www.stoupaninahoru.cz www.woodcraft.cz Kmenové zřízení STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR ČRDM - Česká rada dětí a mládeže ATOM - Asociace turistických oddílů mládeže ČR

Jak je Liga vnímaná okolím a jak do budoucna?

Aleš Sedláček - Tokaheya

Pozn.: tento článek je reakcí na Loganovu Myšlenku o manažerském vedení ligy a výrazném zvětšení jejího záběru

Jak vidí ligu ostatní? Když jsem šel přihlašovat elektřinu do MW2 - klubovny Waldenu, ligové knihovny.. tak mi paní za přepážkou řekla, že by se takhle vyplněný formulář panu Setonovi asi nelíbil. Koukal jsem na ní jako výr. Všechny lidi přede mnou vyhodila, jakmile narazila na nějakou nesrovnalost. Mně řekla kam mám co napsat a jakým jménem se tam mám podepsat za 10 minut bylo vyřízeno.

Když nám zatékalo do světlíku zavolal jsem na správu nemovitosti. Přišel tam chlap v montérkách, viděl tam někde po zdi "Liga Lesní Moudrosti" a rozpovídal se jak v Nerudově ulici měli za totáče klubovnu a dělali woodcraft. Jeden hovor mobilním telefonem mu zajistil 80 tisíc aby světlík opravil a za 14 dní bylo hotovo.

Dva malé, možná bezvýznamné příklady, se kterými jsem se osobně setkal a kdy jsem viděl, že woodcraft je v této zemi živý pojem, který pro lidi do kterých bych to na první pohled neřekl, něco znamená.

Když jsem seděl již několik hodin ve Vsetíně na skautském sněmu a přihlížel diskusi, přišel ke mně jeden skaut a projevil velký zájem o Bizoní Vítr a kontakt s Ligou. Viděl v lize záruku nevšední práce s dětmi, malebnost, úctu, obřady, indiánství. Na výročí 10 letech tomíků za mnou přišel pro změnu jeden Tomík a chtěl v podstatě to samé.

Liga je pro tyto lidi zajímavým úkazem, jak pracovat s dětmi a mládeží a zachovat si styl. Oni se občas za styl táboření těch jejich organizací stydí. Oni dokážou dělat možná velkolepější, celosvětové akce, mezinárodní srazy, pobyty v cizině. Chybí jim ale něco, co si myslí, že my máme.

Je logické, že tyto dvě organizace mají tolik lidí - členů. Je to tím, že v Tomu nejsou na činnost oddílu kladeny co se týče programu jakékoli nároky. Můžete dělat prakticky cokoli. V lize také, ale musíte přistoupit na zákon, 9 zásad. Což mimo jiné znamená systém Svitku Březové kůry, malebného táboření, ideálního vzoru….

My po lidech něco požadujeme. Z pohledu těchto lidí jsme opravdu výběrová organizace. Jsme skupina lidí od kterých se oni chtějí něco učit.

Oni sami sebe berou jako mistry v práci s dětmi, nás berou jako ortodoxní hodné a spřátelené indiány se skautskou duší. Mistry v rozdělávání ohně, stavbě típí, umění tábořit.

Nemyslím, že by tito lidé se svými skupinami přešli do LLM, ale nevidím nereálně, že by neodebírali Bizoní Vítr a nepřihlásili se do LLM jako stráže.

Já osobně bych se zaměřil právě na tyto nadšence, na jejich formování pomocí rangerů daných oblastí, na budování rodinných kmenů i na podporu vzniku nových dětských i dospělých kmenů. Jako nejjednodušší a nejefektivnější, vidím pružnější komunikaci ústředí, kterou bude zastávat voják na civilní službě nebo tajemník ústředí, který bude za práci placený. Tak to již bylo za období civilní služby Josefa Porsche - Ablákely, kdy tato komunikace přinášela své výsledky. Za toto období již například nejsou skladem žádné BV z roku 2000. V tomto roce se povedlo překonat počet členů 1000. To vše nebylo jenom tím, že to tak ve skutečnosti je, ale i tím, že to bylo dobře a pečlivě zapsáno a že bylo s lidmi promptně komunikováno. Velkou měrou přispívají k šíření povědomí o Lize internetové stránky, vypracované a pravidelně aktualizované Pavlem Spáleným - Yučikalou.

Otevírat se lidem, kteří o podobné věci zájem nemají, vidím jako plýtvání sil. Představa, že našimi myšlenkami oslovíme svět, se mi nepříčí, ale přijde mi utopistická. Je potřeba si uvědomit, že v momentě, kdy budou tuto pravdu hlásat lidé, kteří tak sami nežijí, stává se všechno jen tuctovým vymýváním mozku.

Je jasné, že z hlediska získávání peněz jsou Skauti i Tomíci finančně závislí na MŠMT. Bez této podpory by se tyto organizace zhroutily. Skauti, kteří se z této závislosti snaží vymanit, byli donuceni potenciálními sponzory, dát osobě vědět formou reklamy v médiích. Ano, skauti se dnes pokoušejí prodat hodnoty, ve kterých vychovávají mládež. Někomu se to zdá nemorální, někomu to přijde směšné. Je v tom však jasný záměr a autoři kampaně nemají moc na vybranou. Buď si na ty nestátní peníze chtějí sáhnout nebo ne. Pravda je, že reklamní kampaň za několik milionů není opravdu náš problém.

