé, kteří opravdu věděli, na co jdou. A přiznejme si, po vydání tak krásných knih jako jsou Dědečkové, Muž, který sázel stromy, již zmiňovaného a oceněného Velkého dobrodružství Pepíka Střechy, Tajemství ostrova za prkennou ohradou, O čertovi, Stoupání na horu a dalších, je lidí, kteří vědí „na co jdou“ v případě Machimiovy výstavy hodně.

Příjemné bylo prodejní gesto Nakladatelství Petrov, které na vernisáži tyto knihy prodávalo s výraznou slevou, a to i ty nové – nešlo tedy o žádný výprodej ležáků. Však se za chvilku vytvořila fronta u narychlo vzniklé improvizované autogramiády.

Byl jsem rád, že jsme si s Machimiou našli chvilku pro sebe, abych mu mohl předat jinou krásnou knihu, a to Karpatské hry od Míly Nevrlého - Náčelníka, která byla poděkováním za nádhernou ilustraci na titulní stranu připravované knížky Náčelníkův rok, která by měla vyjít pod hlavičkou LLM již v brzké době.

 

A zážitek na závěr?

Po nástupu do rychlíku směrem na Prahu jsem byl svědkem divokého výstupu jakéhosi nervově labilního pasažéra, který nechtěl strpět, aby v kupé jel ještě někdo jiný než on. Nakonec popadl své věci a s výkřikem, že nechápe, proč se v prázdném vlaku cpeme všichni k němu, se začal prodírat chodbičkou plnou lidí do pryč...

Pán středních let, který vlezl do kupé přede mnou, si ulevil: „…a to jsem byl v tak báječné společnosti lidí a tady potkám takovýho blba“. Aby řeč nestála, zeptal jsem se ho, o jakouže to báječnou společnost šlo a dočkal se odpovědi spojené s doporučením, abych se na tu výstavu obrazů pana Čecha taky šel podívat…

 

Výstava v prostorách foyer Divadla Bolka Polívky trvá až do 17. 11. 2013.

Tomu, kdo je z Brna a okolí gratuluji, má to blízko.

Kdo se do Brna chystá z daleka, měl by si do svého itineráře napsat, že výstava je zdarma přístupná a to dvě hodiny před večerním představením.

 

Michael Antony – Tony

 

 

 

Machimia	Zahájení vernisáže

 

 

Pravá indiánská pohostinnost :)	Knihy byly vyprodány během chvilky

 

 

Wikki společně s malířem Liborem Vojkůvkou u obrazu Stoupání na horu	Wikki s Tewlikitem (Apačem) při plánování trasy stoupání:)

 

 

Obraz Rychlé šípy vyráží do Stínadel	Obraz Žluťásek

 

 

                                                        

                                                           Obraz Naposledy psím bojovníkem

 

 

Podrobnosti k výstavě najdete na stránkách Divadla Bolka Polívky. Možná je to maličkost, ale mohla by být inspirující i pro jiné – na konci zde zveřejněného Machimiova medailonku je napsáno, že je členem Ligy lesní moudrosti.