Politickým tlakem 180 000 dětí tj. 600 000 potenciálních voličů, dává ČRDM jasně najevo, že si nepřeje aby ministerský pramen vyschl. Na druhou stranu je dobré být připraveni na to, že se tak stane.

Kdysi jsme s lidmi z Waldenu chodili na programy, pořádané ekologickým sdružením Earthlings. Tato organizace měla za cíl spojit všechny ekologické organizace u nás, vytvořit mocnou loby, pořádat osvětové ekologické akce, hrát amatérské divadlo, pořádat akce pro uprchlíky…

To všechno se dělo. Finanční zdroje ze tří nadací stačili na uskutečňování těchto plánů, na provoz kanceláře a její vybavení, i na slušné platy a výlohy tří manažerů - organizátorů. Stavěli jsme tak típí na náměstí Míru, Staroměstském náměstí, pořádali dny Země, dělali program pro uprchlíky z Jugoslávie. Scházeli jsme se v nějaké klubovně, účastnili se besed něco jako Velkých lóží. Tato skupina lidí byla velmi přátelská a otevřená. Na setkáních byl vždy prostor pro řešení nějakých globálních problémů, pro nějaké ty workshopy, plány..Postupem času se objem peněz začal dramaticky zmenšovat. A najednou ti tři manažeři zjistili, že nezbývá na jejich výplaty, že těch akcí je čím dál tím méně a i těch lidí, že chodí nějak pomálu. A lidé, kteří to celou dobu vedli se začali z této skupiny vytrácet a poohlížet, kde by se dali peníze vydělat i jinde. Oni to přece nedělali pro peníze, ale zadarmo to vlastně dělat nebudou. Je to přeci přirozené. Každý potřebuje peníze a tak i oni se musí po nějakých poohlédnout někde jinde. Dnes již tato organizace neexistuje. Ti co tam zbyli neměli peníze na uskutečňování takovýchto cílů a ani neměli ty schopnosti a zkušenosti jako ti manažeři.

Současný model řízení LLM je moderní v tom, že v momentě kdy dojdou peníze má šanci na přežití. Procento dobrovolnické práce v řízení organizace je poměrně velké. Má šanci na to, že se v Lize rekrutuje vrstva lidí, kteří budou ochotni se podílet na jejím chodu bez toho, že by museli být uvedeni na billboardech, tito lidé to budou dělat jen pro ten dobrý pocit, protože té organizaci budou věřit. Protože sem nebudou docházet, protože tady třeba vyrostli, protože tady budou nebo jsou možná doma. Pro někoho je to možná utopie, ale kolik je jich už teď mezi námi? Kolik lidí si bere neplacené volno na tábory. Kolik lidí při vedení kmene investuje z vlastních prostředků. Kolik lidí se zdarma podílí na vydávání BV. Kolik lidí se účastní schůzek náčelnictva? Samozřejmé je, že některé administrativní a ekonomické funkce budou muset být placené. Toto se dá však v nejhorším případě realizovat z příspěvků.

Logan navrhuje placené managery, kteří by se starali o chod organizace a peníze by sehnali z nestátních peněz. Hezká myšlenka. Bohužel většina peněz je cílená, tj na konkrétní věci a ty umíme sehnat už za tohoto modelu. Seženeme peníze na mezinárodní setkání, akci pro Rómské děti, uprchlíky…..Neseženeme však na provoz ústředí, dotování táborů a činnosti kmenů přes rok. Těžko seženeme dotace na dovybavení, rekonstrukci kluboven.

Kam vede skutečnost, kdy jsou nabízeny peníze cíleně? Dělají se hlavně ty věci, na které peníze jsou, ty mají v tu chvíli prioritu. A tak se mi to také moc svobodné nezdá. Manažeři vymýšlí akce získají spoustu lidí, všichni si budeme říkat členové Ligy Lesní Moudrosti, budeme moderní organizace, jako jsou v tomto státě i jiné. Pro ty lidi, kteří na nás shlíží, kteří od nás něco očekávají, se tak staneme šedou masou, která sice oslovila celý svět, ale těm úplně malým a bezvýznamným lidem, kteří se choulí u ohníčků, už to nic říkat nebude. Nezlobte se, ale mě jsou ti malí, možná prostší lidé, bez ambicí, kterým nerozumí, bližší. Této svojí představě obětovávám čas i peníze. Pokud a dokud je tady takových více, budeme žít. Pokud ne, tak nás nespasí ani deset manažerů.

Aleš Sedláček - Tokaheya, náčelník Ligy lesní moudrosti

Liga lesní moudrosti, Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1; e-mail: ustredi(zavináč)woodcraft(tečka)cz
design and produce made by © Pavel Spálený - Yučikala Wičaša www.yucikala.net